Zemřel Vladim’r M. Rydlo
(82), český inženýr v Atomic Energy of Canada Limited
Necelý měs’c
před datem svých 83. narozenin zemřel v oakvilskŽ nemocnici
český inženýr Vladim’r M. Rydlo, který v’c
než čtvrt stolet’ (1975 – 1986) pracoval v Atomic Energy of Canada
Limted.
Narodil
se v plzeňskŽ porodnici 11. listopadu 1931. To datum (11. listopadu) mi
vždycky připomene kouzelnŽ setk‡n’ v Rydlovic domově v Oakvile,
kde Vladim’rova druh‡ žena D‡ša, mladš’ dcera Františka
Otty (jej’ sestra Marie Hanušov‡ se narodila o p‡r let dř’ve),
majitele významnŽho podniku na mýdlo a podobnŽ produkty v
Rakovn’ku, připravila hostinu na Vladm’rovy narozeniny. Na tu hostinu
pozvala mne (narodil jsem se 15. listopadu) a rev. Laco Koz‡ka a jeho pan’
Katku, a j‡ se tak svezÕ i se svými narozeninami. (Historie Ottova
podniku, založenŽho v roce 1875 do určitŽ m’ry splýv‡ s osudem
našeho n‡roda: podnik vzkvŽtal až byl neleg‡lně zn‡rodněn
komunistickým režimem a po jeho p‡du už nekomunistickou vl‡dou
prod‡n Procter & Gamble Inc. Ottova rodina československou
vl‡du žalovala v ČSR i u evropskŽho soudu v Strassburgu. Soudy
rozhodly v jej’ prospěch, ale n‡hrada, kterou jim soud přisoudil,
zdaleka neodpov’dala hodnotě zn‡rodněnŽho majetku).
Vladim’r
navštěvoval obecnou školu v Kralovic’ch a gymnazium ve
Strakonic’ch. Sv‡ gymnazijn’ studia - po jmenov‡n’ jeho otce ředitelem
rolnickŽ a rodinnŽ školy ve Stodu - dokončil v Plzni. V červenci
1947 postihlo rodinu neštěst’: tat’nek jel na kole do spr‡vk‡rny pro
auto, aby se s rodinou mohl zœčastnit n‡rodn’ slavnosti v
Domažlic’ch. Byl zezadu sražen autem a v nemocnici zemřel. Po
pohřbu se Vladim’rova maminka s Vladim’rem a jeho mladš’ sestrou
přestěhovala ke svŽ sestře do Rakovn’ka, kde Vladim’r měl
možnost studovat francouzštinu a œčastnit se plachtařských
kurzů v lŽt‡n’ kluz‡kem. V roce 1950 maturoval. V tŽmže roce byl
přijat na ČeskŽ vysokŽ učen’ technickŽ v Praze – podm’nkou
přijet’ byla œčast na jednoměs’čn’ brig‡dě v
Ostravě. Vladim’r se specializoval na automobily a traktory a během
studia praktikoval ve Škodovce v MladŽ Boleslavi a v automobilce Praga v
Libni. Po dokončen’ studia v r. 1954 nastoupil u firmy Autopal v
Kralupech, kde pracoval na vývojových konstrukc’ch
chladičů a čističů vzduchu. V roce 1956
přešel do Rakony v Rakovn’ku, podniku, o kterŽm je řeč v
předchoz’m paragrafu. V tomto podniku Vladim’r – jako n‡vrh‡ř
bal’c’ch strojů – z’skal tři patenty.
V
roce 1958 se prvně oženil a v roce 1960 se manželům narodil
syn Vladim’r. Vladim’r (otec) si našel m’sto u ČKD ve SlanŽm jako
vedouc’ oddělen’ technologickŽho rozvoje (mobiln’ jeř‡by a bagry) a
přestěhoval se s rodinou do Třebusic. V polovině
šedes‡tých let se rozvedl a v roce 1967 odešel do Prahy, kde
nastoupil v podniku Stavoservis jako vedouc’ konstrukce. V Stavoservisu
takŽ organizoval – pod hlavičkou Vědecko-technickŽ
společnosti - akci na podporu Vacul’kových 2000 slov.
V
roce 1967 se takŽ setkal s D‡šou, s kterou se znal už z doby
studentských tanečn’ch. Vzali se v březnu 1968 a napl‡novali
si na červenec svatebn’ cestu do Jugoslavie. Vraceli se přes
V’deň, odkud měli do Prahy odjet 21. srpna 1968. Jenomže do
Prahy v noci přijely př‡telskŽ tanky a hranice byly
zavřeny. Šli si na rakouskŽ œřady pož‡dat o azyl.
D‡šina sestra, Majka Hanušov‡ a jej’ manžel, Jiř’
Hanuš, i D‡šin bratr František v tŽ době už byli v
Kanadě. 15. z‡ř’ za nimi D‡ša a Vladim’r odletěli prvn’m
letadlem - v akci kanadskŽ vl‡dy na pomoc uprchl’kům. Na letišti ve
V’dni i na letišti v Torontu bylo plno sl‡vy. V Torontu přespali v ne
pr‡vě luxusn’m hotelu Ford a druhý den r‡no jeli do
Montrealu, kde se D‡ša po dvaadvaceti letech setkala se svou sestrou
Majkou. Vladim’r nejdř’ve pracoval pro Electrovert Mfg. Co. v
Laprairie jako konstruktŽr, kde zůstal do roku 1975, kdy přešel
do montrealskŽ pobočky Atomic Energy of Canada Limited. Tam mu byl
svěřen inženýrský dozor nad podniky
vyr‡běj’c’mi zař’zen’ pro reaktory jaderných elektr‡ren. V
roce 1984 s D‡šou a synem Martinem přes’dlil do Oakville a
pracovně do œstřed’ AECL v Mississuaga - Toronto. Do penze
odešel v roce 1996.
Vladim’r
byl členem mnoha profesion‡ln’ch organizac’: v ČSR byl členem
Vědecko-technickŽ společnosti, v Kanadě členem Association
of Professional Engineers of Ontario, Order of Engineers of Quebec; a American
Society for Quality Control.
Byl
takŽ členem Sokola a ČeskŽho a SlovenskŽho sdružen’ v
Kanadě. Se svoj’ ženou D‡šou vystoupili na VšesokolskŽm
sletu v Praze v roce 2000 a 2006. Letos se oba zœčastnili ÔkřtuÕ
knihy ÒROZLET – př’běhy Milana KroupyÓ jak ve SlanŽm, tak na
Masarykově univerzitě v Brně.
Vladim’ru
Rydlovi děkujeme za jeho př’nos naš’ komunitě nejen v
Torontu, ale v Kanadě vůbec. Jeho vdově a rodině
vyslovujeme upř’mnou soustrast.
Josef Čerm‡k
***