Tak jako každým rokem i letos jsme si mohli připomenout v kostele sv. Václava v Torontu výročí úmrtí tohoto světce, který je opředen množstvím legend. Ve skutečnosti o něm víme velice málo. Narodil se pravděpodobně v roce 907 a byl zavražděn ve Staré Boleslavi v pondělí 28. září. Otázkou zůstává, jestli to bylo roku 929 nebo 935. Novější výzkumy se přiklánějí k pozdějšími datu. Potvrzuje to i výzkum antropologa Emanuela Vlčka z roku 1982, kdy zkoumal lebku sv. Václava. Podle nich se svatý Václav dožil 42 až 45 let. Také se vedou spory o to, zda Boleslav úmyslně nechal zavraždit svého bratra nebo jestli se jednalo o nešťastnou náhodu, jak tvrdí historik Dušan Třeštík. Během bohoslužeb farář Tomáš Kaňa zdůraznil Václavovu touhu po míru a jeho snahu použít diplomacie místo vojenského řešení. Svatý Václav je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve. T. G. Masaryk, ačkoliv nebyl katolíkem, zařadil sv. Václava jako toho, o kterého se opírá náš národní program. Ostatky svatého Václava byly krátce po jeho smrti převezeny do Prahy a jsou zde dodnes. (Omlouvám se, že jsem tvrdil během bohoslužeb, že jsou ve Staré Boleslavi.) Nejznámější socha svatého Václava je od Josefa Václava Myslbeka na Václavském náměstí. I letos se konaly za přítomnosti kardinála Dominika Duky a předních představitelů státu bohoslužby v Staré Boleslavi.