Do kopce se dereme, z kopce dolů jedeme

Ve svém životě jsem nepotkal nikoho, kdo by odmítl peníze; nikdo neodmítl mzdový přídavek, nečekaný bonus anebo platbu od státu. Jak říká Mervyn - lidé si cení peníze více než dobrou radu, i když dobrá rada je prý nad zlato.

Jestli předchozí odstavec obsahuje špetku pravdy o lidech, pak připravované referendum v Řecku, zdali Řekové souhlasí s úsporným hospodařením je předem jasné, že Řekové odmítnou šetřit ze své kapsy. Vtírá se otázka, proč řecká vláda s referendem laškuje, když dopředu je jasné mínění dotazovaného národa?

Mervyn tvrdí, že návrat k drachmě musí být utvrzen národním odmítnutím eura; zajisté má pravdu, že když Řeci odmítnou úspory v rámci eurozóny, zbývá jediná cesta - návrat k drachmě se vším všudy. Eva jen poslouchala tuto rozmluvu, a pak podle svého obvyklého způsobu vystřelit raketu do poklidu, řekla: „Ze situace v Řecku by se měli poučit quebečtí separatisti usilující o samostatný Quebek.“

„Co to povídáš?“ utrhl se na Evu Peter Bernier a Eva klidně pokračovala: „Na příkladu Řecka totiž vidím základní rozdíl mezi kanadskou federací a evropskou unií.“

„V čem je rozdíl,“ netrpělivě dotíral Peter a Eva pokračovala:„Kanadská federální vláda přerozděluje peníze z bohatších provincií do chudších.“

„V eurozóně chtějí dělat totéž,“ zabručel Mervyn.

„Nikoliv,“ řekla Eva pevně, „v Evropě je úmysl půjčit peníze do slabší země, zatímco v kanadské fedraci jsou peníze věnovány slabší provincii a tím nenarůstá provinční dluh, který nepůsobí nárůst úrokové sazby a nepřibližuje finanční bankrot.“

Všichni mlčeli a rozmýšleli rozdíl, mezi finanční půjčkou Řecku a finanční pomoci slabší provincii.

První to rozluštil Mervyn a řekl: „Teď rozumím, proč Quebek by byl v ohromné nevýhodě, kdyby vlastním úsilím vypadl z kanadské federace a pak namísto finanční pomoci zvané transfér od federální vlády dostával půjčky na svou přebujelou byrokracii a rozbujelé sociální služby.“

Eva se uchechtla a řekla: „Veškerá samostatnost, a mluvím o Quebeku, spočívá v tom, že si stát platí vlastní dluhy, ale Quebek dluh nemá, ale jako samostatný stát by měl.“

A pokračovala: „Problém není dluh, ale dluh, který se nedá splatit, a to je Řecko.“

„Jak jsi přeskočila z Quebeku na Řecko?“ protestoval Peter Bernier..

„Velice snadno,“ trpělivě vysvětlovala Eva, „protože Quebek by byl ve stejné situaci jako je Řecko během 10 ti let, možná dříve. Chceš se vsadit?“

Sázet se nebudeme, zavrčel Peter, protože Quebek nikdy samostatný stát nebude.

„To taky doufám,“ řekla Eva s povzdechem, „protože Slovensko si rozdělením Československa nepomohlo, „ale Řecko si pomůže jedině odchodem z eurozóny.“

V televizi visící u stropu, blikaly kurzovní zprávy z burzy a Eva řekla: „Nikdo asi nechce vidět slavné Řecko v bankrotu, ale ten národ už nemá slavné hrdiny.“

Všichni v klubu znají Evinu zálibu v antice a Jim Gees požádal, abychom s tím Řeckém už přestali a Quebeku přáli rozvahu zůstat ve štědré kanadské federaci.

Ross Firla - Sudbury

***