Navrat na hlavni stranu

Anketa
Oztazka cislo 11 znela: Reklama v televizi nas stoji spoustu casu. Objevuje se vsak i na kanalech, ktere jsou placene. Byli byste ochotni misto toho radeji platit vice za televizi, ktera by byla bez reklam?
Radovan Holub, publicista, Spicak
:
Ja osobne bych byl teoreticky ochoten platit za pay TV bez reklam, tedy platit vic. Reklamy nici program a svym zpusobem omezuji programovou nabidku, o tom by mohli vypravet televizni dramaturgove. Jde o prodej divaku reklame. Druha vec je vsak to, zda by moje zena s takovym zvysenim poplatku souhlasila. Myslim, ze ne. Secteno a podtrzeno: Nebyli bychom nakonec ochotni platit vic a problem bychom vyresili tradicne: na televizi bychom se nedivali. Uz dnes sledujeme kvuli rvani reklam jen vybranou publicistiku nebo obcas filmy na ARD, ZDF a CT, kde ma reklama sve jasne dane limity. Divame se jen dve, tri hodiny tydne a nevidim duvod, proc bychom se nemohli divat jeste min. Noviny jsou lepsi.
Petr Krejci, jaderny fyzik, politicky poradce, Praha: Reklama je casto hrozna, nekdy horsi, malokdy dobra. Nechci vsak platit vice, abych mel mene reklamy. Pripustim-li to, budu mit stejne vice reklamy a budu rovnez vice platit. Vzdy se casem najde nejaka rovnovaha. Reklama se dava jen tam, kde se nekdo diva. Takze procento reklamy nemuze prerust unosnou mez. Jinak klesne sledovanost a reklama, na kterou se nikdo nediva, neni reklamou, ale vyhozenymi penezi.
Karel Kroc, spojovy technik, Novy Bor: Nebyl bych ochoten platit za televizi vice, ackoliv reklamu nesnasim.
Petr Munk, chiropraktik, Toronto: Asi by zalezelo na prislibene kvalite programu a take o jak vysokem zvyseni v cene by se jednalo. Uz takhle platime za kabelove pripojeni dost penez. Na druhe strane je dobre, ze nam to ty reklamy pekne zneprijemni, jinak bychom prilis civeli na televizi a vyhnily by nam mozky.
Barbara Sherriffova, prekladatelka, Mississauga: V zasade ano. Ale uz ted vlastne platim hodne a musim presto snaset spoustu hloupych a otravnych reklam. Padesat dolaru mesicne je vic nez napr. ctvrtletni poplatek za televizi v Evrope, kde reklama program nerusi. Drive tady v USA a v Kanade divak uzival televize zdarma: ty zabavne programy v Technicolor byly vlastne vedlejsim produktem obchodni transakce - prodeje reklamniho casu. Bylo to genialni a americke. Potom prisla kabelova televize, ktera pod slibem vice kanalu za nejprve zanedbatelny poplatek, postupne vyrostla ve vsemocneho Molocha. Neustale zvysuje poplatky a vnucuje nam dalsi a dalsi kanaly, ktere nechceme. Mame tedy spoustu kanalu, ktere pritom nemaji co vysilat a jenom se opakuji. Pak se v te spleti nelze vyznat a utece nam obcas i dobry program. Je nemozne navyknout si na urcitou dobu, kdy bezi oblibeny porad. Mam reklamu v principu rada - tam kde financuje dobre vysilani nebo dobrou vec. Dalsim nesvarem je tzv. "reality TV", na kterou prisly chytre hlavy, aby snizily naklady. Tento druh programu je nejen tupy, ale i nezabavny. Kdo vydrzi dlouho sledovat lidi, kteri si cosi mumlaji a nemaji cviceny hlas ani profesionalni projev? Pokud jde o reklamy samotne: uz neuvidime ani reklamu americkou, protoze zdejsi stanice ji prekryvaji inzerci kanadskych firem. Ta je jedna z nejhorsich: tupa, nudna, stale se opakujici, vetsinou uz ani ne na hmatatelne atraktivni vyrobky, nybrz na financni sluzby ci internet. O tom, jak reklama spatne vychovava, predvadi ruzne "nezpusoby", a prispiva k socialnimu inzenyrstvi, by se dala napsat dalsi kapitola.
Otazka cislo 12: V sedesatych letech se predpokladalo, ze s rozvojeme vedy a techniky bude mit clovek vic casu na kulturu, sport a odpocinek. Ukazuje se, ze opak je pravdou. Otazka zni: Jak doahnout toho, aby clovek i v pretechnizovanem svete mel vice casu sam na sebe?
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu