Návrat na hlavní stranu

Volba prezidenta: A nový prezident nepřišel…

Alespoň zatím ne! Ale na rozdíl od věčného čekání na Godota se zřejmě brzy dočkáme. Pokud se něco nestane, tak jméno nové hlavy českého státu, budeme znát v sobotu odpoledne 27. ledna 2017 a měl by to být jeden z dvojice - prezident Miloš Zeman a vysokoškolský učitel fyzikální chemik Jiří Drahoš.

Za studentských let jsme měli jedno přísloví: Kdo mlčí je filosof. Pokud bychom se drželi tohoto pravidla pak by do kategorie filosofů patřil Miloš Zeman. Jak tvrdil, nevedl žádnou předvolební kampaň, nezúčastnil se žádné předvolební diskuse. Taktika mrtvého brouka vychází občas i v politice. Vzpomeňme jen bývalého kanadského ministerského předsedu Stephena Harpera, který v diskusi nic neřekl a jen se usmíval jako měsíček. Ze začátku to stačilo, ale pak došlo k referendu a najednou svůj post neobhájil. Otázkou je, jestli volby, kdy se hlasuje proti něčemu nebo někomu, vynesou do křesla toho nejkvalitnějšího politika. Při posledních prezidentských volbách ve Spojených státech to byl Donald Trump, o jehož mentálním zdraví jsou vážné pochybnosti. V Kanadě to byl Justin Trudeau, který má jiné problémy: Placení jeho dovolené se jaksi neshodovalo s etickým kodexem, obdiv k Fidelu Castrovi, někdy až fanatické podporování interrupcí (kdo má jiný názor, nemá místo v jeho kabinetu…), otázku můžeme mít i nad obchodováním s marihuanou v státem držených obchodech.


Výsledky prvního kola,

kterého se zúčastnilo 61,92 % oprávněných voličů.

1. Miloš Zeman            1 985 547 hlasů38,56 %

2. Jiří Drahoš            1 369 601 hlasů26,60 %

3. Pavel Fischer            526 694 hlasů        10,23 %

4. Michal Horáček    472 643 hlasů        9,18 %

5. Marek Hilšer            454 949 hlasů        8,83 %

6. Mirek Topolánek        221 689 hlasů        4,30 %

7. Jiří Hynek            63 348 hlasů        1,23 %

8. Petr Hannig            29 228 hlasů        0,56 %

9. Vratislav Kulhánek    24 442 hlasů        0,47 %


Takovým referendem se tedy stane i druhé kolo prezidentské volby v Čechách. Otázka je jasná: Přejí si občané ČR, aby byl Miloš Zeman prezident v dalším pětiletém období?

Odpověď není tak jasná, jak by se zdála po prvním kole, kdy čtveřice Topolánek, Horáček, Fischer a Hilšer, která dala podporu akademiku Drahošovi, získala 32,5 %, připočteme-li k tomu ještě 26,6 % hlasů, které získal Jiří Drahoš, pak nám vychází výsledek přes 59 %, což je bohatě postačující většina. Jenže ne všichni příznivci prezidenta Zemana se zúčastnili prvního kola, ne všichni voliči zmíněné čtveřice půjdou do druhého kola a ne všichni jejich voliči budou hlasovat pro Jiřího Drahoše.


Podívejme se ještě na první kolo. Podle očekávání zvítězili dva favorité, kteří vedli i v průzkumu veřejného mínění. Největším překvapením bylo však páté místo mladého neurochirurga Marka Hilšera, ačkoliv mu průzkumy dávaly ještě před nedávnem pouze 2,5 %. Nakonec získal skoro 9 %. Zajímavé bylo, že ho podpořila i Česká strana pirátská, zvítězil v hlasování dětí školou povinných v Hradci Králové a v poslední předvolební debatě, která se konala ve studiu Českého rozhlasu, těsně před otevřením volebních místností odpovídal přesně, s humorem a během předvolební kampaně se dopustil minimálního počtu chyb. Pavel Fišer, který se umístil hned za vítěznou dvojicí, deklamoval třeba svůj proamerický vztah, ale nikde blíže nespecifikoval, co tím myslí. Jestli jsou to Spojené státy Donalda Trumpa?


Výsledky voleb v zahraničí, kde bylo odevzdáno 12463 hlasů

1. Jiří Drahoš            5636 hlasů45,22 %

2. Pavel Fischer            2556 hlasů20,50 %

3. Marek Hilšer            1408 hlasů11,29 %

4. Michal Horáček    1182 hlasů9,48 %

5. Miloš Zeman            931 hlasů7,47 %

6. Mirek Topolánek    562 hlasů4,50 %

7. Jiří Hynek            129 hlasů1,03 %

8. Vratislav Kulhánek    41 hlasů        0,47 %

9. Petr Hannig            18 hlasů        0,32 %


Výsledky voleb v Kanadě, kde bylo odevzdáno 166 platných hlasů

1. Jiří Drahoš            81 hlasů48,79 %

2. Pavel Fischer            28 hlasů16,86 %

3. Michal Horáček    23 hlasů13,85 %

4. Miloš Zeman            20 hlasů12,04 %

5. Marek Hilšer            9 hlasů5,42 %

6. Mirek Topolánek    3 hlasy        1,80 %

7. Vratislav Kulhánek    2 hlasy        1,20 %

8-9. Petr Hannig            0 hlasů0,00 %

8-9. Jiří Hynek            0 hlasů0,00 %


V Ottawě bylo odevzdáno 64 platných hlasů

1. Jiří Drahoš            38 hlasů59,37 %

2. Miloš Zeman            10 hlasů15,62 %

3. Pavel Fischer            8 hlasů12,50 %

4. Michal Horáček    4 hlasy6,25 %

5-6. Marek Hilšer            2 hlasy3,12 %

5-6. Mirek Topolánek    2 hlasy1,80 %


V Torontu bylo odevzdáno 102 platných hlasů

1. Jiří Drahoš            43 hlasů42,15 %

2. Pavel Fischer            20 hlasů19,60 %

3. Michal Horáček    19 hlasů18,62 %

4. Miloš Zeman            10 hlasů9,80 %

5. Marek Hilšer            7 hlasů6,80 %

6. Vratislav Kulhánek    2 hlasy        1,96 %

7. Mirek Topolánek    1 hlas        0,98 %


Při pohledu na výsledky v zahraničí, můžeme zjistit i některé kuriózní výsledky. Tak například u Svatého stolce, kde se také volilo nezískal Miloš Zeman ani jeden hlas, zatímco v Mongolsku získali jak Jiří Drahoš, tak Miloš Zeman stejně – pět hlasů. Je zajímavé, že Miloš Zeman nezískal ani většinu v Číně, kde skončil až na čtvrtém místě za Jiřím Drahošem, Pavlem Fišerem a Markem Hilšerem.

Co lze očekávat od druhého kola. Situace je pro Miloše Zemana kritická, proto změnil taktiku, rozhodl se, že se zúčastní předvolební debaty. „Prý se jim nikdy nevyhýbal.“ Je jisté, že bude hrát na protimigrační strunu, tak jako v minulém kole použil proti Schwrzenbergovi protiněmecký sentiment.

Profily obou kandidátů

Jiří Drahoš (* 20. února 1949 Český Těšín) je český vědec, fyzikální chemik, vysokoškolský učitel. Dětství prožil v Jablunkově v Českém Slezsku, kde v roce 1967 maturoval na střední všeobecně vzdělávací škole. O pět let později vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Následně nastoupil do Ústavu  chemických procesů Československé akademie věd. V oboru chemické inženýrství se habilitoval roku 1994 a devět let poté byl jmenován profesorem. V období 2009 až 2017 zastával funkci předsedy Akademie věd České republiky. 28. října 2012 udělil prezident republiky Václav Klaus Jiřímu Drahošovi Medaili Za zásluhy v oblasti vědy. Čestné doktoráty obdržel od Slovenské technické univerzity a japonské Univerzity v Kóbe. Jiří Drahoš je ženatý. S manželkou Evou (* 1951), kterou potkal v době studií v Praze, mají dvě dcery – Radku (* 1979) a Lenku (* 1981). Eva Drahošová pracovala jako knihovnice, naposledy v knihovně Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V době vyhlášení prezidentské kandidatury svého manžela měla Eva Drahošová 66 let, byla již sedm let v důchodu a pečovala o vnoučata.

Považuje se za proevropského kandidáta. Nerušil by sankce proti Rusku a podporuje ukrajinskou územní celistvost. Česko by podle Drahoše nemělo sloužit jako most mezi Ruskem a Západem, protože je samo součástí EU, a „můžeme naopak věrohodně varovat před naivitou, kterou některé síly v západních zemích vůči Rusku projevují.“ Čínské investice v Česku nepovažuje za přínosné a nepodepsal by také prohlášení českých ústavních činitelů o respektu k čínské územní celistvosti. V srpnu 2015 Drahoš podepsal petici Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti. Signatáři petice, mezi kterými jsou i členové Drahošova poradního týmu Jiří Grygar a Miroslav Bárta, byli „znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu“ a vyzvali politiky, aby „ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění.“ Podle petice „Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

V dubnu 2017 uvedl k otázce vysídlení Němců z Československa, že poválečný odsun sudetských Němců byl především důsledek něčeho, co se stalo v předchozích šesti letech. V červnu 2017 ovšem uvedl, že by přijal pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, pokud by s tím souhlasila vláda. Vyjádřil, že má pochopení pro kontroverzní skupinu bratří Mašínů a prohlásil, že „Každý má právo na odpor totalitnímu režimu.“ Vyznamenání by jim ale nepředal: „Příběh bratří Mašínů má zastánce i kritiky - rozděluje národ. Proto je lepší ho nechat historikům a budoucím generacím.“

Jiří Drahoš se také zastal církevních restitucí a odmítl jejich zdanění. V rozhovoru pro IDNES.cz prohlásil, že „vracet se dnes k těmto problémům by mohlo být otevřením Pandořiny skříňky. To bychom už pak mohli danit ledasco.“

Některá média se pozastavila nad Drahošovým poradcem Jakubem Kleindienstem, členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která podle policie ve Středočeském kraji narušovala soutěže ve prospěch Davida Ratha. Českému rozhlasu Kleindienst o kauze sdělil: „Kdybych něco takového zpozoroval, tak bych to nahlásil. Vůbec se mě to netýkalo. V té firmě jsem vůbec nepůsobil, myslel jsem si, že tu firmu koupím, ale na to nedošlo.“ Jiří Drahoš přiznal, že o Kleindienstově problematické minulosti věděl, ale kritiku novinářů považuje za vytrženou z kontextu a nepřikládá ji důležitost. Je stoupencem přijetí eura.

Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu dne 8. března 2013.V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické.

V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké  sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou. Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky.

V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.

V přímé volbě v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky a zároveň historicky prvním českým prezidentem zvoleným přímou volbou. První kolo vyhrál a v rozhodujícím druhém kole zvítězil nad tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Svůj prezidentský post se rozhodl obhajovat v následujících prezidentských volbách 2018, ve kterých se spolu s Jiřím Drahošem dostal do druhého kola.

Z prvního manželství (1971–1978) s Blankou Zemanovou, která byla jeho středoškolskou spolužákyní, má syna Davida Zemana (* 1971), který pracuje jako lékař v oborech klinické biochemie a neurologie. Podruhé uzavřel sňatek v červenci 1993 se svou asistentkou Ivanou Bednarčíkovou (* 29. dubna 1965). Do manželství se 1. ledna 1994 narodila dcera Kateřina Zemanová. Se svou druhou ženou se Zeman seznámil v roce 1990, kdy jí nabídl práci asistentky. Ta kvůli tomuto zaměstnání nakonec nedostudovala romanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po mateřské dovolené pracovala v několika firmách včetně Mold Vin CZ, kterou vede Zemanův známý Zdeněk Zbytek. Také pracovala na ředitelství pražského Výstaviště či na ministerstvu kultury ČR. Později, až do dubna 2012, byla zaměstnána jako kulturní referentka ve Správě Pražského hradu.

Zdravotní stav Miloše Zemana není dobrý. Je silným kuřákem. Během své kampaně při volbě prezidenta sám přiznal, že denně vypije šest sklenic vína a tři „panáky“ tvrdého alkoholu. Podle bývalého ministra zdravotnictví a vedoucího Zemanova lékařského konzilia Martina Holcáta toto množství není extrémní, nicméně doporučil Zemanovi i kvůli zjištěné cukrovce omezení konzumace alkoholu. Zeman trpí cukrovkou a s ní spojeným onemocněním nervů nohou, kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod.

Druhé kolo prezidentských voleb se koná na českém konzulátu v Torontě (v 15 poschodí 2 Bloor St. W.) a na velvyslanectví v Ottawě (251 Cooper St.)  ve čtvrtek 25. a v pátek 26. ledna od 14 do 21 hodin. Voliči musí být zapsáni do voličský seznamů nebo mít voličský průkaz. Nezapomeňte vzít s sebou platný pas nebo občanský průkaz.

Aleš Březina

Zdroj: Česká televize, Český rozhlas,

Český statistický ústav, Wikipedie.

***