E pericoloso sporgersi
neboli pravŽ slovo v pravý čas
PravŽ slovo
v pravý čas dok‡že z‡zraky. Většina z n‡s
si situace, v nichž došlo toto œslov’ svŽho naplněn’, jistě
vybav’. Starš’ generace ještě jezdila ve vlac’ch, v nichž
byly pod okny cedulky nab‡daj’c’ cestuj’c’, aby se nevykl‡něli
z oken.
Tyhle n‡pisy měly/maj’ zabr‡nit tomu, aby se cestuj’c’m nepřihodilo
něco podobnŽho jako odborn’kovi na kolejnice, výhybky a semafory
Janu Pernerovi. Tento talentovaný český inženýr,
který se pod’lel i na stavbě dr‡hy Moskva-Petrohrad, se v roce
1845 před tunelem v Chocni vyklonil tak daleko, že utrpěl
zraněn’ hlavy, na kterŽ druhý den zemřel. Dnes m‡ v
Praze Karl’ně ulici.
Ve vlac’ch bývaly pod okny n‡pisy ve čtyřech jazyc’ch.
Prvn’ česky – Nenahýbejte
se z oken, druhý slovensky Nenahýňajte
sa z okien. Vedle
toho tu byl německý překlad - Nicht
hinauslehnen, tam ta okna vynechali. N‡sledovala
francouzština - Ne pas se pencher au dehors a nakonec italština, protože ta patřila
vedle němčiny a francouzštiny k jazykům
použ’vaným evropskou železnič‡řskou komunitou.
Italsky varov‡n’ znělo – E pericoloso sporgersi.
* * *
MŽmu spoluž‡kovi Frantovi Kučerovi, se podobně jako Janu
Pernerovi stal vlak osudným. Na přejezdu si jednou v noci
nedal pozor a sr‡žku s vlakem nepřežil. Franta d‡val r‡d ãk
lepš’muÒ historku, ve kterŽ se mu d’ky shora uvedeným n‡pisům
podařilo vydobýt si respekt při nerovnŽm ãtržn’mÒ
z‡pase v cizojazyčnŽm prostřed’. Někdy
v osmdes‡tých letech byl v r‡mci rozvojovŽ pomoci na
delš’m pracovn’m pobytu jako šofŽr v Libyi. Tam byli posledn’mi
koloniz‡tory ItalovŽ a italština se těšila u Libyjců určitŽ
v‡žnosti.
Jako v celŽm arabskŽm světě se i v Libyi na
tržišt’ch smlouv‡ a smlouv‡. Franta v zemi zat’m nebyl dlouho a
smlouv‡n’ ho dost rozčilovalo, byl povahy sp’š prudš’. Chodil po
trz’ch už přes tři měs’ce a st‡le nemohl narazit na nic, č’m
by potěšil svoji ženu Helenu. Konečně se to podařilo,
do oka mu padl kr‡sný n‡hrdeln’k.
Cena byla vysok‡ a tak se Franta dal do smlouv‡n’, do kterŽho by se mu
jinak nechtělo. Libyjec ale s cenou j’t dolů nechtěl, přetahovan‡
nebrala konce. Franta dostal sp‡sný n‡pad. Před očima se mu
zjevil italský n‡pis, který tak často v’dal, když jezd’val
vlakem.
Udělal dramatickou
pauzu a pak co nejdůrazněji prohl‡sil: E pericoloso
sporgersi (vyslov – e perikol—zo spordžersi).
Je to zvl‡štn’, ale œčinek se dostavil. Arab couvl, možn‡
se zalekl œdernŽho t—nu a prohl‡sil:
ãOK, nějaký ten din‡r slev’mÒ.
Souslov’ Franta použil ještě několikr‡t. Byl to
jediný italský n‡pis, který si z vlaků
pamatoval.
Nemohl tedy vyzkoušet, zda by se sleva zvýšila, kdyby
byl přidal italsky i dalš’ n‡pis k tomu, co se sm’ a nesm’ dělat
během pobytu vlaku ve stanici: Durante le fermate nelle stazioni
e vietato servirsi del WCÉ (6.8.2014)
Text i foto: Milan Faltus
***