Akce Balaton
ãNadporuč’k Dubec, m‡me tu zjištěn’ rozvědky o chystaným setk‡n’ z‡vadových osob s emigranty v Maďarský lidový republice. Panim‡ješ?Ò zvýšil hlas major StB, šŽf druhŽho odboru na kraji, aby podtrhl důležitost svŽho sdělen’.
ãAle pr‡ci budeš m’t tady doma. Př’buzný a př‡telŽ těch emigrantů, c’rkevn’ prostřed’ a tak d‡le. - Dubec, prověřit a osobně mě informovat! Jasný?! M‡ na tom z‡jem Praha. Tak nic nezanedbat, nic nepřehl’dnout.Ò
ãKdy se to jako v tom Maďarsku m‡ konat, soudruhu n‡čeln’ku?Ò ot‡zal se čerstvý nadporuč’k, ale jinak lŽty zkušený operativec oddělen’ pro boj s vnitřn’m nepř’telem.
ãTady jsou všechny podklady. Někde to tam najdeš. Jo, a posledn’ je tenhle odposlech, tak ÉÒ
ãAle ale, objekt Poslanec. Pod’v‡me se na něj,Ò soudruhu n‡čeln’ku.
ãJo, Poslanec. St‡le aktivnějš’, č’m d‡l drzejš’. Tak na něj něco hergot vymyslete. Potřebuje poř‡dně ťafnout přes prsty. M‡š na to celou svoji partu, tak chci slyšet fundovaný n‡vrhy.Ò
ãSpolehni se, soudruhu n‡čeln’ku. Ještě tento týden je m‡š na stole.Ò
ãCharaš— Dubec. SpolŽh‡m na tebe.Ò
S čerstvě z’skanými informacemi k př’padu, jakož i s n‡vrhy vzešlými z pracovn’ skupiny, sezn‡mil Dubec n‡čeln’ka tak, jak sl’bil. Studen‡ sprcha mu však z‡hy připomněla panuj’c’ realitu.
ãSoučasn‡ politick‡ situace v Maďarský lidový republice nen’ Dubec vůbec př’zniv‡ pro spolupr‡ci, a tedy ani pro v‡š jinak excelentn’ n‡vrh znemožnit setk‡n’ všech těch z‡vadových osob. Doba už je, kurva, takov‡,Ò dodal odevzdaně.
ãHele Dubec, čteš vůbec noviny? A v’š, čemu se ř’k‡ č’st mezi ř‡dky?Ò zašermoval major čerstvým Rudým pr‡vem nad stolem.
Dalš’ n‡vrh se již jevil zcela re‡lný: ãAkce bude c’lena k tomu, aby u objekta Poslanec byly zajištěny důkazy trestnŽ činnosti, č’mž se vytvoř’ podm’nky k zabr‡něn’ dotyčnŽmu v překročen’ st‡tn’ hranice do Maďarska. Na to pak nav‡že samotnŽ trestn’ st’h‡n’. T’m se zabije hned několik much jednou ranou,Ò předl blaženě ř’d’c’ operativec Dubec.
Mezin‡rodn’ rychl’k Pannonia, na trase Berl’n - Praha - Budapešť s c’lem v bulharskŽ Sofii, opustil bratislavskŽ n‡draž’ a čekala ho posledn’ zast‡vka na československŽm œzem’, hraničn’ přechod Štœrovo.
ãColn‡ a pasov‡ kontrola. Pripravte si vaše cestovnŽ, colnŽ a dev’zovŽ doklady,Ò zn’ vag—nem zvučnou slovenštinou st‡le bl’ž a bl’ž. Trojice uniformovaných př’slušn’ků StB, dva muži a jedna žena, však jdou najisto.
ãP‡n tu zostane. Ostatn’ opust’ kupŽ!Ò
Ve vypr‡zdněnŽm prostoru zůstal jen objekt a př’slušn’k. ãVysypte to všetko!Ò zavelel po kr‡tkŽm zav‡h‡n’ muž s výložkami. Když byl s kontrolou obsahu baťohu hotov, zavelel podruhŽ. ãVyzliecte sa!Ò Znělo to poněkud nerv—zně, jak by to chtěl m’t už za sebou. Najednou tu st‡li proti sobě dva zhruba stejně stař’ muži, jeden v lesklŽ nažehlenŽ uniformě, druhý polonahý, bosý a v trenk‡ch. D’vali se vz‡jemně zpř’ma do oč’. Oběma bylo jasnŽ, že situace dospěla do bodu zlomu. Z‡roveň se nedalo přehlŽdnout, že s‡m estŽb‡k teď zrovna prož’v‡ těžký vnitřn’ boj. Boj, v něm nakonec zv’tězila tradičn’ hrdost nefalšovanŽho slovenskŽho chalana.
ãDobre. To stač’. Obliecte sa!Ò
Ale ještě se nevzdal. V ruce držel malý osobn’ notýsek a pečlivě v něm listoval.
ãAj, pozrime sa! Tady je dačo!Ò neovl‡dl svoje emoce. V tu chv’li byl spont‡nn’ jako malŽ d’tě, kterŽ nalezlo schovanou hračku. V’tězoslavně přečetl jmŽno z adres‡ře. JmŽno organiz‡tora setk‡n’. JmŽno emigranta. Z jeho œst to vyznělo jako objev stolet’. PotŽ, co notýsek vr‡til objektovi, zamnul si spokojeně ruce. Neomylnost StB byla t’mto opět potvrzena. Mezin‡rodn’ rychl’k Pannonia na trase Berl’n - Praha - Budapešť - Sofie se s jednohodinovým zpožděn’m rozj’žd’ směr st‡tn’ hranice.
ãDubŽŽc, čt— Žto!? No, vysvětli mě to! Naši analytici jsou přesvědčeni, že ten provokativn’ čl‡nek v tom emigrantským pl‡tku propašoval ten tvůj Poslanec.Ò
ãAle soudruhu majore, dyť ho svl’kli do trenek. Dyť ...Ò
ãKurva a ty v’š, co von v těch trenk‡ch měl?Ò
ãAle na to dohl’želi slovenšt’ ÉÒ
ãDubec, tys dostal rozkaz. Ty zodpov’d‡š za celou akci, jasný? To nem‡š, kurva, ž‡dnýho teplouše, kterej by to dot‡h až do konce?Ò
ãSoudruhu majore, j‡ ÉÒ
ãGovno! M‡m ti ho snad sehnat? - Ach jo Dubec, co mě je platný, že ste norm‡ln’ chlapi, když v‡s budu muset všechny poslat šlapat chodn’k. Vodchod!Ò zařval do ruda rozp‡lený major elitn’ složky československŽ Bezpečnosti.
Ten den se př’slušn’ci jednŽ pracovn’ skupiny pro boj s vnitřn’m nepř’telem ožrali, jak z‡kon k‡že. A snad na tis’c způsobů př’sahali tomu hajzlovi Poslanci pomstu. Vždyť takhle to d‡l nejde! Z StB si nikdo dělat prdel nebude.
Faktick‡ pozn‡mka: Hlavn’m organiz‡torem zm’něnŽho setk‡n’ krajanů a př‡tel z obou stran železnŽ opony v lŽtě 1989 byl exilový novin‡ř a šŽfredaktor NovŽho domova, později Satellite, Aleš Březina z kanadskŽho Toronta.
M. Petr – Hradec Kr‡lovŽ
***