Šest žen Jindřicha VIII.

Šest žen nás vrátilo do mládí a vyprodalo divadlo

První hra Jiřího Suchého Šest žen pochází z roku 1957. Jednalo se o text-appeal pro Redutu. Teprve o rok později Jiří Suchý založil spolu s Jiřím Šlitrem Divadlo Na zábradlí. V roce 1959 vznikl legendární Semafor, kde byly uvedeny hry jako Člověk z půdy, Zuzana je sama doma a Taková ztráta krve. Pamatuji se, že jednou v osmé třídě přišel učitel fyziky, který se jmenoval Aleš Gottwald a přinesl do třídy kufřík. Jednalo se o magnetofón značky Supraphon a my jako žáci jsme do mikrofónu říkali různé anekdoty a přístroj to po nás opakoval. Netušil jsem, že po krátkém čase mi přítel mé sestry, nějaký Vašek Skřička, zapůjčí podobný přístroj značky Grundig (láska je asi mocná čarodějka) a spolu s ním také magnetofonové pásky, které nahrál v Semaforu. Přesněji řečeno nazapůjčil ho mně, ale mé sestře, ale já jsem se choval jako kdyby to bylo moje. Pro jistotu u něj nebyly mazací hlavy, abych si na to nenahrával něco jiného. Magnetofonové pásky se točily od rána do večera a na jednom z nich bylo právě Šest žen Jindřicha VIII. Tak se stalo, že jsem hru znal a po půl století si ji pamatoval, ale nikdy jsem ji neviděl až do magického večera 22. října v Mississauze. Mohu říci, že to bylo stejný zážitek jako kdybych hru viděl v Semaforu. Dokonce mám pocit, že jsem objevil i některé pasáže, které ve hře tehdy nebyly, jako například o muži, který má hezkou ženu - politujte ho není věrná… Byl to nádherný návrat do minulosti a člověk jen musí cítit vděčnost režisérce Janě Fabiánové a hercům Nového divadla, že nám takový zážitek umožnili.

A ještě k fotografiím z představení: Nahoře zleva: Jiří Jančárek, Eduard Váňa jako host, Radka Tamchynová a Dáša Kálovská; uprostřed Yveta Marko, Lenka Kimla, Zuzana Novotná, Ivan Rázl a Lenka Nováková, dole ženy s kontrabassem, malíř Martin Bonhard, Jan Šmíd (živý obraz) v obchodu vetešníka a Bohdan Zatovkaňuk.

abe

***