Dvě rezoluce z 65. kongresu
Českého a Slovenského sdružení v Kanadě
Obě rezoluce jsou velice tendenční a ukazují pouze jednu stranu mince, mnohdy složitějších problémů. Velmi pečlivě jsem sledoval vše kolem Památníku obětem komunismu a mohu říci, že jsem při nejmenším v rozpacích nad tím, jak se celá situace vyvíjela a vyvíjí. Josef Čermák několikrát upozornil, že vlastně u zrodu památníku byla Zuzana Hahnová, ale později celou akci převzala skupina Tribute to Liberty. Od začátku jsem také upozorňoval na to, že na tak významný monument by měla být vypsána soutěž.
Nedá se říci, že se tomu tak nestalo. Bylo to podle pohádky Boženy Němcové o Chytré horákyni. Soutěž byla skutečně vypsána, ale tak, aby o ní nikdo nevěděl. Objevila se po dobu jednoho měsíce na webové stránce buyandsell.gc.ca s aprílovými daty: od 1. 4. do 30. 4. 2014. 2. května ve 14 hodin byla soutěž uzavřena. Za tu dobu anglickou verzi stránky vidělo 939 návštěvníků, někteří i vícekrát.
O soutěži nebyla informována, pokud vím ani jedna kulturní instituce, jako Národní galérie, Art Gallery of Ontario, Ontario College of Art and Design University a další. Zřejmě, aby nepřišlo příliš mnoho návrhů. Šest vybraných účastníků dostalo tzv. skycovné, což je běžný proces. Je zajímavé, že mezi nimi byli převážně polští uchazeči nebo skupiny, kde je alespoň někdo polského původu. (Satellite 11/2014 z 4. září 2014). Mezi tím jedna z účastnic poroty rezignovala. Byl vybrán návrth Kapustova týmu: Janusz Kapusta, umělec (New York, USA); Voytek Gorczynski, architekt (Toronto, Ontario); Andrzej Pawlik, architekt (Mazowieckie, Polsko). V původním návrhu byla Katyně jako symbol brutálnosti komunismu, ale tento mamutí návrh se nemohl vejít do rozpočtu, proto byl o 30 % zmenšen a Katyně nahrazena jiným symbolem. Při tom Harperova vláda dávala velice dobře pozor, aby památník nepoškodil kanadsko-čínské obchodní styky. Jaké symboly si Kapustův tým zvolil je otázkou, ale s největší pravděpodobností to nebude odvážný muž, který dokázal na Náměstí nebeského míru v Pekingu vystoupit proti tankům. Je to tak trochu jako s Chartou 77, kdy ji lidé odsuzovali, ale nevěděli, co v ní je. Tentokrát chceme pomník, ale nevíme jaký bude.
ČSSK požádalo českou vládu o finanční pomoc premiéra Sobotku. Ten podle posledních zpráv pomoc přislíbil. Při tom premiér Sobotka odmítl 10. května 2014 likvidaci vepřína, který stojí přímo na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku a kde se odehrál rómský holocaust.
Že to není záležitost Sdružení? Nebyla snad emigrace Rómů jedním z důvodů zavedení víz a nemělo by být Sdružení také znepokojeno narůstajícím rasismem a xenofobii v ČR a ve východní Evropě? Stavbou nové berlínské zdi mezi Srbskem a Maďarskem? Nemělo by také zaujmout kritický postoj k antisemitismu a nacionalismu na Ukrajině? Neměli bychom být znepokojeni proti-teroristickým zákonem C-51, který dává větší pravomoci bezpečnostním složkám. Vždyť proti tomuto zákonu protestovala i Amnesty International či bývalí ministerští předsedové Jean Chretien, Paul Martin, Joe Clark a John Turner. Místo těchto otázek posílá Sdružení ministerskému předsedovi Harprovi povídání o tom, jací jsme byli a stále jsme štramáci.
V roce 1980 jsem byl sponzorován Československým sdružením v Kanadě a jsem za to této organizaci vděčen. To neznamená však, že budu servilně mlčet ke všem jejím prohlášením a že budu zavírat oči před nebezpečím totality, která se v jiném převleku vkrádá ať již do české, slovenské nebo kanadské společnosti.
Aleš Březina
***