Když ministr klepne hřebíček na hlavičku
Tentokráte se to podařilo českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, když srovnal setkání ministra kultury Daniela Hermanna s dalajlámou jako kdyby se za první republiky někdo v době, kdy tu byla zákonná vláda, scházel s předákem sudetských Němců Konrádem Henleinem, píše server iDnes.cz. Je zajímavé, že tento výrok poprvé vysílal Radiožurnál a ještě během vysílání proběhla zpráva, že se Zaorálek za toto přirovnání omluvil. Později na svém twitterovém účtu přiznal, že použitý příměr s Henleinem byl za hranou. „Chtěl jsem na extrémním příkladu vysvětlit, jak se Čína může dívat na oficiální přijetí dalajlamy,“ doplnil.
Neměl se ale za co omlouvat. Velice výstižně vystihl podstatu věci. Čtyři nejvyšší představitelé státu prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda sněmovny Jan Hamáček a předseda poslanecké sněmovny Milan Štech reagovali ve svém prohlášení na setkání ministra kultury Daniela Hermanna s dalajlámou. Zcela správně to řekl: Dnes již česká reprezentace nerozlišuje mezi demokratickým státem jako bylo Československo před válkou a diktátorskou komunistickou Čínou. Mezi duchovním vůdcem, uznávaným na celém světě, který se snaží o dialog mezi jednotlivými náboženstvími a propagátorem fašismu Konrádem Henleinem.
Současní sociální demokraté velice rychle zapomněli na návštěvu Československa sociálně demokratickým francouzským prezidentem Mitterandem, která se uskutečnila 8. prosince 1988. čímž se stal Mitterand vůbec prvním francouzským prezidentem, který tak učinil od založení republiky v roce 1918. Další podstatný aspekt této návštěvy byl, že kromě účasti na oficiálních ceremoniích a jednání s komunistickými státníky se Mitterrand 9. prosince setkal s představiteli českého disentu a signatáři Charty 77. Byli to Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier starší, Miloš Hájek, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Tato takzvaná snídaně s Mitterrandem se odehrála v jídelně Buquoyského paláce. Později se Mitterrand obdobně ještě setkal s ruským disidentem Andrejem Sacharovem a polským disidentem Lechem Wałęsou..
Není důvodu nevěřit, že kvůli setkání ministra Hermanna s dalajlámou neudělil Miloš Zeman vyznamenání torontskému podnikateli Jiřímu Bradymu, který se významnou měrou zasloužil o to, aby se na oběti holokaustu nezapomnělo. Sám Jiří Brady zakotvil v Kanadě v roce 1951, kde založil úspěšnou instalatérskou firmu. Velice často se připomíná, že obhajoval lidská práva. Osobně se nepamatuji, že by před listopadem 1989 nějakým významným způsobem podpořil třeba Chartu 77, exilové noviny nebo exilová nakladatelství. Po listopadu 1989 však významně finančně pomohl při nákupu tiskařských strojů pro Lidové noviny.
Očekával bych, že premiér Sobotka odvolá za nehorázný výrok ministra zahraničí Zaorálka. Opak je pravdou, rozjetý ministr zahraničí reagoval na schůzku ministra Hermana a dalších politiků s dalajlamou a na vlnu kritiky. „Potvrdili jsme si, že tento postup byl správný a nevidíme v tom žádný problém,“ řekl Zaorálek. Zároveň novinářům řekl, že premiérovi oznámil, že na vládě bude chtít, aby se vrátili ke schůzi vlády, kde se asi před dvěma léty mluvilo o navázání vztahů s Čínou. Ministři se na schůzi vlády podle něj dohodli, že se nebudou konat oficiální schůzky s dalajlamou. Herman popírá, že by taková dohoda vznikla. Navíc ministr zahraničí požaduje, aby se příště takové kroky konzultovaly s ním, protože prý Herman svým činem zhoršil obchodní podmínky vývozu zemědělských komodit do Číny, což i tvrdí předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek: „Herman jako nedůvěryhodný ministr české vlády by měl sám odstoupit, nebo být odvolán premiérem Bohuslavem Sobotkou, žádá svaz.“
Jednou čínský otesánek schrupne budovu Živnostenské banky, jindy Martinický palác nebo pražskou Slavii. Jindy požaduje zákaz vyvěšování (zatím jen tibetských) vlajek po Praze, či zákaz setkání s dalajlamou. Vše ve jménu obchodu. Jako důvod vstřícné politiky vůči Číně a vzniku strategického partnerství mezi oběma zeměmi, o jejichž pokračování - v reakci na setkání některých politiků s dalajlámou - ujistili čtyři ústavní činitelé země, se často skloňuje potřeba rozvíjet byznys. Jenže jaký reálný dopad zatím oteplení v česko-čínských vztazích přineslo? Nijak převratný.
Pokud jde o vzájemný obchod, faktem je, že význam Číny se zvyšuje. Jenže jak ukazuje statistika, propast mezi velikostí dovozu z Číny a naopak našeho exportu na čínský trh se nijak nezmenšuje. Spíše naopak. Politiky tolik podporovaný vývoz Česka do Číny dosáhl loni hodnoty zhruba pouze 45 miliard korun, zatímco z Číny k nám se dovezlo zboží za 467 miliard korun.
V porovnání s rokem 2013, kdy vláda a prezident ČR Miloš Zeman začali pracovat na strategickém partnerství, se přitom čínský dovoz k nám zvýšil o 50 procent. Český vývoz přitom za tímto tempem značně pokulhává. Ve stejném období byl jeho růst poloviční, zvýšil se o 21 procent. Na celkovém exportu Česka, který je přitom pro otevřenou tuzemskou ekonomiku klíčový, se navíc Čína stále podílí jen minimálně. Drtivá většina vývozu od nás míří do zemí Evropské unie, na zbytku mířícím mimo EU dělá Čína jen šest procent.
Závěrem ještě jeden telemark: Premiér Sobotka ocenil v Kramářově vile celoživotní úsilí Jiřího Bradyho o obranu lidských práv a svobod a obhajování humanistických principů pamětní medailí Karla Kramáře, Brady se poté z Kramářovy vily přesunul do Poslanecké sněmovny, kde při slavnostním shromáždění převzal od jejího předsedy Jana Hamáčka pamětní medaili. Očekával bych na tomto místě od Jiřího Bradyho něco, co by bylo obranou lidských práv a kritikou vládních představitelů za podporu čínských praktik a distancování se od lidských práv, kvůli kterým celý rozruch vznikl, ale bohužel se tak nestalo.
Příště si může ministr zahraničí pro změnu pozvat na kobereček ministra vnitra za to, že udělil azyl nějakému disidentovi z Číny nebo nějaké jiné diktátorské země, protože ohrozil vývoz produktu Bource morušového. Nejhorší je, že si na tyto praktiky pomalu zvykáme.
Aleš Březina
***