Taylorová

Náš deník

Během letošního jara nás zastihla pandemie viru Covid – 19. 24. března 2020 jsme začali vydávat deník, kde jsme komentovali jednotlivé události, ale ne všichni k němu měli po internetu přístup, proto v tomto tištěném vydání přinášíme výběr z jednotlivých vydání:

Někteří lidé jsou si rovní a někteří jsou si rovnější

V poslední době jsem někdy i dost přísně kritizoval Český rozhlas – Radiožurnál. Dnes bych chtěl učinit výjimku. V sobotu ve večerní publicistické části se redaktorka spojila s univerzitním profesorem lékařem Václavem Větvičkou.

ČR: Jeden z protestů se konal i v pátek, v den nedožitých narozenin Breona Taylorové.

VV: Teoreticky náhodou, ale byl to klasický případ zbytečné policejní akce. Šlo o to, že její bývalý přítel prodával drogy. Policie se domnívala, že ho v jejím bytě najdou a že drogy prodává i ona. Byla to noční akce, kdy policie v civilu a bez kamer zaútočila na její byt, vyrazila dveře. A v té době tam byl její nový přítel, který v domnění, že ho chce někdo zabít, protože policie se nijak neohlásila, tak na ní ve strachu vystřelil. Policie zahájila palbu, tu sedmadvacetiletou dívku zastřelili na místě, prostříleli ostatní byty. Byl to samozřejmě zbytečný zákrok. Nakonec se

žádné drogy nenašly. Ona žádné drogy neprodávala a ten původní přítel s ní už dva roky nežil a nebydlel a navíc v té době už byl dávno ve vězení.

ČR: Proč tak kauza vyvolává protest až dnes a jak se k ní staví vedení louisvillské policie.

VV: Ze začátku se to policie snažila zahrát jako ve většině těchto případů do autu. Tvrdilo se, že ona skutečně ty drogy prodávala a podobně. Dva měsíce se nedělo nic. Až když se do toho začalo více šťourat, pak se začaly objevovat ty problémy: Byla v tom naprosto nevinně, drogy nikdy neprodávala, žádné se nenašly a že ta akce byla v podstatě nesmyslná. Ukázalo se, že kamery, které má mít policie povinně zapnuté při těchto akcích byly úmyslně vypnuté. Veřejnost byla pochopitelně již rozhořčená případy z jiných měst a najednou lidé zjistili, že u nich se děje to samé.

ČR: Provázejí tyto útoky vandalské útoky?

VV: Akce se dějí každý den a musíme si uvědomit, že to není jednoduché. Tady je na sluníčku kolem čtyřiceti stupňů a včera celá akce, kdy se jí zúčastnili i univerzitní studenti a profesoři, začínala již v jednu hodinu po obědě, a trvala asi do deseti večer. Takže jsou to dlouhé demonstrace, čím dál tím větší. Samozřejmě ani Louisville není proti rabování imunní, především ve středu města.

ČR: Čemu přičítáte tu intenzitu demonstrací a tu míru hněvu?

VV: Osobně se domnívám, že to je kombinace několika věcí. Jednak se ukázalo, že těch případů je hrozně moc. Také je známý případ černošského studenta Ahmauda Arberyho, kterého zastřelili dva běloši jenom proto, že ho viděli běžet po ulici v Georgii, potom případ George Floyda. Prostě je to jeden případ za druhým a Amerika si začíná uvědomovat, že co je moc, to je moc. Svůj vliv má také karanténa a to že je dvacet milionů Američanů bez práce. Lidé jsou psychicky našponováni a stačí trochu málo, aby se ten doutnák zapálil pod tím sudem prachu.

Podíval jsem se na statistiky a poněkud se různí. Některé uvádějí 1004 jiné 1098 lidí zabitých policií. 17% Afro-Američenů při tom bylo neozbrojených. I u mrtvých příslušníků policie se čísla různí pohybují se od 38 do 48. Druhé číslo je statistika FBI National Press Office a jednalo se o 45 mužů a tři ženy. 40 bílých policajtů sedm Afroameričanů a jeden policajt asijského původu.

9. 6. 2020

***