Povolební tiché mlžení
Znovu zvolený pan prezident teď často odpočívá, povětšinou v Lánech, jeho mluvčí, pan Ovčáček do éteru nic nevysílá – třeba také někde odpočívá, anebo si čte nějakou speciální literaturu o bezmezné servilnosti, které vůči panu prezidentovi nemá nikdy dost, možná, že znovu hledá něco o panu Ferdinandu Peroutkovi. Pánové kancléř Mynář a poradce Novotný a možná i někdo další, by se konečně měli začít zabývat úklidem oněch drzých bilbordů, které na nás stále hledí na dálnicích. V této věci českému lidu pořád chybí solidní informace, kolik vlastně ony slavné a pana Drahoše urážející bilbordy stály a kým vlastně tahle prezidentská kampaň byla placená.
Téměř denně si teď zažíváme mediální prostor, kde jsou nám předhazováni komunisté a je jim umožněno prostřednictvím pořadů v televizi vnucovat národu myšlenku, že jsou zcela jiní, než ti, co nám vše v roce 1948 zničili, že se i jinak staví k okupaci 1968 a i jinak pojímají sametovou revoluci v 1989. Uráží mě, když takhle do mě přes obrazovku hučí třeba soudruh Dolejš, nebo soudruh Filip a proč to vůbec naše media dovolují? Ještě, že ti rudí vždy vytáhnou svůj současný rádoby triumf a tím je jejich snaha postavit do čela Generální inspekce bezpečnostních sborů svého člověka, který se jim v Palachově týdnu zviditelnil a osvědčil dokonalým mlácením demonstrantů. Je strašně nebezpečné, jak jsou komunisté životaschopní a to i navzdory, že volebně značně utrpěli a jejich procenta poklesla, nevynechají žádnou možnost se v politice udržet a to za jakoukoli cenu, politické rozpory ve společnosti, trestní stíhání pana Babiše a jiné, jim jen a jen nahrává v jejich mocenské koncepci.
Další vztahy mezi prezidentem a panem Babišem budou i nadále hodně zajímavé. Pan Babiš povečeřel v Lánech a bylo mu přislíbeno, že na sestavování vlády pan prezident nebude spěchat a nebude ani požadovat oněch 101 podpisů předem. Možná, že se večeřové menu připravovalo ze surovin dodaných firmami pana Babiše, kdo ví? Menu zveřejněno nebylo – přesto si ráda stáhnu do mobilu aplikaci, která uvádí firmy, u kterých je vlastníkem pan Babiš a je jich tam kolem 200 a před nákupem zboží si kromě „éček“ budu prohlížet aplikaci „Bez Babiše“ zda nakupované zboží není z jeho podnikatelských subjektů. Je to jen malá útěcha, ale nemusím přece jíst kuřata, maso, uzeniny, koblihy a další jeho věci.
Mezi panem prezidentem a panem Babišem zatím bují přátelství, ale bude to na věčné časy anebo jako se Sovětským svazem? To se neví, protože především pan prezident je v této věci zcela nečitelný. Musíme si počkat, zda bude i dál potřebovat pana Babiše a zařadí si ho mezi silné jedince, kteří mu vždy imponovali, kterým neubližoval, nemstil se jim a nepoužíval na ně hůl jako třeba na pana Sobotku.
Nějak se mi nechce věřit prohlášení pana prezidenta, že bude-li zvolený, tak bude víc dbát na toleranci. V této chvíli by se mi chtělo věřit víc tomu, že si pan prezident do nějakého diáře zaškrtl u úkolu „prezidentování“ že to má splněno a že se tím spokojí – ale moc věrohodně to také nepůsobí. On je totiž velmi akční člověk a určitě teď zabrousí se svými mocenskými nápady do nitra ČSSD, která se potácí v současné době od stěny ke stěně. Ještě uvidíme, kam se dopotácí i někteří její lidé jako pan Chovanec, pan Zimola a další.
Babiš má teď plné ruce práce, je ve stádiu hledání a přemlouvání s cílem vytvořit koalici mezi ANO, ČSSD, KDU ČSL. Jak mu v tom pomůže pan prezident se teprve uvidí a třeba mu také nepomůže. Pak má pan Babiš v záloze stále menšinovou vládu s podporou Okamury a komunistů, což je hodně složité a pro slušné lidi nedůstojné a nepřijatelné v naší demokracii. Nepodaří-li se ani toto, pak může ještě nastoupit náhrada současného politického systému a v tom by se určitě prezident angažoval a pohyboval jako ryba ve vodě. Pro předčasné volby zatím ani prezident ani Babiš žádné nadšení neprojevují. Pro oba je čím dál více vzorem Francie, ať historicky sám de Gaulle, anebo novodobě pan Macron a pan Babiš navíc Francii vnímá velmi osobně, žil tam, vrací se tam.
Každopádně výsledek 2 701 206 000 voličů pro pana Drahoše mne přesvědčil, že není můj národ tak úplně hloupý, myslím si, že by zvonění klíči od tohoto množství lidí znělo velmi impozantně a silně. Můj národ měl pouze smůlu, která měla číslo 152 184 hlasů. Můj národ si vlastně přál člověka slušného, inteligentního, pracovitého, ale volal i po ráznějším kandidátovi a dnes jsem přesvědčená, že kdyby pan Topolánek neměl za sebou dost nedůstojnou politickou kariéru a také neurovnaný osobní život a také přítele Dalíka ve vězení, že by byl vážným protikandidátem pana Zemana. Pamatuji se, že když ohlásil svou kandidaturu, že ji pan Zeman hodnotil značně nervózně a negativně. Já ani moji známí jsme Topolánka nevolili, to dá snad rozum, ale zavinil si to sám. Škoda však, že neměl čistší předchozí životní štít.
Pana Drahoše jeho voliči vůbec nevnímají jako poraženého kandidáta, ale spíše jako hrdinu, jako člověka, jehož slušnost národ zaskočila, protože tahle vlastnost se z nás jaksi vytratila a lidé ji vůbec už neumějí zhodnotit. Celá jeho kampaň byla na slušnosti založena, bohužel mnohdy jsem postrádala ráznější odpovědi na neurvalou hru pana Zemana. Pan Drahoš je prostě inteligent a neskáče nikomu do řeči, ani ho nepomlouvá, hraje fair play. Pan Drahoš po volbách řekl, že neodejde z politického života a to je dobře – jen by mě mrzelo, kdyby nám měl zmizet někde v Bruselu, to bych ho raději viděla jako starostu v Lysolajích.
A ještě k současnému vztahu pana prezidenta a pana Babiše. Prezident chrání Babiše proti všemu a všem, po každém problému se společně sejdou, povečeří, poobědvají a pan prezident napřáhne pomocnou ruku, nikoli hůl a to i za cenu, že mnohdy musí zcela změnit své předchozí veřejně uvedené výroky. Otázkou zůstává, co mu za takovouto velkorysou pomoc může nabídnout pan Babiš. Ale i to se časem ukáže, protože nic se nedá věčně držet v tajnosti.
Jana Fafejtová – Praha
***