Navrat na hlavni stranu
Nevedomost jako politicka ctnost
Amnesty International ve sve posledni zprave kritizuje ceskou
vladu za vyvoz zbrani do rizikovych oblasti, ale ceska vlada o
nicem nevi. Podle Ceskeho rozhlasu zadrzeli cesti celnici nakladni
automobily s trhavinou ze Svedska, ale dodnes nikdo o nicem nevi
a vysetrovani jaksi usnulo.
Soucasny cesky prezident Vaclav Klaus nemel ani zdani o tom, ze
se neco tuneluje a dokonce nevi o tom, ze by se tunelovaly nejake
banky.
Rada pro rozhlasove a televizni vysilani nevedela nic o tom, proc
by se nemelo priklepnout vysilani televizni stanici Nova a panu
Zeleznemu a kdyz Ceska republika musi zaplatit 10 miliard korun,
tak se tvari jako kdyz ji spadly hracky do kanalu.
Vedeni ceskeho fotbaloveho svazu nic nevi o nejake korupci a je
velice prekvapene, kdyz policie pristihla v noci rozhodciho u
vyskovske benzinove pumpy zrovna ve chvili, kdyz si tam jel natankovat
i funkcionar fotbaloveho Synotu z Uherskeho Hradiste. Jen tak
nahodou mel u sebe 175 000 Kc. A jen tak nahodou to nebylo poprve,
kdy se podplacel rozhodci.
Komuniste nic nevedi o nezakonnostech v padesatych letech. Jednalo
se pouze o nejake vyjimky v revolucnim nadseni.
Ceskoslovenska lidova armada nebyla zodpovedna za to, ze se strilelo
na utikajici pres hranice, ani za to, ze se strilelo do demonstrantu
v roce 1969.
V Nemecku se po valce nic nevedelo o valecnych zlocinech a koncentracnich
taborech.
Kanadsky ministersky predseda Paul Martin nevi nic o tom, ze by
bylo neco v neporadku, kdyz se zadavaly zakazky quebecke reklamni
agenture.
George W. Bush a Donald Rumsfeld nevedeli o muceni irackych veznu.
Oba jsou touto skutecnosti skliceni a byvaly cesky prezident Vaclav
Havel, ktery se s neobvyklou rychlosti vyjadroval ke kazdemu porusovani
lidskych prav se jeste radeji nevyjadril.
V sedmdesatych letech, kdyz jeden z profesoru na prazske Komenskeho
evangelicke bohoslovecke fakulte odsuzoval porusovani lidskych
prav v Chile, namitl jeden z vyloucenych studentu, ze by spis
mel kritizovat porusovani lidskych prav v Ceskoslovensku, presneji
receno na Komenskeho evangelicke bohoslovecke fakulte, kde se
prednaska konala. Dostalo se mu odpovedi, ze tuto skutecnost studenti
prece vedi. Vylouceny student se pak zeptal: "Chcete mi namluvit,
ze je zde ctyricet vedoucich studentu a jeden profesor, ktery
o situaci nic nevi? Proc tedy neprednasi jeden z tech ctyriceti
studentu a pan profesor si nesedne do lavice, aby se neco dovedel?"
V okamziku, kdy se zajaty Saddam Husejn objevil na televizni obrazovce,
hajil cesky ministr zahranicnich veci Cyril Svoboda tento postup,
protoze v tak nalehave situaci neni nutne dodrzovat Zenevske konvence.
Pritomny redaktor tehdy poznamenal: "V pripade, ze se nam
to hodi, tak se konvence dodrzovat nemusi." Kdyz pak nedodrzuji
konvence prosti vojaci, nemusime se tomu divit my ani jejich nadrizeni.
Dostalo se mi v techto dnech do rukou prvni povalecne kazani Premysla
Pittera. Tento krestansky myslitel a humanista za valky zachranil
znacne mnozstvi zidovskych deti, po valce se pro zmenu venoval
nemeckym sirotkum. Po unoru 1948 odesel do exilu a zil az do sve
smrti v roce 1976 ve Svycarsku. Pitter 27. kvetna 1945, tedy presne
pred 59 lety, v prazskem Milicove domu rekl: "Obtizeni velkymi
vinami a s velikym smutkem vstupujeme do noveho udobi dejin. ,Jak
to?' reknete mi. ,Temito slovy zahajujes prvni shromazdeni po
dlouhe valce, kdy byl nepritel vyhnan ze zeme, kdy je skonceno
zabijeni a kdy se ukazuji cervanky nove doby? Ty o vinach a smutku,
zatimco by se nase shromazdeni melo zachvivat jasotem radosti
z noveho osvobozeni?' Nikdy nebyl nas narod tak nesvobodny jako
dnes, tak zotroceny pomstychtivosti, ovladnuty zaujetim a bezohlednosti!
Ci je hodno naroda Husova a Masarykova, aby sve nepratele upaloval
za ziva a tryznil jejich zeny a deti? Neni to spise uroven esesaku,
na kterou se snizil cesky clovek? Oc stoji takovito cesti lide
vyse nezli ti, proti nimz jsme pravem horlili? Nevymlouvejme se,
ze to delal jen dav na ulicich, ze to byly vystrelky revoluce.
Mluvte s lidmi, ktere znate z denniho zivota, s nimiz se potkavate
na trhu, v tramvaji, v zamestnani. Neuslysite z jejich ust rec
ducha Husova, Komenskeho ani Masarykova, ale ducha gestapaku.
Jak malo je tech, kteri se nedali strhnout duchem davu a zachovali
si cit a rozvahu!" (Evangelicky tydenik 13/2004)
Premysl Pitter vedel, o cem hovori a jeho slova jsou aktualni
i dnes. Hranice mezi zlem a dobrem totiz neni, jak se snazil namluvit
jiny teolog Dan Drapal v Mlade fronte-Dnes, mezi nasim svetem
a jejich svetem, ale uvnitr kazdeho cloveka. Pokud si tuto skutecnost
neuvedomime, pak se vzdy najde nekdo, na koho se to da svest.
Nejnovejsi pripady muceni v Iraku jsou obvinenim nejen nekolika
americkych vojaku, ale i nasi civilizace, ktera to dopustila.
Nelze se vymlouvat, ze jsme nic nevedeli, nemohou se vymlouvat
ani politici. Neudelali jsme totiz dost pro to, aby k takovym
vecem nedoslo.
Ales Brezina