Navrat na hlavni stranu
Jara Cimrman a Evropska unie
Nove divadlo oslavilo vstup Ceske republiky do Evropske
unie cimrmanovskou hrou Svestka. Stalo se to nenapadne, presne
v duchu velkeho ceskeho genia. Nikdo to totiz behem patecniho
vecera, sobotnich dvou predstaveni i nedelni reprizy nezpozoroval.
O to by byla jiste vetsi radost tohoto myslitele, ktery chtel
koncem devatenacteho stoleti vytvorit Evropskou unii tim, ze by
nenapadne, aby si toho nikdo nevsiml, pripojil k Rakousku-Uhersku
Italii a Francii.
V dopise ceskemu teologovi Janu Rohaci z Dube-Szalatnayovi pise:
vse se musi dit nenapadne, jaksi v skrytu
Szalatnay upozornuje Cimrmana na vyhodu bezvizoveho pohybu
uvnitr unie Moji predkove prisli do techto kraju z Kecskemetu,
temer tajne, v prestrojeni, k praci vsak povoleni nepotrebovali
Z techto slov je jasne, ze jak Cimrman, tak Szalatnay nesouhlasili
se sedmiletym prechodnym obdobim, ktere dnes nektere zeme EU uplatnuji
pri zavadeni pracovnich povoleni pro obcany nove pristupujicich
zemi.
Behem symposia, ktere predchazelo sklerotikonu byla opominuta
skutecnost, ze Cimrman velice casto pouzival neznamou latku jako
anestetikum. Po pouziti teto latky neusinali pouze pacienti, ale
castokrat i sam velky genius. Duvodem teto nejasnosti je, ze v
patek se tato latka jmenovala jinak nez v sobotu.
Cimrman o teto tekutine sifrovane pise jiz v roce 1907 ceskemu
lekari, anestesiologovi MUDr. Vladivojovi Kotrbovi: Oba vime,
ze je rozdil mezi nasi zemi neboli TUZEMskem a RUMunskem
Z teto vety se muzeme pouze domyslet, zda se timto zpusobem oba
odbornici dohadovali o uspavaci latce (Rum-Tuzemak), ci jak brnenska
vetev cimrmanologu tvrdi, ze Cimrman nechtel k Evropske unii pripojit
i uzemi vychodne od Varadinu, vcetne Sedmihradska.
Bohuzel nemuzeme prinest hmatatelne dukazy o tom, ze autorem umele
reci esperanta byl Jara Cimrman. Lze se pouze domnivat, ze se
telepaticky spojil s Lazarem Ludvikem Zamenhofem (1859-1917).
Zamenhof pak pouzil Cimrmanovu myslenku k vytvoreni svetove umele
reci, zatimco cesky lingvista chtel tento dorozumivaci prostredek
pouzit pouze v EU. Na telepaticke spojeni mezi Cimrmanem a Zamenhofem
lze opet usuzovat ze Szalatnayova dopisu, v kterem nabada Cimrmana
k vetsimu vlivu madarstiny. Pise: Cesky se rekne tri, slovensky
tri, rusky tri, polsky trzy, nemecky drei, francouzsky trois,
anglicky three, ale madarsky je to harom.
Mame pravdu, pane kolego, my ve vetsine nebo oni (Szalatnay mini
sve predky-Madary z okoli Kecskemetu), kteri jsou v mensine
Cimrman se v teto otazce priklonil k velice nepopularnimu nazoru,
ze pravdu mame my. S touto myslenkou vzdy sebekriticky cesky narod
nemohl souhlasit a proto nazval Cimrmana Paznechtem (zde je vysvetleni,
ktereho se posluchacum tento vikend nedostalo). Svuj nepopularni
nazor zaslal okamzite telepaticky Zamenhofovi a ten prevzal do
vznikajiciho esperanta cislovku tre, nikoliv harom. Cimrmanova
myslenka, ze esperanto bude hlavnim jazykem v EU zustala v povedomi
ceskych politiku dodnes. Byvaly ministr zivotniho prostredi Kuzvart,
kdyz mel nastoupit jako evropsky komisar v Bruselu si tedy pripravil
vetu: "Mi estas optimistika". Po prijezdu do Bruselu
vsak zaregistroval, ze se zde hovori reci zcela neznamou. Po bleskovem
kursu v hotelu zamenil zminenou vetu v esperantu za anglictinu
a pouzival vetu: "I am very optimistic". S touto vetou
vydrzel v Bruselu dva dny. Byl to vsak predcasny optimismus.
Evropska unie nejenze nedocenila sveho otce Jaru Cimrmana, ale
ani jeho zaka a pan Kuzvart byl nahrazen byvalym vyjednavacem
pri EU panem Telickou, ktery se nehlasi k zakum velkeho ceskeho
genia a z esperanta nezna ani zminenou vetu a pouziva podradnou
anglictinu. I v teto sfere totiz zustal Jara Cimrman nedocenen.
Je tedy dobre, ze si Nove divadlo pripomnelo zivot skutecneho
zakladatele EU jeho hrou Svestka a ze to bylo ucineno tak
nenapadne, ze si toho nikdo nevsiml. Patri to k jeho skromnemu
odkazu. V podani Noveho divadla to skutecne nebyla falesna skromnost.
Ales Brezina