Den reformace a Toleranční patent
Při slavnostních bohoslužbách v kostele svatého Pavla v Torontu reverend Ladislav Kozák přirovnal reformaci k štěpení ovocného stromu. Odpoledne pak jeho manželka Katarina Kozáková připomněla historii reformace a také bylo připomenuto, že příští rok uplyne 500 let od této události. Důležité je, že v dějinách můžeme pozorovat stále, i když jsou to menšinové hlasy, volání po návratu k evangeliu. Ať již to byli Valdenští v druhé polovině 12. století, Viklif (angl. Wycliffe) ve 14. století, předchůdci Husovi Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného, samotný Mistr Jan Hus, či Petr Chelčický a Jan Amos Komenský. K odkazu reformace se hlásil i T. G. Masaryk. Nesmíme zapomínat i na novodobé postavy jako Dietrich Bonhoeffer, či pastor Oskar Brüsewitz, který se v roce 1976, podobně jako Jan Palach, upálil na protest proti represivnímu komunistickému režimu.
Je nutné připomenout, že po bitvě na Bílé hoře se mnozí čeští nekatolíci jako Jiří Třanovský, který působil v Liptovském Sv. Mikuláši, uchýlili do exilu na Slovensko, kde se bibličtina používala až do dvacátého století. Ke změně v Čechách došlo před 235 léty, 13. října 1781, kdy císař Josef II. Tolerančním patentem umožnil existenci dalších tří křesťanských vyznání augšpurského (luterského), helvetského (kalvínského) a řeckopravoslavného (tzv. nesjednocení Řekové). Patentem se rovněž rušila četná protižidovská nařízení a omezení.
abe
***