Navrat na hlavni stranu
Prohlaseni Etickeho fora Ceske
republiky k tragicke udalosti ve Svitavach
Eticke forum CR poklada posledni tragicke napadeni pedagoga ucnem
za vyusteni lhostejneho pristupu spolecnosti k hodnotove orientaci
a vyvoji osobnosti mladeho cloveka. Zaklady takoveho pristupu
byly polozeny jiz v minulych obdobich; vyznamne se, bohuzel, prohloubily
v poslednich letech jako vysledek nespravneho pochopeni svobody.
Spolecnost nesmi rezignovat na predavani tradicnich zasad mravnosti
a etiky mlade generaci.
Vyzyvame nase spoluobcany, jejich organizace i ustavni cinitele,
aby se zasadili o obnoveni mravni vychovy ve skolach i v rodinach.
Eticke forum CR, obcanske sdruzeni, ktere usiluje o mravni a duchovni
obrodu, jiz nekolik let systematicky skoli ucitele, aby mohli
fundovane vest zaky zakladnich a strednich skol, a netradicni
zazitkovou metodou v nich upevnovat pro socialni principy mezilidskych
vztahu. Takto pojata eticka vychova se u nas nepovinne uci zatim
na malem poctu skol, vysledky jsou vsak velmi dobre. Posiluje
dustojnost mladeho cloveka, vede k laskavym mezilidskym vztahum,
pestuje pozitivni vlastnosti cloveka a uci tolerantnimu a soucitnemu
chovani k druhym. EF zada verejnost, aby podporila zamer ucinit
z eticke vychovy trvalou soucast vychovneho procesu.
Blizsi informace: www.etickeforumcr.cz
V Praze 3.3. 2004
Za EF CR Ing. Stanislav Chylek, tiskovy mluvci
Tel.: sekretariat M. Zaludova, 220 397 282
***
Projekt Nova Evropa
Sestileta spoluprace mezi Torontskou univerzitou a Masarykovou
univerzitou v Brne prinesla cerstve ovoce. Diky nekolikamesicnimu
usili Dona Sparlinga z Rektoratu Masarykovy univerzity, Roberta
Austina z Centra pro ruska a vychodoevropska studia a zamestnancu
Woodsworth College pri Torontske univerzite se v kvetnu tohoto
roku bude v Brne konat letni skola nazvana Nova Evropa:
kultura, politika a spolecnost ve stredni Evrope. Masarykova a
Torontska univerzita maji jiz za sebou vice nez sest let uspesnych
vymennych programu a stazi. Projekt Nova Evropa je vsak
prvni spolecnou letni skolou. Tato letni skola je vyznamna nejen
tim, ze je prvni v poradi, ale take svym kurioznim nacasovanim.
V kvetnu, tedy v dobe konani letni skoly Nova Evropa, Evropa
skutecne nabude novych rozmeru pripojenim deseti kandidatskych
zemi k Evropske unii. Jinymi slovy, konani i nazev letni skoly
maji svou symbolickou dimenzi, a sice jsou nejen urcitou oslavou
plodne spoluprace dvou univerzit, ale take toho, ze Masarykuv
sen o Nove Evrope je o krucek bliz svemu naplneni.
Ucelem letni skoly je priblizit studentum z Torontske univerzity
(ale i dalsich severoamerickych vysokych skol) slozitost a hloubku
politicke, ekonomicke a spolecenske transformace, kterou zeme
stredni Evropy prodelali a prodelavaji po rozpadu komunistickeho
bloku. Cesko, Slovensko, Madarsko a Polsko jsou ctyri zeme, na
ktere jsou seminare letni skoly zamereny. Osnovy jsou rozcleneny
do tri modulu.
Prvni modul se bude zabyvat restrukturalizaci nejvyssich politickych,
ekonomickych a bezpecnostnich instituci. Podtitul tohoto modulu:
Navrat do Evropy napovida, ze mezi hlavni temata bude patrit
zacleneni do Evropske unie, problemy s harmonizaci pravnich radu
jednotlivych zemi s evropskou aquis communautaire, a otazky
bezpecnosti v kontextu pripojeni k Severoatlanticke alianci na
strane jedne a hrozby teroristickych utoku na strane druhe.
Druhy modul se bude snazit studentum objasnit zmeny na nizsi,
tzv. "grassroots" urovni.
Hlavnim cilem tohoto modulu bude poukazat na spolecenske, politicke,
ekonomicke ale i kulturni zmeny, ktere jednotlive zeme prodelaly
po padu komunismu. Studenti se dozvi o tezkostech tykajicich se
demokratizace, prechodu k trzni ekonomice a neblaheho spolecensko-kulturniho
dedictvi z obdobi komunisticke nadvlady, ktere tuto mnohovrstvou
transformaci znacne zpomaluje.
Posledni modul letni skoly zaostri akademicky drobnohled na vztahy
mezi vetsinovou a mensinovou spolecnosti v jednotlivych zemich.
Slozita dilemata souvisejici s Romy, sudetskymi Nemci, zidovskymi
a madarskymi mensinami budou nastinena a rozebrana z normativniho
pohledu liberalni demokracie. Jinymi slovy, studenti se nejdrive
obeznami s demografickymi a etnografickymi udaji o jednotlivych
skupinach. Pote si nastuduji nekolik liberalnich, ale i konzervativnich
normativnich teorii zabyvajicich se mezi-etnickymi vztahy. V zaverecni
casti tohoto modulu budou mit studenti moznost aplikovat tyto
teorie na konkretnich normativnich pripadech. Mezi takovymi pripady
budou lechtive otazky souvisejici s integraci romske mensiny,
navratu majetku sudetskym Nemcum, prav madarske mensiny na Slovensku
a spolecenske ocisty zidovske komunity v Polsku.
Petr Kafka
Autor se narodil 18.12. 1975 v Pardubicich, v r. 1999 dokoncil
studia na Filosoficke fakulte Masarykovy univerzity v Brne (katedra
filozofie/anglistiky a amerikanistiky), 2000-2001 studoval na
katedre Studii nacionalismu na Stredoevropske univerzite v Budapesti
a soucasne dokoncuje doktorandske studium na katedre Politologie
na Torontske univerzite. Tema jeho disertacni prace: Imigracni
politika stredoevropskych zemi.