Otazka pro MARIU GABANKOVOU
V prazske vystavni sini v Novomestske radnici byla ve stredu zahajena vystava Art Canada 5. Prezentuje se na ni petice Cesek, ktere se pred lety setkaly v Torontu: Maria Gabankova, Jirina Marton, Vladyana Krykorka, Helena Wilson, Alena Foustkova. Jednu z nich, malirku Mariu Gabankovou, jsme pozadali, aby sebe a sve kolegyne predstavila. Co vas pet spojuje?
Akoliv mame stejne - ceskoslovenske - koreny, jsme vlastne
vsechny emigrantky, i kdyz kazda z nas odesla do Kanady v jine
dobe. Jirina Marton a Vladyana Krykorka jsou v Kanade dost zname
jako ilustratorky knizek pro deti. Vladyana si dokonce vydobyla
zvlastni postaveni, kdyz zacala spolupracovat s eskymackym spisovatelem
Michaelem Kusugakem a ilustrovala sedm jeho knih. Jezdila za nim
na sever a studovala zivot techto puvodnich obyvatel. Helena Wilson
je fotografka a v Praze predstavi zabery, ktere poridila mezi
domorodymi indianskymi umelci. Alena Foustkova vystavuje abstraktni
obrazy a ja se zabyvam figuralni malbou, portretovala jsem i vyznamne
osobnosti ceskoslovenskeho exilu, napriklad Josefa Skvoreckeho,
Karla Kryla, Oskara Morawetze.
Jsme kazda jina, ale cosi mame spolecneho. Pouzivame neco viditelneho
a pochopitelneho k vyjadreni toho, co je skryte a co nelze tak
snadno dat najevo. Pokud chcete, muze jit o hledani domova. Tim
se ostatne dnes na svete zaobira mnoho lidi. Stalo se totiz uplne
beznym, ze clovek zije jinde, nez se narodil. Vznikaji zajimava
spolecenstvi lidi, kteri se lepe uci vnimat cizi krajiny a zeme,
ale kteri zaroven hledaji neco, o co prisli, co meli v mladi,
co je obklopovalo, kdyz vyrustali, ale navzdy to ztratili. Vratit
se do vlastniho mladi, do sve nekdejsi vlasti uz nejde.
Jiste jsme vsechny prozily podobne zacatky, zapasily jsme s anglictinou
a snazily se szit s tim tehdy novym svetem. Kanadska realita byla
odlisna od toho, co clovek mohl zazivat tady pred prevratem. V
Torontu se setkava cely svet, jde o velmi mezinarodni mesto, kde
potkate lidi ze vsech koutu planety. Vsechno je tam otevrene,
navic jde o velmi mladou zemi, ktera teprve hleda svou identitu.
Ale jak jsem si mohla vsimnout, v posledni dobe se to same deje
tady v Praze.
Byla jsem tu naposledy pred dvema lety a jen za tu kratkou dobu
citim, jak se ceska spolecnost meni.
Nas pet stoji predevsim o to navazat nejaky kontakt s mistni umeleckou
scenou. Jak se sem od osmdesateho devateho vracim, neprestava
me fascinovat, kdyz zjistim, ze treba nejaky umelec pracoval ve
stejne dobe na podobnem tematu jako tehdy ja. Jen mezi nami lezelo
mnoho tisic kilometru. Kdysi nekdo vzal desku a vlozil ji do mraveniste,
aby jej rozdelil na dve poloviny. Kdyz ji vyndal, chodbicky na
sebe navazovaly. Lide v emigraci zili oddelene, ale v podstate
maji stale neco spolecneho s lidmi zde.
Vystava Art Canada 5 je otevrena do 8. cervence.