Tři kamarádi?
Při pauzírovaném mariáši jsou ve hře tři hráči, zatímco čtvrtý se na ně dívá. Tak nějak to vypadá při sestavování vlády po loňských parlamentních volbách. Karbaníci prezident Zeman, vítěz voleb Babiš a komunista Filip si rozdávají karty a hádají se, kdo bude hrát durcha a kdo betla. Každý z nich má v rukávu jiného trumfa. Zeman hnědokošilatého Okamuru, Babiš poslušné sociální demokraty a Filip to chce jen tiše podporovat, rozhodně nechce stát mimo, jak předstírá.
Licitovalo se. Sociální demokrati nechtěli trestně stíhaného premiéra a trestně stíhaný premiér neviděl problém v tom, že by on sám dohlížel na své vyšetřování a když k dohodě, která byla na spadnutí nedošlo, ministerský předseda v demisi Babiš koukal jako když mu ulétly včely. Zaskočil tedy na hrad a pan prezident mu poradil, že je zapotřebí sestavit vládu, ať si k tomu vezme na pomoc Filipovy komunisty a Okamurovu SPD. Komunisti, ani komunistický režim, nebyli pro Babiše nikdy problémem, zatímco spolupracovat s někým jako Okamura, který sdílí stejné hodnoty jako Steve Bannon nebo Marine Le Penová je přece jen sázka na neohmatanou kartu. Miloš Zeman v tom problém nevidí, vždyť Okamurovi voliči mu dopomohli do prezidentského křesla a Tomio byl po jeho zvolení po jeho pravici před zraky milionů televizních diváků, kdežto pro Andreje je to přece jen rival.
Tak tedy dnes to vypadá, jako že se sociální demokrati vrátí ke stolu a karty bude vynášet mladoboleslavský Jan Hamáček. Kaňkou v jeho životopise je Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o územní celistvosti Čínské lidové republiky, což se zřejmě líbilo prezidentovi Zemanovi, který měl v té době speciálního poradce Jie Ťien-minga. Toho mu dohodil bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík, jenž nemá příliš šťastnou ruku v obchodě, peníze však fofrovat umí. Jeho předností jsou konexe. Vzpomeňme jen, jak v ČSA zlikvidoval přímá spojení Toronto-Praha či Montreal-Praha a nahradil to za možnost létat do zemí bývalého Sovětského svazu.
Podle týdeníku Respekt se Tvrdík pro novou kariéru ambasádora byznysu s Čínou nadchl. Do Číny létal dvakrát do měsíce, ale zároveň nikdy nepatřil mezi znalce regionu, dodnes neumí jeho jazyk. K Číně přistupoval jako laik a byl vždy odkazován na prostředníky. Jak přesně se zrodily Tvrdíkovy kontakty dodnes není úplně jasné. Především to, jak se bývalý ministr obrany postupně začal propojovat s čínskou skupinou CEFC, která je spojována s čínskou vojenskou rozvědkou. Byl to zřejmě on, kdo jejího šéfa Jie Ťien-minga doporučil prezidentu Miloši Zemanovi, který ho jmenoval svým zvláštním poradcem.
Andrej Babiš zatím neprojevuje zájem o Čínu, jako obchodník nemíří ani moc do Ruska, Západ, kde vystudoval je mu bližší, ale jedno mají tři kamarádi Zeman, Babiš a Filip společné, absolutní nezájem o lidská práva.
A Jan Hamáček? Pokud bude chtít do této partičky zasednout, bude muset tento nezájem sdílet, i když bude mít požadované ministerstvo vnitra, ale možná že Andrej Babiš vytáhne jiný trumf z rukávu. Co takhle nabídnout Hamáčkovi ministerstvo financí? Nebo že by zase přizval Tomia? Zatím se v pražských ulicích demonstruje a zdá se, že Babiš veřejnému mínění naslouchá. Protože, jak zpíval kdysi Sváťa Karásek: „Tady holt nikdo dneska neví, co se s ním zítra může stát!“
Aleš Březina, Praha, 13. dubna 2018
***
