Odešel kamarád...

Před třemi dny jsme se s Erikou vypravili za Láďou Křivánkem do Montrealské nemocnice, a navzdory tomu, že Ládik již nemohl moc nahlas mluvit, polohlasně jsme si spolu o všeličems povykládali a o léčení Láďova neduhu podebatovali. Byl to stále ten pozitivní Láďa se svým obvyklým, drsně humorným vyjádřením názorů a pohledů na věci a dění okolo nás a já byl rád, že kamarádi Láďova typu jsou stále ještě kolem. Naše návštěva Ládika očividně potěšila a mně se ulevilo po zjištění, že mé obavy z únavy či otravování návštěvami byly naprosto zbytečné. Rozloučili jsme se s tím, že příští středu donesu piano a Láďovi na vine & cheese party na Paliatif Care patře nemocnice zahraji jeho oblíbené písně, které jsme zpívali na našich tanečních zábavách a společných narozeninových oslavách. Znám Láďu těch pětačtyřicet let naší společné existence zde v Montrealu a musím si přiznat, že mi poslední dobou jeho e-maily, které jsem od něj dostával a na ně mu odpovídal, citelně scházely. Činný ve věcech a dění v montrealské komunitě a před časem i v pravidelných českých rozhlasových půlhodinkách, měl většinou lepší přehled o komunitních událostech, než jsem měl já. Ta náhlá, neočekávaná, strašně smutná zpráva, že Láďa mezi námi již není, mi vzala dech. Najednou ten jeho poslední stisk ruky a úsměvné zamávání rukou na rozloučenou na odchodu, s nadějí vidět se ve středu, opět se změnilo v to poslední, na co s bolestí v srdci můžeme dnes již jen vzpomínat.

Láďo, netušil jsem, že to vezmeš tak zkrátka a nestihnul jsem Ti říci, že na Tebe budu vzpomínat, a že nikdy, nikdy, nezapomenu.

Ahoj! A u těch nebeských bran, o nichž zpívá Michal Tučný prosím Tě už konečně přestaň s tím kouřením. Zdraví Tě a se smutkem v srdci moc a moc vzpomíná Tvůj dlouholetý kamarád Honza Chlumský.

Tvé zlaté, trpělivé a věrné Jitce, Pavlovi a celé Tvé rodině pak chceme s Erikou vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast.

J.Ch.

PS: Pro jistotu to Láďo posílám na Tvoji email adresu, kdyby ses náhodou do počítačové pošty v Tvém Apple počítači ještě někdy na chvilku vrátil...

***