Z došlé pošty

Vážený pane redaktore,

velmi děkuji za opakované zaslání časopisu Satelitte v příloze e-mailu, znovu a znovu jsem potěšen tím, že si jej mohu přečíst. Přece jen ale mám pocit jakéhosi zahanbení, vždyť dostávám, aniž bych dával. Pravda, zvažoval jsem již v době, než mi byl Vámi časopis Satelitte v této podobě posílán, že si jej předplatím; zjistil jsem ale, že poplatek, vyžadovaný mojí bankou při platbách v cizí měně je poměrně vysoký. Představa o tom, že bych bance mne okrádající při jakékoli příležitosti, příspíval i tímto způsobem, se mi příčí.

    Napadlo mne poté, že bych Vám čas od času posílal informace o těch zajímavostech v především našem regionu které jsou - pokud je někdo cíleně nevyhledává - pro občany Kanady hůře dostupné. Není jich, a právě v Litomyšli, málo - jen v posledních měsících čtvrtý ročník Lázní Ducha, čtyřiapadesátý ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl či v příloze nyní uvedené Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové. Neumím ovšem odhadnout, zda jsou pro Vás tyto informace natolik přínosné, aby jejich přečtení nebylo spíše ztrátou vašeho času. Samozřejmě v mnoha případech je to v našem městě co my, litomyšláci, pokládáme za významné,  pro jinde žijící zajímavé v lepším případě jen okrajově.

   
Přece jen ale před několika dny jsem se po roce opět potkal s několika dobrými známými žijícími v Praze ale i v jiných městech, kteří znovu, podobně jako dříve a nejen v rámci společenské konverzace s očividným zájmem mluvili s respektem o kulturním dění v Litomyšli. Současně dávali najevo podiv nad tím, že - jak vědí z medií i z jejich osobních zkušeností v místě - malé město ( cca 10.000 obyvatel ) nabízí nejen svým občanům tolik kvalitní zábavy, jako málokterá podstatně větší města. Ne snad, že bych k tomu, že Litomyšl je v Česku z více důvodů hodnocena pozitivně, ještě dnes aktivně přispíval, ale dělal mi dobře pocit, že žiji nejen podle vlastního mínění v městě jak pěkném, tak z více důvodů zajímavém.   Budete-li mít zájem, zašlu Vám čas od času podobnou informaci o dění v Litomyšli, jakou je nyní, na ukázku, článek o slavnosti dobrého jídla a pití. Účastnil jsem se, jakkoli rozhodně nepatřím mezi gurmány a jakkoli bylo ten den pro mne nepříjemné horko. Opět mi připadlo že jsme, zdaleka ne jen litomyšláci ale i mnozí  nejen blízce přespolní tak nějak víc pospolu, než bývá při podobných akcích jinde.  

Zdravím, V. Štětka - Litomyšl

***

… a ještě několik fotografií z Lázní ducha

Čekaly na pacienty v Litomyšli. Ta sice pramen nemá, ale láznit potřebuje i duch a v dnešní době někdy víc než tělo. Počasí přálo všem, kromě fotografů. Polední ostré slunce a plno stínů zrovna nevyhledávají. Na horním snímku Litomyšl. Pod ním návštěva z Ameriky a vpravo: Mladší generace na kole. Nejmladší v kočárku a na památku si můžete koupit klobouček.

Foto Jaromír Šíša – lidovky.cz