V’tejte na webových str‡nk‡ch

Marie Gab‡nkovŽ

 

current exhibition

současn‡ výstava

 

Neodch‡zen’

Not Leaving

 

 

presented by / poř‡d‡

Slezskoostravsk‡ galerie

Těš’nsk‡ 35

Slezsk‡ Ostrava, Czech Republic

Tel.: (+42) 599 410 426

 

 

od 23. ř’jna do 23. listopadu 2014

October 23 - November 23, 2014

 

Výstava je pod z‡štitou kanadskŽho velvyslanectv’ v Praze

Under the patronage of the Canadian Embassy in Prague

 

 

Zah‡jen’ 23. ř’jna 2014 v 17 hodin

Opening October 23, 2014 at 5 pm

 

Jako host promluvil teolog, b‡sn’k a mal’ř Pavel Rejchrt

Opening remarks by Pavel Rejchrt

 

Vernis‡ž 23. ř’jna 2014 – Opening Reception October 23, 2014

 

Fotodokumentace z výstavy – Photodocumentation from the exhibition

 

Zvukový z‡znam – Audio recording (MP3)

 

 

Czechmate - Vz‡jemný výslech (V‡clav Havel & Dominik Duka) - 2012

Czechmate - Joint Interrogation (V‡clav Havel & Dominik Duka) -2012

 

 

 

Narozena 18. 7. 1951 v Ostravě. Vyrůstala v rodině výtvarných umělců Antonie Lan’kovŽ-Gab‡nkovŽ a Jozefa Gab‡nka, kteř’ vystudovali AVU v Praze. Po invazi vojsk VaršavskŽ smlouvy v roce 1968 cel‡ rodina, včetně bratra Jana, odešla do Kanady.

Studium figur‡ln’ kresby, malby a grafiky: LŠU v Ostravě, University of British Columbia, Vancouver; Montreal School of Art and Design, Vancouver School of Art, Art Students League of New York.

Působila jako profesorka od roku 1990 do letošn’ho června na Ontario College of Art and Design University v Torontu, kde učila figur‡ln’ kresbu, malbu a portrŽt. Vedle toho, že je zakl‡daj’c’m členem galerie Loop v Torontu, Maria působ’ v uměleckých porot‡ch, v panelových diskus’ch, na konferenc’ch a ve filmovŽ a divadeln’ tvorbě.

Vystavuje od roku 1980 v Kanadě a ve světě. Posledn’ samostatn‡ výstava byla v Torontu v galerii Loop v œnoru 2012, kde vystavuje pravidelně od roku 2000. D‡le vystavovala v Bratislavě v roce 2001, Galerie Michalský dvor; v Praze kolektivn’ výstava ART Canada 5, Výstavn’ s’ň NovoměstskŽ radnice 2005; a samostatně v Galerii Na Hradě v Hradci Kr‡lovŽ, 2011.

PortrŽtovala předn’ světovŽ osobnosti: spisovatele Josefa ŠkvoreckŽho, Zdenu Salivarovou, b‡sn’ka Karla Kryla, skladatele Oskara Morawtze, klav’ristu Anton’na Kub‡lka, krasobruslařky çju Vrz‡ňovou a Miladu Kub’kovou a hokejistu Miroslava Fryčera. Mezi jiným pravidelně děl‡ portrŽty pro Canadian Agricultural Hall of Fame.

 

K výstavě

Neodch‡zen’ reprezentuje č‡sti několika sŽri’, kterŽ spojuje tŽma lidskŽho těla jako poetickŽ metafory. Pozorov‡n’ lidskŽ postavy a hled‡n’ způsobů jak ji výtvarně zpracovat jsou zde podstatou tvůrč’ho procesu. Jde o cestu pozn‡v‡n’ reality nebo sdělen’ pravdy vn’manŽ skutečnosti. Vizu‡ln’ vnějš’ podoba se poj’ s vnitřn’ oblast’ citu, ducha a myšlenky. Zabýv‡ se duchovn’m výrazem a ot‡zkou v’ry v Boha.

N‡zev Neodch‡zen’ naznačuje, že i když se fyzicky vzd‡l’me, č‡st našeho byt’ setrv‡v‡. Zůst‡v‡ nad‡le v srdc’ch lid’, v pr‡ci, kter‡ po n‡s zůst‡v‡, v uměn’, ve vědeckých objevech, ve všem, co lidŽ vytvořili a tvoř’. Zůst‡v‡ takŽ v m’stech, kter‡ jsou n‡m bl’zk‡ a když se do nich vr‡t’me, najdeme tam něco z n‡s.

V sŽrii Slep‡ h‡danka navazuj’c’ na podobenstv’ z Luk‡šova Evangelia 6,39 (Zdali může slepý slepŽho vŽsti? Zdaž oba do j‡my neupadnou?), se postavy těch, kteř’ vedou i těch, kteř’ jsou vedeni pohybuj’ bez c’le, klopýtaj’ a propadaj’ se b’lým slepým prostorem a t‡pou po smyslu a naději.

V jednŽ č‡sti Podobenstv’ těla je výchoz’m bodem kreseb a obrazů Gab‡nkovŽ pr‡vě podobenstv’ o slepci. K jeho interpretaci použ’v‡ odkazy na neklid ve společnosti způsobený glob‡ln’ hospod‡řskou a politickou nejistotou, korupc’ a zmatkem, aby tak navodila současnou paralelu biblickŽho zobrazen’.

Gab‡nkov‡, kterou přitahuje znepokojuj’c’ vyobrazen’ a tajemný význam obrazu Pietra Bruegela (1524-1569) s n‡zvem Podobenstv’ o slepci, ãvstoupilaÒ do Bruegelova výtvarnŽho myšlen’ t’m, že namalovala č‡sti jeho obrazu a um’stila je do vizu‡ln’ho dialogu s fragmenty ud‡lost’ dnešn’ doby. A p‡tr‡ po tom, jak budou rezonovat a proměňovat se.

Dalš’ č‡st výstavy představuje výběr ze sŽrie La Specola. Jde o obrazy, kterŽ Gab‡nkov‡ vytvořila na z‡kladě studi’ voskových modelů lidskŽ anatomie v podivuhodnŽ sb’rce muzea La Specola na univerzitě ve Florencii.

òžas nad anatomickou složitost’ lidskŽho těla slouž’ v těchto obrazech jako poetick‡ metafora pro zobrazen’ duchovn’ str‡nky lidskŽ bytosti.

SŽrie Memento Mori (2011-2012) otev’r‡ širš’ pohled na život a ot‡zku nesmrtelnosti. Tyto pr‡ce jsou věnov‡ny pam‡tce mŽho otce Jozefa Gab‡nka, V‡clava Havla a Josefa ŠkvoreckŽho. ŽenskŽ postavy osciluj’ mezi bolest’ smutku a naděj’, životem a smrt’. Jejich vnitřn’ z‡hada a napět’ vyvol‡vaj’ z‡blesk naděje, světlo, kterŽ rozežene temnotu. Inspirac’ k těmto obrazům byly opakovanŽ studijn’ n‡vštěvy barokn’ho komplexu v Kuksu, kde se nach‡zej’ sochy Neřest’ a Ctnost’ Maty‡še Brauna.

ãVe spojitosti s předch‡zej’c’ tvorbou mě zaj’m‡, jak Bož’ tajemstv’ může pronikat do œplně obyčejných každodenn’ch œkazů (Pascal Quignard). Jak postava Mař’ Magdaleny, se svými v‡šněmi, protiklady a meditac’, je př’tomn‡ v každŽ ženě. Jak přemýšl’me v současnŽ společnosti o skutečnosti a tajemstv’ života a smrti.

---