Navrat na hlavni stranu
Knizni nedele jaka ma byt ...
Ne nadarmo se rika, ze knizka je nejlepsim pritelem cloveka. Slogan
vice nez otrely ma vsak pravdivy zaklad: potvrdil to zivot sam.
S knizkou se setkavame jiz od svych prvnich krucku do zivota.
Je to prave knizka, ktera nam otevira svet. A je to take knizka,
ke ktere se utikame, kdyz nam neni zrovna nejlepe. Je to knizka,
ktera pohladi, poradi, zavede nas na cestu dobrodruzstvi stejne
jako na cestu vedeni ci fantazie. Prave knizka nas vzajemne sblizuje
i kdyz se zdalo, ze pocitace by ji mohly vytesnit. Vidite,
nestalo se tak. Knizky si ziji ten svuj vlastni zivot a my jej
radi prebirame a snazime se jej prizpusobit na vlastni podminky.
V knizkach jsou nase vzory a my je vyhledavame, abychom se s nimi
ztotoznovali anebo abychom je nasledovaly. Knizky nam pomahaji
nalezat reseni dulezita i mene dulezita... Jedna knizka prelozena
do stovky jazyku dokaze spojit citeni vyznavacu treba stejne viry,
stejneho spisovatele ci vedce. Pohledme jen, jak je zivot knizky
bohaty. Urcite se nemylim, kdyz tvrdim, ze svet zacinal mit k
sobe blize diky knihtisku, jehoz vynalezce Johannes Gutenberg
v roce 1450 ani nemohl tusit, jakou vec dava lidstvu do rukou.
Byla to asi takova senzace jako dnes pocitac s internetem.
Snad pro jejich duchovni silu chovame ke knizkam neskonalou uctu
a bereme kazdy vytisk do rukou s jakousi tichou vaznosti a soustredenim.
Ocima se vnorujeme do jejich deje, abychom zjistili, zda bychom
se chteli do jejich stranek ponorit cele. Kultivovany clovek ctenare
z jeho soustredeni nerusi, uctivajic tak nikym nepsany zakon,
ze soustredeni ctenarovo se musi chranit jako spanek ditete. Ostatne,
ctenar stejne okoli nevnima - jeho mysl tancuje, beha po stranich,
lusti jinotajne zahady, bada nad nevyresenym ukolem, komponuje
skladbu ci vymysli akuratni slova ke svemu pomyslnemu libretu.
Knihy se nevyhazuji, ani nepali, knihy se jednoduse "preposilaji"
dale anebo rovnou daruji.
Snad prave proto se dvakrat do roka poradaji Knizni nedele na
Masaryktownu. Ta prvni pripada na brezen letos byl Knizni
nedeli venovan 14. brezen, tu podzimni ocekavejme ve druhe puli
zari. Hlavni organizatorkou je Julie Novotna z Masarykova ustavu,
a pridavaji se k ni dobrovolnici z rad MMI anebo i ti, co tuto
akci povazuji za prinejmensim uzitecnou. Restaurace Praha
na Masaryktownu, kde je o hosty vzdy dobre postarano, uz zazila
ledajake akce, a nutno dodat, ze Knizni nedele patri vzdy
k tem vice navstevovanym. I kdyz se tam nejcasteji setkavame se
stejnymi lidmi, tentokrate tomu bylo prece jenom jinak ke
znamym milovnikum ceske knihy pribyli novi napr. z Hiltonu, Newmarketu,
Kitcheneru, Bramptonu, Hamiltonu i z Cambridge. A meli se v cem
prebirat - na stolech se seslo pres 1200 svazku knih vseho druhu
- od ucebnic pres romany i z Cervene knihovny, bibliografie, detske
knihy, poezii az k divadelnim hram pro nejmensi od Mateje Kopeckeho.
Byl to raj pro ty, kteri si chteji doplnit knihovnu treba o svazky
Capkovy nebo o Zeyera, ci o mnohe svetove spisovatele.
Nu a proc si navstevnici pro knizky jezdi? Nejcastejsi odpovedi
v nasi male ankete bylo, ze i pres vice jak petatricetilety pobyt
v kanadske emigraci jim ceska kniha stale jeste rika vice nezli
ta napsana anglictinou, ze se radi vnoruji do starych ceskych
dejin anebo ze miluji urcite ceske spisovatele.
Takze, jestlize mate doma knihy, ktere byste radi nabidli jinym,
nevahejte, prijima je pani Novotna a uskladnuje je do doby dalsiho
knizniho trhu na Masaryktownu, aby s ochotniky, mezi nimiz tentokrate
byli Libuse Melecka, Jana Sabek, Danuse Janoudova, Vera Rollerova,
Petr Kohout a necekane pribyvsi i rodina Hamvasova, pripravila
dalsi Knizni nedeli. A jak si organizatori pochvalovali,
tato patrila k tem nejvice navstivenym a nejvice prinosnym vubec.
A dovolim si jediny dotaz: Myslite si, ze byste priste mohli byt
nejen mezi nakupujicimi, ale i mezi dobrovolnymi organizatory?
Tam je kazde ochotne ruky skutecne zapotrebi.
Vera Kohoutova