It All Began With Prince Rupert
The Story of Czechs and Slovaks in Canada
V říjnu loňského roku jsem v některých krajanských novinách psal o prvních dvou vydáních knihy, jejíž název je také titulkem tohoto článku. Poděkoval jsem tehdy lidem, kteří se o obě vydání zasloužili a oznámil plán na třetí, rozšířené a nepochybně poslední, vydání, jež zaznamená také životy a činnost lidí, kteří v době druhého vydání v roce 2005 ještě nedozráli. Poněvadž jsem krátce potom onemocněl, veškerá práce na knize ustala. Teprve před několika málo týdny mne nemocnice daly trochu dohromady a Eva Mesticová, která se mnou spolupracovala na předchozích vydáních, přislibila pomoc na poslední verzi knihy. Dovoluji si vás tedy tímto znovu oslovit.
Kniha vychází opět anglicky. Je záznamem o životě a činnosti generací, které buď do Kanady přišly nebo se zde narodily a vyrůstaly, a dnes mnohdy již plynnou češtinou nehovoří anebo česky nečtou. Je také záznamem o činnosti krajanských organizací a novin, pro které zůstane věčnou reklamou.
Minulá vydání se setkala s velkým zájmem našich krajanů a pěkná řádka Kanaďanů jiného než českého a slovenského původu nám řekla, že i pro jiné je tato kniha výsostně zajímavým záznamem o životě a práci jedné kanadské národnostní skupiny a zaslouží si, aby byla uchována pro budoucí pokolení. Dokonce projevili touhu, aby se i jejich národnostní menšině v Kanadě podařilo dát takovou publikaci dohromady. Kniha už prokázala svou užitečnost v rukou kanadských studentů studujících v Evropě, i v rukou delegací českých politiků v Kanadě a Kanaďanů, jejichž úkolem je vědět co možná nejvíce o každé větší etnické skupině v Kanadě žijící. Kniha si zaslouží, aby byla zachována už jen pro výpočet Čechů a Slováků, kteří v tolika úsecích lidské činnosti po sobě zanechali stopy výjimečné práce ... od zákládání nových osad nebo podniků, po věhlasné umělce a vědce, sportovce či organizátory desítek cest do Canadian High Arctic, nebo filantropy.
Třetí vydání knihy It All Began With Prince Rupert, které bude mít přes 500 stran a bohatou fotografickou dokumentaci, vyjde v roce 2016, a je vedle soukromých čtenářů a dárců určeno také pro univerzitní a významné veřejné knihovny v Kanadě, USA a Evropě. Počet těchto institucí lze snadno zjistit, ale potřebujeme vaši pomoc pro zjištění zájmu v našich komunitách i širší veřejnosti, mimo jiné proto, abychom měli solidní odhad nákladů na tisk a distribuci. Proto prosím, abyste mi co nejdříve, ale nejpozději do konce prosince tohoto roku, sdělili, o kolik výtisků máte zájem. Kniha bude nejen zajímavým doplňkem vaší domácí knihovny, ale také krásným dárkem pro přátele.
Vaše pomoc je vítaná také z hlediska obsahu knihy, zejména té části, která přináší profily našich významných krajanů v Kanadě. Jestliže v knížce už jste, dejte nám vědět, jestli se něco v údajích změnilo, a jestli v ní nejste a myslíte, že tam patříte, pošlete nám o sobě jeden odstavec informací (asi 250 slov), a eventuelně také svoje návrhy na začlenění jiných významných členů českých a slovenských komunit v různých koutech Kanady.
Mnozí čtenáři mají nebo znají první a/nebo druhé vydání Ruperta, ale pro ty z vás, kteří jste knížku nikdy neviděli, další řádky nabízejí krátké nahlédnutí a snad vzbudí váš zájem o její nové vydání.
V úvodu kniha přináší krátké zamyšlení nad národní povahou, a historický pohled na to, jak se vnímáme my a jak nás vidí jiní od dob mnicha Kristiána v 10. století, přes Nevilla Chamberlaine nebo Winstona Churchilla a S. Harrisona Thomsona až po vlnu českých a slovenských filmů z šedesátých let 20. století i po roce 1989 a jak je/nás vnímá třeba kanadský filmový kritik. Zajímavý je citát z eseje o Tomáši Garrigue Masarykovi, kde Harrison Thomson říká, ...“[Masaryk] came from one of the smaller and almost unknown peoples on Europe... But size is not quality and history ultimately judges quality... The Czech and Slovak peoples have a spiritual tradition which may be regarded as unique among the peoples of Europe, whether Slavic or non-Slavic. Whereas the heroes of most of the peoples of Europe are their great conquerors – Charlemagne, Napoleon, Frederick Barbarossa, Frederick the Great, Gustavus Adolphus, Peter the Great – the heroes of the Czechs and Slovaks are men of sensitive heart and mind. The greatest being John Huss, a religious reformer, a lover of truth...
Následující kapitola je věnována Čechům a Slovákům, kteří se zapsali svým významem do dějin nejen svých národů, ale ve světovém měřítku, ať už jde o mučedníky, svaté, filozofy a učence, politiky, průmyslníky, umělce nebo sportovce. Jistě si každý vybavime celou řadu jmen, která v knize jsou a na která jsme právem hrdi v mnoha oborech lidské činnosti, ale překvapí vás, kolik jmen zapomenete nebo ani neznáte.
Třeba věhlasný houslista Váša Příhoda, který byl v pěti letech považován za fenoména, v osmi letech hrál Beethovenovy a Brahmsovy koncerty, v patnácti se předvedl v Paganiniho koncertu a s doporučením slavného dirigenta Artura Toscaniniho měl otevřené dveře do koncertních sálů po celém světě. V roce 1948 získal turecké státní občanství, které mu nabídl turecký velvyslanec v Itálii. Hrál na slavné Stradivariho housle Camposelice z roku 1710, které krátce před svou smrtí v dubnu 1960 věnoval Československé republice s přáním, aby ve hře na ně pokračoval jiný slavný český houslista, Josef Suk.
Nebo Gustav Frištenský, řecko-římský zápasník, který se narodil 1879 v Křečhoři u Kolína. Za pět let amatérského zápasení vybojoval na 2000 utkání a ani jedno neprohrál. Jako profesionál nastoupil k 8000 zápasům. Medaili amatérského mistra Evropy získal už v roce 1903, a bylo mu právě 50 let, když se stal roku 1929 profesionálním mistrem Evropy v řecko-římském zápase. V roce 1911 byl na turné po Jižní Americe a 1913-1914 po Severní Americe.
Samozřejmě, že v knize nemůže chybět krátký přehled dějin Čechů a Slováků v srdci Evropy, od bájných začátků a prvních doložených státních formací, přes zlaté i temné časy až k současnosti, a existenci dvou států a jejich členstvi v Evropské unii.
Příštích asi 150 stran je o novém domově v Kanadě. Počínaje českým emigrantem, který do Kanady nikdy osobně nedorazil, ale její rozvoj ovlivnil: princem Rupertem (Ruprecht), který se v roce 1619 narodil na pražském Hradě českému králi Fridrichu Falckému a jeho manželce, anglické princezně Alžbětě Stuartovně. Dodnes máme na severu území zvané Rupertova země a jeho Hudson's Bay Company stále prosperuje.
Dopátrat se prvního Čecha a/nebo Slováka, který do Kanady dorazil je pravděpodobně nemožné. Ale víme, že mezi prvními byli Moravští bratři, kteří po prvním tragickém pokusu v roce 1752 získali v roce 1769 přes 40000 hektarů půdy a v roce 1771 založili první stálou misii mezi Inuity v Nainu na severním pobřeží Labradoru. Od roku 1780 vyučovali v místním jazyce Inuktitut a v němčině, hudba byla nedílnou součástí výuky i života a misii rozšířili do Hopedale a Makkoviku. Byli první v Kanadě, ale ne v Severní Americe, kde začali 1735 v Savanně v Georgii, a přes Delaware se rozšířili i do Kanady, kde v roce 1792 vybudovali osadu Fairfield u Londonu v Ontariu. Víte, jaké po nich zůstalo Inuitům na Labradoru nejčastější jméno nebo názvy číslovek? Dodnes existují kongregace v Albertě a taky v Torontu máme New Dawn Moravian Church, který má kořeny v jiné misijní oblasti moravských bratří, v Karibiku.
Mezi prvními doloženými přistěhovalci byl Josef Schwab, který přišel v roce 1870 a rodina Bellanova (nebo Ballonova) z Trenčína, která přišla začátkem sedmdesátých let 19. století, v Torontu si otevřela snad dílnu nebo květinářství a jejich syn Jozef se podle některých pramemů v roce 1885 zúčastnil Red River Expedition. Josef Schwab se původně usadil ve východní Kanadě, ale v 1886 se přestěhoval do Sv. Bonifáce, kde pracoval pro arcibiskuptsví. V srpnu 1890 koupil 378 akrů v Grande Pointe za 1800 dolarů. Ann Martinovsky píše... českoslovenstí pionýři v Geraldu přišli z Polska (rusko-polská Volyně) do Kanady na jaře 1898 a usadili se východně od Esterhazy. Josef Bureš píše ... naše osada, Evergree, Alta, leží 36 mil na zípad od Red Deer. První Čechoslováci se tu usadili v roce 1907. Byli to většinou horníci... Nebyly silnice, nebyly železnice... Když v roce 1915 stará vlast nás zavolala, abychom pomohli s jejím prvním bojem o samostatnost, ... pět chlapců z naší osady se přihlásilo do Kanadské armády.
Když přeskočíme do doby druhé světové války, určitě vás zaujme příběh československého konzula v Montrealu, který se úspěšně postavil zástupcům nacistického Německa, kteří přišli po okupaci Československa zabavit konzulát. Dočtete se spoustu zajímavostí o krajanském životě a krajanských organizacích, a hlavně o tom, jak jednotlivci, Češi a Slováci, naložili se svou svobodou v Kanadě, k čemu ji využili a jak se formoval náš příspěvek pro rozvoj Kanady. Je tomu věnováno víc než sto stran a jmen zvučných i méně známých je tu uvedena spousta.
Posledních zhruba sto stran je věnováno Profilům zajímavých osobností českého a slovenského původu v Kanadě. Vedle všeobecně známých osobností je tam řada lidí, kteří jsou známi třeba jen v městě nebo provincii, kde žijí, jako třeba malíř Dušan Kadlec v Halifaxu, nebo jejich práce má vliv mimo Kanadu, jako třeba profesor Manitobské univerzity Václav Smil, vynikající odborník a oblíbený autor Billa Gatese. Je to opravdu zajímavé čtení, doplněné rejstříkem a prameny.
Doufáme, že knihu podpoříte svým zájmem. Její cena bude 30 CAD plus poštovné.
Vážení čtenáři, nejsem si úplně jist, co mě k napsání tohoto upozornění přimělo, zda jde o výsledek zralé úvahy nebo spíš o citovou reakci. Když listuji tou knihou, o které zde píši, jsem okouzlen čistou lidskostí dobrých lidí, kteří se čestně a pracovitě probíjeli nesnadným životem, aby nejen sobě ale i jiným mohli nabídnout skývu lepšího života. Kdykoliv se zastavím u jména někoho, koho jsem dobře znal, zdá se mi, jako by se jeho jméno rozsvítilo, jako by mi děkoval za návštěvu.
Přeji vám pěkné počtení a milou návštěvu s někým, kdo nás o chvíli předešel.
Září 2015
Josef Čermák
***
Moravští bratří na Labradoru Foto ČTV