Otázka nad vinou osamělého muže,
který skončil v pasti
Jako chudé dítě jsem vyrůstal bez televize a dokonce i bez rozhlasu. Jednou jsem dostal k Vánocům krystalku a tak jsem objevoval nový svět. Mělo to své potíže. Paní správcová Kuchařová nerada viděla mé uzemnění na hromosvodu a anténu přivázanou ke klepadlu a tak se čas od času stalo, že příjem, byť tichý a chabý, zcela zmizel. Většinou to bylo před koncem nějakého fotbalového zápasu nebo ještě častěji při pořadu pro detektivy amatéry. Tyhle pořady se vysílaly každých čtrnáct dnů v sobotu a vždy měly otevřený konec a posluchači měli odpovědět jméno vraha, podvodníka, špiona, převaděče přes hranice, záškodníka či žháře. Občas se stalo, že jsem to i uhodl. Většinou jsem však čekal čtrnáct dnů, protože řešení bylo vždy na začátku příštího pořadu. Jednou jsme jeli v sobotu k babičce do Černošic a ta tento pořad pokládala za nevhodný pro mládež. Podle jejího názoru by takový pořad měli poslouchat pouze důchodci, protože tam je jisté, že už tu banku nepůjdou udělat. Dal jsem jí za pravdu a nasadil si sluchátka, aby mně nic z tohoto pořadu neušlo. To byla výhoda krystalky, která hrála potichu a babička byla nahluchlá, takže nic neslyšela.
Změna je život a tak po delším čase Nové divadlo uvedlo detektivku Roberta Thomase Past na osamělého muže. Nejednalo se o velkou produkci s kostýmy a světelnými efekty. Sedm herců, z nichž jeden (strážník – Vlado Straka) během představení nepromluví a dva se objeví až v druhé polovině představení a přesto je divák napnutý, občas se i zasměje, protože hra nepostrádá humor. Příběh alkoholika Daniela Corbana (Martin Bonhard) na horské chatě, kterému se ztratila žena, zní docela věrohodně. I komisařka (Lenka Nováková) mu jde docela na ruku. Občas z ní vyzařuje moralismus, občas pochopení. Je jedinou postavou, která nic nepředstírá. Je zkrátka komisařkou od začátku do konce. Překvapením by bylo, kdyby nalezená žena (Zuzana Novotná) byla skutečně manželkou Daniela Corbana. Všichni vědí, že není, ale odkud zná všechny podrobnosti z jeho života? To je otázka, která trápí nejen opuštěného manžela, ale i diváky. A co farář (Bohdan Zatovkaňuk)? Ze začátku vypadá docela věrohodně, ale s přibývajícím časem je jasné, že jde o podvodníka s kolárkem. První dějství vyznívá jasně pro psychopatického alkoholika, proti kterému se vše spiklo.
V druhém dějství se však přece jen pro něj objeví naděje. Potulný malíř Treska (Jan Šmíd), který byl oběma manželům jako svědek na svatbě, je však postřelen a podezřelým je opět Daniel Corban. Když do problému nevnese světlou ani ošetřovatelka (Eliška Latawiec) je nám nešťastného manžela skutečně líto a kdyby se v tento okamžik skončila hra, jak to v jeden moment i vypadalo, když spadla opona, máme pocit, že jsme svědky divadelní hry o justičním omylu.
Jenže, jak to bývá při nerozhodném zápase, nastává prodloužení a Daniel Corban je poražen KO. Přichází rozuzlení: Jednalo se o policejní přesilovku, či spiknutí. A jelikož je už po posledním představení, tak to mohu prozradit; všichni byli policajti nebo policejní agenti, kteří tuto habaďůru s ubohým alkoholikem sehráli, aby ho dostali za mříže.
Můžeme sice ještě rozjet jinou hypotézu, kterou by přednesl advokát obžalovaného. Ta by se objevila v třetím dějství při přelíčení v soudní síni. A to, že nalezená mrtvá žena nebyla manželkou Daniela Corbana a že jeho skutečnou manželkou byla blondýna, která ho chtěla dostat za mříže. Tu však alkoholik v deliriu způsobeném nezměrným utrpením a pitím nepoznal. Jednalo se tedy o spiknutí policie se zločineckou bandou proti němu. V dnešní době není takové propojení vyloučeno a dobrý advokát je k nezaplacení a dokázal by to. Představení Nového divadla však mají většinou pouze dějství dvě a tak věřme, že opravdický padouch skončil jako v každé slušné detektivce, na rozdíl od skutečného života, v base.
Aleš Březina
***
