Neznaboh?

S vydavatelem Satellitu jsem pracoval soustavně déle, než s kterýmkoliv jiným krajanem a spolupráci jsem s ním na několik měsíců přerušil jen proto, že jsem se snažil dokončit třetí vydání knihy o Češích a Slovácích v Kanadě a Aleš Březina byl příliš zaměstnán, aby mi mohl  pomoci.

Začali  jsme spolupracovat v Satellitu, když odešel z Nového domova. Měl by mne proto dobře  znát. Ale zná mne dost dobře, aby mne mohl označit za neznaboha? A znám já se dost? Skláním se v absolutní pokoře  před nepochopitelnou nádherou vesmíru? Pravděpodobně ano.                          

První nápor touhy seznámit se s Bohem mne přepadl, když mi bylo asi třináct let. Jednou v noci, když zuřivá bouře předváděla divoké představení světla a zvuku, jsem vyběhl na silnici a pobíhaje po vsi jsem křičel do blesků a  hromů: „Jestli jsi, tak  mne zab…“ A byl jsem skoro překvapen, že mé přání nebylo splněno…

Několik málo let později se český jezuitský kněz pustil do Husa. Hus v té době pro mne  byl (a dosud je) jednou z největších postav lidských dějin.  Pravděpodobně se mohl vyhnout cestě do Kostnice. Rozhodl se jít a snažil se dokázat nejvyšším církevním hodnostářům, že učil pravdu. Nedokázal. Zemřel v plamenech na hranici. A než byl upálen 6. července,1415, poslal do vlasti vzkaz o lásce a  pravdě. Pravdou myslel pravdu Božího  slova, které je zachyceno v Bibli. A více než o 500 let později americký filosof, S. Harrison Thomson, v eseji T. G. Masaryk and Czech Historiography, o prvním československém prezidentovi napsal o Češích  a Slovácích, že Češi a Slováci mají spirituální tradici, jež může být jedinečnou mezi evropskými národy svými hrdiny.

Znali Boha někteří z papežů, kteří provozovali  svoji ne právě typickou papežskou činnost v soutěži s muži stejného kalibru  a byli poslušní všech deset přikázání? Je snadné být boháčem a současně mužem,  který věrně celý život sloužil své církvi? Referáty ze soudní síně nejsou příliš optimistické Je mi nejspíš ze všeho smutno, že tolik kněží nedokázalo zůstat věrno přísaze a poskvrnilo své kněžství zneužíváním dětí. Nechápu celibát. Moudrost zákazu manželství se mi zdá, s výjimkou finančního prospěchu církve (dědické právo) - dost pochybná. Na druhé straně jsou dva zvyky dnešního papeže Františka - nosí si své zavazadlo a dlouho bydlel a snad dosud bydlí ve Vatikánu  v jednom bytě pro hosty a ne v oficiálním bytě pro papeže, což mi dává spirituální radost.

Ať se druhým jevím jakkoliv a mohou mne vidět jako neznaboha. Tvář boha (ať s malým nebo velkým „B“  jsem nikdy nezahlédl. Asi není v plánech ani vesmíru ani věčnosti, aby tvář Boží člověk zahlédl, ale obrovitost a  velkolepost vesmíru i to co člověk v tolika oblastech činnosti vytvořil, mi našeptává, že sága lidského rodu zdaleka není u konce.

Josef Čermák

***

Poděkování

Děkuji všem, kteří mne poctili svou  přítomností při příležitosti dožití mých pětadevadesátých narozenin, ať již to byli umělci nebo tvůrci programu. Někteří přijeli z daleka (gen. konzul České republiky v Šanghaji, jiní bydlí za  rohem. Všichni ohřáli mé chladnoucí srdce. I já vám všem  přeji dlouhý a krásný život.

Josef Čermák

***