Chvala bilemu nadeleni
Stredni Evropu obchazi zurive bile strasidlo. Od sveta odriznute
obce. Zavate silnice. Kolaps dopravy. Snehem bicovani reporteri
primo v epicentru. Zpovidaji na smrt unavene silnicare v jejich
sisyfovskem boji s prirodnim zivlem. Vzpominani pametniku, babicek
a dedecku, na posledni velkou kalamitu. Bezradni zeleznicari krcici
rameny. Nasazena vojenska technika pomaha s vyprostovanim zapadlych
motoristu. Dramaticke rozhovory s radovymi obcany o potizich se
zasobovanim a s dostupnosti lekarske pece. Inu hotove bozi dopusteni.
Takova je snehem bohata zima na televiznich obrazovkach, na strankach
novin a v hlaseni rozhlasovych hlasatelu.
A jeste nez nasi zpravodajove obrati svoji profesionalni pozornost
na ty prijemnejsi stranky zimy, na spokojene horske hoteliery
a na nadsene vyznavace bilych sportu, slusi se, aby alespon trosinku
pripomenuli tvrdy udel bezdomovcu, pripadne i politovali chudacky
polni a lesni zver mrznouci v hlubokych zavejich.
Stranou tohoto medialniho pohledu zustava sama zranitelnost moderni
civilizace. Civilizace notoricky zavisle na vyuziti kolovych dopravnich
prostredku. Osvedcene sane tazene konskym sprezenim s romantickym
zvonenim rolnicek jsme odvrhli coby prezitek te stare nemoderni
civilizace nasich predku. Jiny priklad nabizeji na podzim jeste
silni a sebevedomi silnicari a zeleznicari. Ti zase pro zmenu
pohrdli takzvanymi zasnezkami, drevenymi snehovymi zabranami,
ktere kdysi tvorily soucast krajinne kulisy na otevrenych planich
u dopravnich cest. Spolehani pouze na vykonnou techniku v podobe
snehovych pluhu a frez se tedy opet vymstilo. A domysliva cloveci
spolecnost ve stretu se zakernymi besi zimy zase jednou dostava
na frak.
Pro novinare je takovato zima, zvlaste v lednu, vitane tema. Vzdyt
vanocni a silvestrovske namety jiz definitivne vysumely, Tri kralove
toho zase tak moc nenabizeji a o novych zakonech a narustu cen
zbozi a sluzeb se take neda psat donekonecna. Ano, zda se, ze
k nam to bile nadeleni letos prislo v pravy cas.
Ovsem kde jsou ty casy, kdy soudruzi novinari meli diky snehove
kalamite jedinecnou prilezitost ukazat, co v nich opravdu vezi.
Tak si mozna vzpomeneme na takrka frontova zpravodajstvi z boje
s nepokrokovym prirodnim zivlem, za nimz se daly tusit imperialisticke
rejdy a skodolibost reakcionaru. Zima totiz, v techto pradavnych
dobach, patrila ze ctyr hlavnich nepratel socialismu, jake predstavovala
jednotliva rocni obdobi, k nepriteli nejzakernejsimu. Proto boj
na snehove a mrazove fronte byval i veskrze politickou zalezitosti.
Zkouskou odolnosti a houzevnatosti lidoveho hospodarstvi, stranickych
kadru a pracujicich kolektivu.
Dnes je situace jina. Jelikoz postradame mocne systemove nepratele,
muzeme spolehlive tvrdit, ze ono zurive bile strasidlo zasahlo
do nasich vsednich zivotu bez ohledu na prani a rozhodnuti politiku.
Spada tudiz jasne mezi pohromy puvodem nepoliticke. A to je moc
dobre, nebot nam, at jiz tem odriznutym od sveta a s vraskami
na cele nebo tem jasajicim na sjezdovkach a pri staveni snehulaku,
nabizi odpocinuti od vsech pohrom politickych, jez nas tak jako
tak doprovazi takrka po cely dlouhy rok. A proto chvala bilemu
nadeleni, rikam si skodolibe jako kdysi pred pradavnymi lety,
kdyz jeste zima patrila k uhlavnim nepratelum socialismu.
Miroslav Petr - Hradec Kralove
***