Jak mi přibývají léta, Ċastěji Ċtu Sinuheta
V mládí jsme my Ċtenáři Ċasto diskutovali,
kterou knížku si vzít s sebou pro robinsonovský život
na opuštěném ostrově. Paní Firlová to řeší dodnes při
každém balení na dovolenou. Minulý rok jsme Ċetli při kafi
na Trastevere v Římě Waltariho
Egypťana Sinuheta (finsky Sinuhe
egyptiläinen). Tento
rok k Mikuláši mně Eva nadělila novější vydání lékaře Sinuheta
a zaĊali jsme tedy knihu Ċíst opět.
Eva Ċte nahlas a hezky; já
poslouchám tiše jako pěna, jako bych ten příběh egyptského lékaře napsaný z
doby v Egyptě před půlĊtvrtým tisíciletím, slyšel
poprvé. Kniha má přes 800 stran a Mika Waltari Egypťana
psal ve skliĊující době okupace Finska sovětskými komunisty a Evropu okupovaly
nacistické hordy.
Waltari na pozadí ideologických
úmyslů nového faraona Achnatona - zavést mírného boha
Atona namísto dřívějšího Amona
- oĊima lékaře Sinuheta ukazuje marnost všech úmyslu
změnit lidskou povahu (z vlka na beránka); Sinuhet
léĊí bolesti tělesně, ale vyléĊit lidskou duši je nemožné, a vše je marnost nad
marnost. Kniha vyšla po vítězství nad nacismem a okamžitě se stala mezinárodním
bestsellerem a byla přeložena do všech světových jazyků.
Waltari, narozen 1908 byl
třicátník, když psal Egypťana, jako životní zpověď zestárlého a
exilovaného lékaře Sinuheta s neuvěřitelnou znalostí
znechucení všemi ideologiemi, bohy a lidskou nenapravitelností. Přestože byl Waltari pracovitý a napsal 26 knih, žádná další nedosáhla
úspěchu Egypťana a troufám si říct, že v temné době nacismu dosáhla jeho
tvořivost hvězdné výšky a v míru už mu psaní tak nešlo.
Egypťan byl zfilmován v padesátých letech, ani de
luxe barviĊky nenapravily chudobu tohoto zapomenutelného filmu. Ale kniha
je nezapomenutelná a za sedmdesát let vůbec nezestárla a co se v ní píše je
stále aktuální v nekoneĊnech půtkách náboženství a ideologií.
Když jsme odjížděli do
emigrace, tedy na dovolenku do Jugoslávie, zabalila Eva jedinou knihu na cestu
a to byl Sinuhet, kterého Ċítáváme
dodnes v pěti různých vydáních a každá repetice Ċtení nás zaujme a okouzlí.
A kdyby nám hořel barák,
nedej bůh, mezi prvními věcmi bych zachraňoval knihu Egypťana Sinuheta v překladu Marty Hellmuthové,
vydanou v Ċeštině v 1964.
Rosťa Firla – Sudbury