Navrat na hlavni stranu

Tak tady jste chybet nemeli


Toarontskemu Ceskpmu a Slovenskemu dni predchazi Piknik v Kitcheneru z ktereho je i snimek nasi spolupracovnice.

Na kitchenersky velky piknik se lide pripravuji a tesi dlouho dopredu. Zejmena proto, ze se tak jednou v roce setkaji s temi, kteri bydli ponekud dale od Kitcheneru-Waterloo, a jednak proto, ze je tam vzdycky veselo. Zli jazykove sice tvrdi, ze se "to" tam vzdycky v zaveru vsechno opije a popere (Hospodarsky pilot ve filmu Vesnicko ma strediskova rika: Co by to bolo za krcmu, keby sa tuna chlapi nepobili Posledni rvacka v Riverside Maples byla zhruba pred dvaceti lety; pozn. redakce.) Nemohu rici, zda to je ci neni pravda, ale na tom letosnim, ktery se poradal v sobotu 14. cervna - mj. pri pocasi jako na objednavku letne krasnem, byli vsichni pri vedomi a v prijemne srdecne nalade. (Pozor ­ nezamenovat za pojem "v nalade" ­ coz se rozumi v lehce alkoholovem opojeni.) Nikdo se nepopral, nikdo nikomu nespilal. Naopak svornost, s jakou se vzajemne chopili zabavy, byla az dojemne rodinna. Predseda kitchenerske odbocky Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade Vladimir Bubak a s nimi jeho dalsi organizatori vcetne kapel ­ hostujici gospelova skupina Metuzalem ze Slovenska a skupina Reflex Jana Fuska, ktere tam hraly pro poteseni i pro tanec, mohli byt prinejmensim spokojeni.
Ze vseho nejvice se hoste radovali ze setkani s prateli, spolecne zpivali a tancovali. A konzumovali. Vsechno, co bylo k jidlu a piti. O bohatost stolu se postarala cesko-slovenska zivotni partnerska dvojice Katka Kubenkova a Milan Hrazdilek, majitele restaurantu Riverside Maples po trinact let. A vlastne uz tri roky predtim si vzali obcerstveni na starost oni. Proc take ne. Kdo neochutnal, ten nevi, proc prave tady nemaji s navstevnosti restaurantu zadne potize. A kdo tuto dvojici nezna, nevi, jak prijemne je vedet, ze kazdy host je doslova a do pismene vitan jako clen rodiny. "Delame pohostinstvi, coz znamena byt pohostinsky. Pokud nekdo takovy byt neumi, nema smysl si pohostinstvi vubec porizovat," zni logicky a prirozene jednoduse formulovana zivotni filozofie majitelu.
Odbocka, v jejimz vyboru je Vladimir Bubak od roku 1969 a v jejim cele jiz osm let, postupne "odrusta" z mladeho veku. "Kdysi restaurant patril Ceskoslovenskemu klubu. Tehdy jsme vybrali behem jednoho vecera na jeho zakoupeni sedmdesat tisic dolaru. Jenze jsme na to nestacili, tak jsme objekt prodali Katce a Milanovi. Nutno podotknout, ze se to tady pod jejich vedenim vyrazne zmenilo k lepsimu. A co navic, tyto prostory jsou nam porad k dispozici: clenske schuze, pikniky, seniorska setkani, milukasske nadilky, promitame tady filmy, mame zde besedy, schuze apod.," pochvaluje si predseda.
A pikniky? "Jejich zacatek spada do roku 1968, ale mivali jsme je pokazde na jinem miste. Nejcasteji v Hamiltonu na stromeckove farme U Obru, az nakonec padla volba na Riverside Maples restaurant, kteremu nalezi i nadherny kus pozemku s ramenem reky Conestogy. Rozhodnuti bylo vice nez stastne. A vyhlasena bohata a hodnotna tombola, o jejiz naplneni se stara pravidelne clen vyboru Tonda Poruban, je zcasti nadilkou ceskych a zcasti kanadskych podnikatelu," upresnuje Vladimir Bubak. Nakonec by o tom vydarenem pikniku mohl leccos vypravet i pan profesor Stanislav Reinis, pravidelny navstevnik pikniku, i se svoji pani Miladou, pro ktere bylo uz nejednou tazeno stastne cislo s nadechem sladke vune kvalitni whisky. Koneckoncu, nam take stesti pralo. Tak vidite, tady jste chybet nemeli - pristi rok tedy na shledanou.
Text a foto Vera Kohoutova
***

Navrat na hlavni stranu