Teologický vliv Jana Roháče z Dubé-Szalatnaye
na Járu Cimrmana se projevil i ve hře České nebe
Jak již bylo publikováno v krajanském tisku torontské Nové divadlo uvede počátkem května hru autorské trojice Cimrman-Smoljak-Svěrák České nebe. Cimrman, jak jsme zjistili napsal tuto hru v období první světové války v obci Dymokury, která se nachází zhruba v poloviční vzdálenosti mezi Lázněmi Poděbrady a Jičínem asi 16 km od obce Kopidlno, kde byl vyhlášený koňský řezník, o kterém před mnoha lety psal do Satellitu Petr Chudožilov.
Podle cimrmanologů zde působil Jára Cimrman jako učitel v obecné škole a dokonce zde vymyslel jakousi živou kopírku, po našem xerox (angl. zerox). Doklady o jeho působení můžeme vidět a hlavně slyšet právě v první části představení České nebe, která je pojata jako vědecké symposium. Dokonce zde uvidíme i jakousi naivní dobovou ukázku z Cimrmanovy tvorby.
V druhé poněkud delší části je již samotná vlastenecká hra České nebe, kde vystupují historické postavy svatý Václav, Jan Hus, Jan Ámos Komenský a Karel Havlíček Borovský. Spor se vede o to, jestli by do komise mohla být přizvána i Božena Němcová. Její život zůstává pro mnohé velikány morálním otazníkem a tak je místo ní přizvána její babička Magdaléna Novotná.
Nutno říci, že český génius Jára Cimrman se dostává na tenký led a pouští se do teologie. Jak k tomuto odvážnému revolučnímu kroku došlo?
Zde je dluh mnoha cimrmanologů, kteří přehlédli skutečnost, že ve stejnou dobu působil na Jičínsku, či přesněji řečeno v okolí Libštátu, i evangelický farář Jan Roháč z Dubé-Szalatnay, o jehož významu pojednávala teologická sympózia v únoru roku 1970 v Janských Lázních na chatě Sola Fide a ve Vrbně pod Pradědem na jaře roku 1971.
Szalatnay byl reformovaný duchovní, pocházející z Maďarska. Jeho předkové přicházeli do Čech krátce po tolerančním patentu, který vyhlásil císař Josef II. v roce 1781 právě z tehdejšího Uherska a dodnes můžeme spatřit řadu potomků těchto misionářů mezi evangelickými duchovními. Szalatnay vynikal nejen teoretickými znalostmi Starého zákona, ale i uplatňováním nových metod při pastorační práci. K jeho největším starozákonním objevům podle teologa Milana Klapetka patří skutečnost, že biblický Abel byl zřejmě polského původu a jmenoval se Arno Knabelski. Jenže čas zapracoval na starých rukopisech a z tohoto dlouhého jména zůstalo pouze první písmeno křestního jména A a prostředek příjmení bel.
Málo známou skutečností je, že Szalatnay již v 19. století uplatnil internet, když potrubím spojil kostel s jednotlivými farníky a ti mohli poslouchat kázání v pohodlí svého domova u umyvadel jako dnes věřící u svých počítačů.
Je téměř jisté, že se právě génius Szalatnay setkal několikrát s ještě větším géniem Cimrmanem v jičínské kavárně Pod věží a probírali otázku rukopisů, které Václav Hanka objevil v nedalekém Dvoře Králové. Není však nic známo, že by spolu hovořili o objevu Josefa Lindy Písně vyšehradské z roku 1816. Při bližším zkoumání se podařil zjistit fakt, který je uveden i ve Wikipedii, že v roce 1819 nalezl univerzitní knihovník J. V. Zimmermann tzv. Píseň milostnou krále Václava. Zůstává otázkou, jesli se jednalo o předka Járy Cimrmana anebo pouze o jmenovce.
Ačkoliv během symposia, které se odehrává v první polovině představení České nebe se o Szalatnayovi ani Zimmermanovi nehovoří, Hanka a Linda jsou na přetřesu hned několikrát.
Před představením jsme se zeptali režisérky Lenky Novákové, jestli ví něco o vlivu J. V. Zimmermanna a J. R. D. Szalatnaye na tvorbu Járy Cimrmana.
Lenka: Jsem totálně zaskočená. Ale podle mého nejlepšího vědomí zatím není známo, že by Jára Cimrman měl předky a už vůbec se nedal nikým ovlivňovat!
Pražské představení mělo premiéru 28. října 2008, jak pokročily Cimrmanologické objevy?
Lenka: Nechtěla bych předbíhat, ale pokud vím, datum konání sympozia o dalších Cimrmanologických objevech se zatím z pochopitelných důvodů tají.
V pražském představení jsou jenom muži, ty jako žena neměla jsi potřebu obsadit hru pouze ženami?
Lenka: Měla. Bylo to to první, co mi přišlo na mysl. Už proto, že v souboru ND převažuje počet žen nad muži. Ale - neprošlo mi to. Na druhé straně mám teď velkou podporu v tom, že všechny funkce za scénou jsou obsazeny ženami. Od techniky až po nápovědu. I zvuk a světla tentokrát mají v rukou ženy. Takže si těch osm pánů, kteří mají roli, pěkně hýčkáme.
Čím se liší torontské představení od pražského a kdo v něm bude hrát:
Lenka: Od pražského představení kamenného divadla se to naše bude lišit hlavně tím, že hrajeme v Torontu, tedy abych byla přesná - v Mississauze. Ač vycházíme z pražského představení, vše jsme museli přizpůsobit našim podmínkám. Jsme také jako vždy omezeni faktem, že přístup do nákladného prostoru divadla máme jenom po čtyři večery zkoušek před premiérou. Všechny ostatní zkoušky se konaly v méně nákladných prostorách společenské místnosti v Harmony a společenské hale kostela sv. Pavla. Konceptuálně nám vyhovuje fakt, že Cimrmanovské hry vychazejí z hereckých neherců. V tomto duchu a se zkušenýma rukama zúčastněných jsme postavili představení.
Chceme přenést naše nadšení a radost na diváky. Osoby a obsazení: Ze staré gardy ND hrají zkušení: Bohdan Zatovkaňuk (J. Á. Komenský), Jan Šmíd (sv. Václav), Martin Bonhard (K. H. Borovský). Přidává se k nim Karel Tamchyna (M. Tyrš) a Petr Smetana (Radecký). Jako nováčci ND se představí Josef Krameš (J. Hus), Martin Přibáň (Praotec Čech) a Miloš Straský (babička).
Satellite přeje divákům, kteří navštíví představení České nebe ve dnech 1. -3. května v Maja Prentice Theatre příjemnou zábavu!
Aleš Březina
***
