Tichá noc
Tichá noc, svätá noc!
Všetko spí, všetko sní,
stráží Dieťatko, nebeský dar.
Sladký Ježíško spí, sní,
nebesky ticho spí, sní.
Tichá noc, svätá noc!
Anjeli zleteli,
najprv pastierom podali zvesť,
ktorá svetom dnes dáva sa niesť:
Kristus, Spasiteľ je tu,
Tešitel světa je tu!
Tichá noc, svätá noc!
Nežná tvár, lásky žiar
božsky rozsieva v jasličkách tam:
bije záchranná hodina nám
v Tvojom zrodení, Boh Syn,
Ježíško, Láska, Boh Syn.
Příští rok to bude dvě stě let od chvíle, kdy v rakouském Obendorfu, nedaleko Salcburku, v kostele sv. Mikuláše, zazněla tato snad nejznámější vánoční píseň poprvé. Autorem byl varhaník a kapelník Franz Xaver Gruber. Melodii složil na text tamního kaplana a básníka Josepha Mohra. Kvůli potížím s varhanami byla poprvé uvedena pouze na kytaru. Dnes je přeložena do 300 jazyků, včetně češtiny a slovenštiny. V češtině máme několik verzí. První je od neznámých autorů, dalšími překladateli byli Václav Renč, Čeněk Dušek, Rostislav Nechuta či Pavel Hájek.
Zajímavostí je, že po prvním uvedení byla Tichá noc na tři roky zapomenuta a teprve 1821 objevil její noty Carl Muracher při opravě varhan. O další šíření se postaraly rodina Rainerova a Strasserova a již v roce 1838 se nachází tato píseň v oficiálním lipském zpěvníku. Důležité bylo, že píseň byla teologicky přijatelná, jak pro katolíky, tak i pro protestanty. V roce 1839 píseň přivezla při svém turné do Ameriky právě rodina Rainerova, která ji uvedla v Trinity Church na Manhattanu. Píseň zdomácněla u baptistů zrovna tak i u metodistů. Jednu dobu bylo autorství písně připisováno Johannu Michaelovi Haydnovi, bratru Josepha Haydna. V té době byl v Slacburku Felix Gruber, autorův syn a tak vlastně bylo objasněno, že autorem písně nebyl Haydn, ale byl kromě F. X. Grubera i Joseph Mohr.
Velkou interpretkou této písně byla Mahalia Jackson, která se jinak soustřeďovala převážně na spirituály. Jedno z nejzajímavějších provedení, podle mne, pochází od Paula Simona z roku 1966, kdy do zvuků písně Tichá noc, svatá noc znějí štědrovečerní zprávy: Jak je těžké prosadit zákon o lidských právech, a že všichni v kongresu vědí, že se to nepodaří. Další zpráva je, že v Los Angeles zemřel komik Lenny Bruce na předávkování drogami. Následuje: „Martin Luther-King byl požádán, aby zrušil své protesty. V Ciceru byla povolána Národní garda. V Chicagu byl obviněn Richard Speck z vraždy devíti studentek zdravotní školy. Vyšetřování anti-amerických aktivit pokračuje mezi těmi, co protestovali proti vietnamské válce. Bývalý vice-prezident Richard Nixon prohlásil, že opozice proti válce je nejsilnější protiamerickou zbraní. To byly zprávy v sedm hodin! Dobrou noc!“ „…a děťátko při tom v míru spí!“ zpívají Paul Simon a Arthur Garfunkel.
Tuto vánoční píseň Simona&Garfunkela je možné nalézt na internetu a na YouTube, ale co jsem marně hledal, byla Živá slova Jana Wericha ze stejné doby. Místo toho mne neustále vyskakovala Werichova fotografie, která se šířila po internetu před časem, kde sedmdesátiletý Werich již v roce 1938 přirovnává nacismus k islámu. Našla se řada lidí, která to s poznámkou, jak byl ten Werich moudrý, šířila. To je diskvalifikovalo nejen morálně, ale hlavně intelektuálně.
Živá slova jsem bohužel nenašel, ale pokud si je trochu jen pamatuji, tak v nich bylo to, že pokud se zrodilo učení, které není postavené na moci, ale na lásce, že to bylo to největší v lidských dějinách. Werich na přelomu roků 1976 a 1977 často pobýval v nemocnici Na Františku. Někdy nemohl v noci spát a já musel připravit špinavé prádlo. Jednou mne pozoroval z kolečkové židle a podotkl: „To je ale kurevská práce!“ A tak začal náš rozhovor, který skončil moji otázkou, co říká Bibli. Werich ukázal prstem nahoru a řekl. „To je kniha knih!“
Deset let před tím, přesně řečeno na Vánoce v roce 1966 jsme dělali ve Strašnicích v modlitebně českobratrské církve evangelické vánoční pásmo pro jeden obraz, na kterém je vánoční rodinka, která dostala pod stromeček krucifix – ukřižovaného Krista.
Na jedné straně je z čeho se radovat o Vánocích – přišel Spasitel, na druhé straně nás jeho příchod zavazuje, přináší nám kříž. Toto poselství je dnes stejně aktuální jako bylo před dvěma tisíci roky, v roce 1818, kdy vznikla píseň Tichá noc, snad jako reakce na Napoleonské války, v šedesátých letech, kdy tuto píseň nazpívala dvojice Simon and Garfunkel v době vietnamské války, či dnes, kdy opět hodnota Božího stvoření i člověka je tak málo ceněna.
Aleš Březina
***