Cimrman mezi Eskymáky

Jára Cimrman mezi Eskymáky

O tom, že Jára Cimrman si zakoupil lodní lístek na Titanic víme. Víme také, že si zakoupil jízdenku na zpáteční cestu. Že zpáteční cestu Titanicem nikdy neabsolvoval, to je jasné. Tak jak to vlastně bylo...

V osudném roce 1912 Jára Cimrman doběhl Titanic v Queenstownu jako jeden z posledních pasažérů. Jeho angličtina byla více ukazovací, než ukázková, tím se stalo, že se jeho jméno vůbec nedostalo do seznamu pasažérů. Udýchaný Cimrman se pokoušel nadiktovat své jméno a úředník si myslel, že ten pán rychle potřebuje na záchod. Pro úředníka bylo německé slovo cimr v angličtině room (místnost) a man bylo man (muž) a tak si to přeložil jako místnost pro muže, tedy toaletu, kam ho poslal, aniž by se zeptal, jestli právě nastoupil na loď. Tím se stalo, že o jeho přítomnosti na palubě Titanicu nikdo nevěděl.

Jára odjíždí do Ameriky, uplatnit svůj úžasný talent a své fantastické schopnosti. Přesto, že neměl žádného akademického vzdělání a jeho poslední zaměstnání bylo pomocný učitel v Kardašově Řečici, měl sen, jako každý, kdo se chystal do vytoužené země za velkou louží.

Cestou přemýšlel, jak přežije nadcházející zimu v Americe. Neustále se vracel k myšlence, která ho napadla, když na lyžařském výletu v Krušných horách ztratil na sjezdovce jednu lyži. Věděl, že v Kanadě je v zimě hodně sněhu a tak by snad mohl vyučovat lyžaře, kteří přijdou o jednu lyži jezdit jenom na té, která jim zůstala. Napadlo ho, že vlastně by to mohla být také nová disciplína masového zimního sportu a že by se dalo ušetřit hodně času a peněz. Lyžaři by totiž ušetřili polovinu peněz při nákupu lyží a výcviku. Cimrmana zužoval po celou dobu jeho cesty sníh (snow) a chtěl se nalodit na jinou loď (to board). „Snow-board, snow-board, snow-board...“ si drkotal zuby Cimrman, když ledovec v noci rozřízl Titanic.

Přes všechny nástrahy moře a počasí Jára připlul, právě na té jedné lyži na Labrador. Před cestou stačil naskicovat potopení Titaniku, které později Angličan Thayer vydával za své. To ale bylo lehce dokazatelné, že kresby jsou z mistrova zápisníku a Thayer je vydává za své. Objekt připomínající zvon je právě špička té jedné lyže vyčnívající nad hladinou, na které Jára Cimrman ležel a jak prováděl dokumentaci. Jeho přistání v zemi Eskymáků bylo jedinečným vytržením z jejich jednotvárného života. Náčelníci Eskymáků se dohodli na tom, že nemá cenu tuto událost dále oznamovat, protože by ji stejně nikdo nevěřil. Náčelníci prohlédli Járu Cimrmana a na otázku “zveřejnovat?” odpověděli jedním slovem ”Nesmysl”.

A tak se stal Labrador na čas Járovým novým domovem. Protože Jára byl minimálně o hlavu vyšší, o rameno širší a vynikal neobyčejnou silou v rukách (po absolvování stovek kilometru pádlováním rukama na jedné lyži), získal záhy u Eskymáků velký respekt a po krátkém čase mu začali nosit velké tulení kůže, velrybí maso a drápky polárních medvědů. Od začátku jeho pobytu mu říkali pouze man a když se přesvědčili o jeho kvalitách, moudrosti a hlavně síle, začali mu říkat Manpower. Trvalo ještě několik let, než Járu odvezl ruský ledoborec zpět do civilizace. Pravda je, že tato loď přijela do Vladivostoku o několik měsíců později a to už jako sovětský ledoborec. Tam na dálném východě se nám Jára Cimerman zase ztrácí. Jedna malá zajímavá příhoda z jeho pobytu mezi Eskymáky.

Eskymáci pořádali jakési sportovní hry. Je také pravdou, že ani Cimrman se nemohl v těch neevropských disciplínách vůbec vyznat a tak jak říkáme prostě čuměl. Olympijské hry byly v Evropě v začátcích a Eskymáci neměli potuchu, jak se v Evropě závodí. Eskymácká poslední disciplína, která by se dala nazvat hod kamenem po ledu Cimrmana moc nebavila, protože jedni chlapci házeli kameny po ledě a ostatní honem zametaly košťaty stopy po dopadu aby mohli měřit další dopadlé kameny. Bylo to nudné. Z té nudy, ke konci hry, se Jára chtěl také předvést a vybral si ten největší oválný kámen a hodil ho. Chlapci zametali a zametali a najednou se kámen dal znovu do pohybu a začal vyrážet ty malé kameny... později se pravidla upravila podobně jako velikost kamenů a curling byl na světě.

Na závěr bych chtěl dodat, že Jára da Cimrman dal Kanadě velmi mnoho. Nikdo si neuvědomuje, co tento český génius dokázal za pobytu mezi Eskymáky.

Položil základy k pracovní agentuře Manpower, která do dnešních dnů velmi dobře funguje. Přivezl snowboarding, položil základy moderního curlingu i když zůstal curling nudný do dneška. Později to byl i surfing, když se lidé doslechli, jak se dostal z místa katastrofy Titanicu.

Hlavně se zasloužil o sestavení modelu moderní kanadské vlády, který o 100 let předstihl svůj čas - pomocný učitel, instruktor snowboardingu bez akademického vzdělání, je schopen rozhodovat o zemi, lidech a jejich osudech.

Děkuji za pozornost!

Cimrmanolog amatér -

Lado Littlebarrel-Ošavský

***