Navrat na hlavni stranu
EU a Kampelicka
Blizi se velke datum, kdy Ceska republika a Slovensko vstoupi
do Evropske unie. Nutno rici, ze probehlo referendum a obcane
zijici v CR a na Slovensku to priklepli. Mnozi se tesi, jak tu
velkou kravu ted podoji. Otazkou je, jestli se da a kolik bude
mit mleka a jak kvalitniho. Neni tajemstvim, ze poslance, senatory,
starosty, vladni predstavitele, ale i ruzne zastupce nadaci, spolku,
sdruzeni spojuje laska ke krasnemu konicku - k numismatice. Pokud
neco nejde, tak je to proto, ze nejsou financni prostredky. A
tento problem se 1. kvetna 2004 jako kouzelnym proutkem vyresi.
Musime pouze splnit nejake ty podminky, zavrit par spinavych kramu,
prestat vyrabet nekvalitni salamy, a naopak zacit davat nejaky
ten sajrajt do piva a bude to. Ve sve podstate se to da take oblafnout.
Cim vic posloucham odborniky na Evropskou unii, tim vic
zjistuji po vzoru stareho filosofa, ze o tom nic nevim. Jenze
problem je v tom, ze tito odbornici take ne. Nedavno jsem
poslouchal v Radiozurnalu odpovedi na otazky. Jedna z nich znela:
Bude si moci Anglican zijici s ceskou pritelkyni koupit v Praze
byt? Odpoved: "Pro neho to bude slozitejsi, ale bude si ho
moci koupit jeho pritelkyne bez problemu." Cili dovedeli
jsme se, ze si Cesi i po vstupu do Evropske unie budou moci kupovat
byty.
Pro vstup do EU se vedla milionova kampan, zatimco oponenti nedostali
na propagaci jineho nazoru ani zlamanou gresli. Nemohla tedy ani
vzniknout nejaka jina koncepce. Zodpovednost za rozhodovani v
mnohych otazkach jsme prenechali moudrym v Bruselu. Jednim z argumentu
bylo, ze neni jine reseni. Ale my jsme ani nechteli, aby se vypracovala
jina koncepce, protoze pak by se mohlo zacit srovnavat a mozna,
ze by se zjistilo, ze vse se da udelat jinak. Zkratka pripominalo
to fotbalovy zapas na trojuhelnikovem hristi, kdy branka jednoho
muzstva je cela jedna strana, zatimco souper se musi strefit do
jedineho bodu, kterym je vrchol trojuhelniku.
Numismaticka sbirka poslancu Evropskeho parlamentu a jinych organizaci
se pekne rozroste. Platy budou vskutku pohadkove. Porostou platy
statnich zamestnancu, kteri si prijdou rovnez na sve. Bude se
darit umelcum pokud budou hezky politicky spravni, nebudou hovorit
o utrpeni ci prilis pesimisticky, nebudou do toho plest nabozenstvi,
ci svoji vlastni perspektivu a budou vedet na ktere grantove dvere
u EU zaklepat.
Zastal bych se v tento okamzik maleho ceskeho cloveka a neobvinoval
bych ho pouze ze zavisti. Odnekud se totiz na tyto pohadkove platy
bude muset vzit. A bude to od zemi EU, vcetne CR.
Na urcite projekty se tedy penize davat budou na jine nebudou.
Projekty, na ktere se penize davat nebudou, zdanime tak, aby byly
penize na projekty pro Evropskou unii prospesne. Ti, co dostanou
penize se budou placat po zadech, jaci jsou stramaci a co vse
dokazali.
Jenze, abych nechodil tak daleko zustanme v nasi komunite. Po
leta zde byla Kampelicka. Kampelicka fungovala dobre. Neplatili
jsme za seky ani za jakoukoliv jinou transakci. Tento penezni
ustav prosperoval po radu let. Jenze pocet clenu v Kampelicce
zacal klesat a situaci bylo zapotrebi resit. Pry nebylo jine reseni
nez spojit se s Pace Credit Union. Doslo k amlagamaci.
Clenove Kampelicky dostali podily z prodeje domu, v kterem Kampelicka
po leta sidlila. Misto oslav padesati let trvani Kampelicky se
skoncil zivot tohoto penezniho ustavu. Vse probehlo, tak jak melo
byt. Podobne jako pri vstupu do EU se hlasovalo na valne hromade
o vstup do vetsiho bankovniho spolecenstvi. Kancelar funguje dal
na stejnem miste, ve stejnem dome, i kdyz ho dnes vlastni nekdo
jiny. Vlastne se nic nestalo.
A prece mam nekolik otazek: Proc clenove Kampelicky nebyli informovani
o prodeji domu dopredu? Proc se tento prodej neinzeroval v krajanskem
tisku? Mozna, ze by se nalezl i vyhodnejsi kupec. Proc jsme jako
clenove nedostali presna cisla, jak bylo s penezi z prodeje nalozeno?
Proc tyto udaje nebyly publikovany v krajanskem tisku? Proc neni
k dispozici zapis z posledni valne hromady? Jestlize je, proc
jsme ho nedostali a kolik lidi vlastne hlasovalo proti a kolik
pro?
Skutecnosti je, ze vetsina clenu Kampelicky, zvedla ruku pro spojeni
s Pace Credit Union. My, co jsme hlasovali proti, mame
pocit, ze si nas nikdo ani nevsiml. Ba ani nemuzeme prokazat,
ze jsme byli proti. Byla to nase chyba, meli jsme byt duraznejsi
a zadat zaprotokolovani. To se nestalo. Po pravde receno, kdyby
se nas nekdo zeptal, co navrhujeme, tak bychom nemeli zadne reseni
v rukavu. Podobne jako odpurci EU nemeli zadnou alternativu.
Mozna, ze by Kampelicka pokracovala deset, patnact let. Mozna
tri, ctyri. Mozna, ze by se zavrela a my bychom si museli najit
nejakou jinou banku a mozna, ze bychom nedostali vubec nic. To
je vse mozne, ale to, ze jsme nedostali dostatek pisemnych informaci
a ze tyto informace nebyly publikovany budi podezreni hlavne u
lidi, kteri bud nebyli cleny Kampelicky nebo byli cleny, ale nezucastnili
se posledni jeji valne hromady.
Ales Brezina