Neni vsechno zlato
Muj spoluzak, pan Klapetek, se jednou zamyslel a pronesl tuto
logickou uvahu: "Kdyz jedna lod prejede ocean za sest dnu,
pak sest lodi by melo urazit stejnou vzdalenost za den jediny."
Pan Klapetek byl bystry clovek a vzdy se ridil svym vlastnim rozumem.
Ne vzdy mu vsechno vyslo. Nekdy ho jeho logika privedla na scesti,
protoze nezakomponoval vsechny zakonitosti, coz je lidske.
Stava se to nejen jedincum, ale i celym spolecnostem, ktere se
ubiraji vzdy od nekud nekam. Jednou se nam podari otocit smer
toku rek, aby se zavodnila poust a ona poust vznikne, podle zakona
o zachovani vody, nekde jinde. Tam, kde byla krasna jezera je
sucha dira a tam, kde byla poust neni take nic. Zkratka neco v
nasi logice nefungovalo. Podobne jako nefungovala teorie pana
Klapetka.
V sedmdesatych letech zase prinesl bratislavsky Vecernik obdivny
clanek o tom, ze pri utkani sovetske ligy prislo na stadion v
Tbilisi na utkani mezi mistnim Dynamem a jeho kyjevskym jmenovcem
pri ctyricetistupnovem vedru ctyricet tisic divaku, coz odpovida
tisici divaku na jeden stupen Celsia. Jelikoz Sovetsky svaz byl
nasim vzorem, podarilo se nam tento uctyhodny koeficient nekolikrat
vyrovnat. Napriklad, kdyz v zime prislo dva tisice lidi pri dvou
stupnich. Tentokrat logika fungovala zcela bezvadne, jenze k cemu
byl tento koeficient dobry, to mi dodnes unika.
Ale nechodme do minulosti. Minuly tyden jsem se podival diky globalizaci
na internet, abych zjistil nedelni rozhlasovy program a co se
dovim, ze v 18:30 bude sportovni zpravodajstvi, pokud se nebude
vysilat zpravodajstvi z hokejove extraligy. Zamyslel jsem se nad
touto zpravou a dospel jsem k zaveru, ze by se nejen mohla hrat
hokejova extraliga v cervenci, ale ze by se melo vysilat i snehove
zpravodajstvi pro pripad, ze by se rychle ochladilo.
Nejen bratislavsky Vecernik a cesky internet ma takto pozoruhodne
informace. Tento tyden jsem se z televizniho kanalu, ktery prinasi
zpravy o pocasi dovedel, ze v nasledujicich hodinach ocekavame
bourky. Kdyz jsem se podival, kolik vody ze ma spadnout, vysledek
byl prekvapivy - nula milimetru. I tentokrat se vlk nazral a koza
zustala cela. Kdyby prselo, tak to The Weather Network uhodl a
kdyz nebude prset, tak taky. Moudrost, nad kterou by zasl i sam
kral Salamoun.
A to se uz nabizi legendarni Radio Jerevan, ktere na dotaz, jestli
je pravda, ze Petr Pavlovic dostal v Moskve zadarmo auto, odpovedelo:
V podstate ano, jenze se nejednalo o Petra Pavlovice, ale o Pavla
Petrovice, nebylo to v Moskve, ale v Leningrade, nebylo to auto,
ale kolo a posledni upresneni, nedostal ho zadarmo, ale ukradl
ho a je trestne stihan.
Jak cas bezi, Radio Jerevan se globalizovalo a nyni podobne myslenky
dobyvaji svet. V pripade potreby se dovime zpravu o Petru Pavlovici
ve stejnem okamziku v Praze, Bruselu, New Yorku i Toronte. Problem
je v tom, ze nejak ztracime zajem o sve okoli. O cloveka kolem
sebe. Sedime u svych pocitacu a mame klamny pocit, ze jsme moudrejsi.
Spisovatel na internetu nepise lepsi knihy nez Dostojevsky. Farar
na internetu nekaze v nedeli lepe nez Mistr Jan Hus. Diky tomu,
ze mame moznost videt kazdou nedeli Real Madrid i s Davidem Beckhamem
neni vetsi zajem o fotbal nez v sedesatych letech, kdy prislo
na druholigovy zapas Slavie s Plzni 42 000 divaku. Je spokojenejsi
clovek sedici u pocitace nez byl svec za Prvni republiky?
Mozna, ze ano. Ale spis, ze je vic vypatlany a problemy ci nemoc
blizkeho cloveka ho vzrusuji mene nez kdyz ma poruchu na pocitaci.
Jiz nemusime videt pribuzne, staci nam fotografie po internetu.
(Problem je, ze nam to staci, ale dite potrebuje trochu vic.)
Misto toho, abychom chodili do prirody mame OLN. Tour de France
jedeme hezky v kresle u televize spolu se zavodniky a nemusime
slapnout na pedal. Zkratka nebojme se globalizace. Je bezbolestna,
bez namahy a to je jeji vyhoda. A kdyz se dovime nejaky nesmysl
- nevadi, protoze cely svet v tom jede s nami.
Ales Brezina