Ze světa
Kanada
V pondělí 21. října 2019 se budou konat kanadské federální volby. Čtrnáct dnů před nimi se konala anglická debata v Muzeu kanadské historie. V dvouhodinové diskusi jsme mohli vidět šest představitelů (Justin Trudeau, - vůdce liberálů, Andrew Scheer – vůdce konzervativců, Jagmeet Singh – vůdce NDP, Elizabeth May – vůdce zelených, Yves-Francois Blanchet – Quebecký blok, Maxime Bernier – Kanadská lidová strana), kteří si vzájemně skákali do řeči, překřikovali se a uráželi se. Jestliže jsem před debatou byl rozhodnutým voličem, po ní jsem se opět zařadil do skupiny váhajících a to do té míry, zda vůbec k volbám jít. Nevím z jakého důvodu byl do debaty přizván populistický Maxime Bernier, jehož strana nikdy ve volbách nezískala ani jeden mandát či Yves-Francois Blanchet, který nekandiduje v celé Kanadě, ale pouze v Quebeku. Dále nechápu, proč vedení debaty nebylo přiřčeno některému z profesionálních moderátorů, ale byly zde i moderátorky z Toronto Star a The Globe and Mail, které svoji úlohu nezvládly. Jestliže chceme určitou vyváženost, proč diskusi vedly pouze ženy. Chápu také, že se nemohlo dostat na všechny otázky, ale výběr otázek byl místy nezajímavý, časový limit dovoloval spokojit se s povrchními odpověďmi. Budiž.
K mému překvapení, ačkoliv jsem nikdy nebyl příznivcem NDP, nejlepší dojem na mne udělal Jagmeet Singh. Byla v něm jakási pokora, smysl pro humor (Mr. Delay a Mr. Deny). Vůdce konzervativců Andrew Scheer místo toho, aby prezentoval nějaký program, podle očekávání útočil od první minuty celou dobu na Trudeau, který byl zatížen dvěma skandály. První SNC Lavalin ministerský předseda hájil, že chtěl zachovat pracovní příležitosti v Kanadě (Trumpova argumentace). Věci nemorální se nedají obhájit penězi a ekonomií, ale vzpomeňme jen na minulou vládu konzervativců, která bránila podobným argumentem prodej zbraní do Saudské Arábie za 15 miliard dolarů. Pochopitelně, že připomněl i aféru Justina Trudeau s černě pomalovaným obličejem. Bohužel, rasismus je v každém z nás a nikdo není imunní, ani Justin. Ale všichni tvrdí, že nejsou rasisti, včetně Donalda Trumpa. Uvědomíme-li si tuto skutečnost, musíme s tím bojovat, na což správně upozornil Jagmeet Singh Maxima Bernieho. Kdož jsme bez hříchu, hoďme po Justinovi kamenem. Elizabeth May si nepočínala špatně. Špatná zpráva přišla krátce po debatě. Strana zelených škrtla ze své kandidátky Marthu Lépine, kvůli jejímu protiinterupčnímu stanovisku. Pečlivě jsem prohledal veškeré webové stránky, abych toto stanovisko našel. Všude se opakovalo totéž. Nakonec jsem přece jen nalezl něco podrobnějšího v Ottawa Citizen. Martha Lepine tvrdí, že hlavním důvodem bylo, že přispívala do katolického bloku a vyřazení z kandidátky bere jako diskriminaci a bude nyní pokračovat jako nezávislá. Pokud tedy máme v tak základních otázkách jako je otázka svědomí, držet stranickou disciplínu, je asi lepší si volbu dvakrát rozmyslet. Otázka, co je život je daleko komplikovanější, než aby ji mohlo rozhodnout vedení nějaké stran. Jestli by Strana zelených vyloučila ze své kandidátky také Alberta Schweitzera, který byl rovněž zastáncem života. Stranická disciplína zřejmě není ve straně Rhinos v Quebecu, kde proti Maximu Bernierovi postavili jeho jmenovce jiného Maxima Berniera. Doufám, že získá více hlasů, než představitel Kanadské lidové strany.
***
Česká republika
V českých médiích dominují zprávy o smrti Karla Gotta. Jelikož na jiném místě píši o filmu Sergeje Ložnicy Státní pohřeb, tak jsem si na tento film vzpomněl, když jsem slyšel, že i Karel Gott by mohl mít státní pohřeb. Nechci tvrdit, že jsem nikdy nebyl příznivcem tohoto zpěváka. Obzvláště v šedesátých letech, kdy nazpíval několik krásných písniček v Semaforu. Také mám několik méně hezkých vzpomínek na Karla Gotta a to z doby normalizace. Je to v kontrastu k herečce Vlastě Chramostové, která rovněž zemřela v těchto dnech. U Karla Gotta, který byl zřejmě osobně velice příjemný, nevidím etický zápas umělce, zatímco Vlasta Chramostová se prala s tím, i když třeba selhala, ale znovu se zvedla a znovu bojovala. V tom vidím její sílu. Její osud mne dojímá rozhodně víc, než osud zlatého slavíka.
Je až zarážející, jak se v českých médiích, přesněji řečeno v českém rozhlasu nehovoří o Donaldu Trumpovi a pokud se o něčem hovoří, tak o věcech naprosto nepodstatných. I to je ukázkou, jak málo se klade v zemi, kde je předsedou vlády zkorumpovaný politik na etiku. Teprve po stažení amerických vojsk ze Sýrie se objevila jeho mírná kritika. Zprávy o ústavní žalobě na prezidenta Trumpa jsou velice sporadické. Snad jednu z mála výjimek byl komentář 30. září 2019 v 14:06. Trumpův impeachment se přímo týká přežití naší demokracie, říká americký historik Allan Lichtman. V hlavních zprávách v 18 hodin se za celý minulý týden na Radiožurnálu o impeachmentu nehovořilo a byl k tomu pouze jeden rozhovor, což prudce kontrastuje s BBC, Euronews či Deutsche Welle nehovořím již o americké CNN.
Aleš Březina
***