Přírodovědná exkurze v době mediální

Patnáctý duben 2018 byla neděle a řada přátel přírody nemohla dospat. Nebylo tomu však proto, že by je trápila odpověď na otázku, zda Andrej Babiš sestaví v pondělí novou vládu a zda pro ni získá dostatečnou parlamentní podporu, ale proto, že je čekala přírodovědná exkurze s východočeskou odnoží Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) do Národní přírodní rezervace Libický luh. A navíc napětí stupňovala nejistota ohledně zdejší dominantní kytičky dymnivky duté, konkrétně ohledně toho, zda-li se nám odhalí v celé své rozkvetlé kráse a početné hojnosti, nebo zůstane ještě přikrčená mezi loňským křupavým listím, kteréžto celý tento největší český lužní les během zimy přikrýti ráčilo.

Stačilo však krátce juknout do lůna rezervace a bylo jasno. Koberec z fialových a bílých květů působil na všechny jako magnet. Naše zahraniční přátele z Černé Hory a Brazílie nevyjímaje. Ti posledně jmenovaní si při teplotě 25 stupňů Celsia užívali bezpečné české přírody upnuti ve flanelkách – inu takhle prý vypadá brazilská zima – beze strachu z piraň, aligátorů, anakond a jaguárů a všeliké té tropické jedovaté havěti. Suma sumárum, užívali si všichni. A tak ani v tomto stádiu uvolnění nikoho nermoutily hluboké vrásky zchváceného premiéra v demisi jednajícího stále o naší skvělé budoucnosti. Neboť, alespoň tak se to zdálo, na dymnivky neměl tento dojemný obraz otcovsky ustaraného politika pražádný vliv, a na účastníky exkurze jakbysmet.

Ale buďme upřímní, zas tak úplná přírodní idylka to nebyla. Jo, už jsme prostě takoví – vždy hledáme nějaké to napětí, nějaké to vzrůšo. Dymnivky nestačí. Jsou sice fotogenické zprava i zleva a je jich čím dál víc, ale... A co takhle další ikona zdejšího luhu, kriticky ohrožený korýš listonoh jarní? Najdeme alespoň jednoho? Jednoho jediného? Království za listonoha!

Budiž, ale snad bychom při tom detektivním pátrání po listonohovi mohli objevit i něco jiného přírodně zajímavého. - A stalo se. Nuže, určitě bychom neměli opomenout jeho příbuzného – žábronožku sněžní. V tůňkách si lebedí i čolkové, okružáci a také příkopník, znakoplavka, chrostíci a naše největší ploštice jehlanka válcovitá. Její velikost XXL vzbuzuje obdiv, ostrozakulacené jméno pak postranní laické dohady.

Doposud plně neolistěné koruny stromů usnadňují pozorování našich opeřenců. Ani jejich hlasy nelze přeslechnout. Alespoň uchem zkušeného ornitologa. Svoji přítomnost tak prozradí strakapoud prostřední, lejsek bělokrký, střízlík obecný a pěnice černohlavá. Vysoko nad námi krouží moták pochop. Zamotat hlavy dokáže i slavný zdejší obyvatel čáp černý, který se tu v lese už zabydlel. Mediální konzument je schopen odpřisáhnout, že výhradním hnízdním teritoriem dravého jestřába je dnes moskevský Kreml (dříve Bílý dům, Pentagon, izraelský Tel Aviv). Účastníci exkurze však mohou potvrdit, že k dalším takovým místům na naší planetě se řadí i Libický luh, byť bez oné mediální pozornosti.

Zůstaňme tedy v této čarokrásné přírodě, která nabízí i občerstvení v podobě divokých česneků. Sliny se sbíhají především na česnek medvědí. Inu, kde nejsou medvědi, cítí se člověk hned pánem, že? A abychom nezůstali jen u onoho úchvatného tepichu dymnivek. Probuzená jarní příroda se i tu může pochlubit dalšími rodícími se květy. Kupříkladu orseje jarního, plicníku lékařského, sasanek a lechy jarní.

A nakonec tajenka: stydlivý listonoh se ani v té poslední tůňce neukázal. Ostatně patří podobně jako Andrej Babiš mezi žijící fosílie. A ke všemu se také těžce prosazuje, ba co víc, nejraději by s politikou neměl nic společného, kdyby jej okolnosti nedonutily (v tomto případě likvidace stanovišť při stavbě dálnice D11). Znalci říkají, že si na jeho zjevení, tedy listonoha, budeme muset počkat třeba i deset let. No vida, jestlipak si za tu dobu někdo vzpomene na Andreje Babiše, fosílii v demisi?

***

Návrat na hlavní stránku