N‡vrat na hlavn’ stranu

V Kremlu maj’ znova machra, slovy změn’ lotra v bratra

Kdosi mi vypr‡věl zmodernizovanou poh‡dku O dvan‡cti měs’čk‡ch: přijde v lednu Maruška posl‡na zlou macechou k měs’čkům pro jahody. Jej’ poh‡dkov‡ prosba byla vyslyšena s podm’nkou, že se Maruška pomiluje na revanš s měs’čky.

ãSe všemi?Ò vyjekla Maruška. ãJen s dev’tiÒ, řekl rozv‡žný Leden, ãprotože Červenec a Srpen jsou tepl’ a na Listopad se vykašli. To je měs’c Československo-sovětskŽho př‡telstv’!Ò (Redakc’ opraveno z des’ti měs’čků na devět.)

Skončil teplý srpen, rozpršelo se, začaly růst houby, kterŽ r‡di sb’r‡me a j’me v různých œprav‡ch a děti vid’me chodit do školy. A na glob‡ln’ scŽně horký srpen pokračuje horkou v‡lkou na Bl’zkŽm východě a východn’ Ukrajině.

Posledn’ho srpna Putin veřejnŽ připomněl ruský atomový arsen‡l, který k obraně ruských z‡jmu nezav‡h‡ použ’t proti z‡padu. Mervyn Putinova slova komentoval, že kdyby Anglie nebo Francie pohrozily užit’m atomovŽ bomby, což se nikdy nestalo a nestane, vzepjala by se medi‡ln’ hn’zda k povyku a zcela zaslouženě.

Když takovou nehor‡znou výhrůžku vyslov’ Putin, pak se medi‡ln’ mluvč’ podělaj’ a zmlknou, aby ruskŽho cara nedr‡ždili do uskutečněn’ slov. Onehd‡ mne jeden zn‡mý z Čech pok‡ral, že bych neměl už’vat jmŽno Adolf s Putinem a marně jsem se zaj’kal vysvětlov‡n’m, že Putin anektoval Krym stejným způsobem jako Hitler shltnul Sudety, že Putin okupoval č‡st Gruzie před p‡r lety jako Hitler okupoval Rakousko, a že Putin tak jako Hitler s‡z’ na tradičn’ neochotu demokratických vůdců z‡padn’ch zem’ j’t do v‡lky, kterou lid a voliči s gustem nechtěj’ a nen‡vid’.

Hitler měl volnŽ ruce, když vz‡pět’ po svŽm zvolen’ zrušil Reichstag a zahubil opozici i svobodu slova, stejně jako Putin umlčel opozici i mŽdia v Rusku. JedinŽ parlamentn’ opozice a svobodn‡ mŽdia mohou usvědčit politiky ze lži, což Hitler věděl a Putin v’, že lhan’m pom‡h‡ přilŽvat olej do ohně.

Jen proto nen’ slyšet z Ruska hlasy, že humanit‡rn’ pomoc jsou samopaly a n‡boje povstalcům ve východn’ Ukrajině. M‡lokdo věř’ v m’rovŽ řešen’ sporu Ruska s Ukrajinou a onen prožluklý konvoj n‡klaď‡ků z Ruska do východn’ Ukrajiny velice připom’n‡ starou anekdotu z doby Brežněva o Ivanovi, který pracoval v tov‡rně na šic’ stroje a jeho Marusja loudila, aby zcizil v z‡vodě souč‡stky a nějaký šic’ stroj j’ poskl‡dal, aby si mohla uš’t šaty. Ivan odpověděl, že to už zkoušel několikr‡t, ale jak to skl‡dal, vždy poskl‡dal kulomet.

Přestože měs’c z‡ř’ nen’ teplý, situace na východě Ukrajiny se rozpaluje do běla; Ukrajina ž‡d‡ NATO o plnŽ členstv’ v alianci, ale Obama už vyhl‡sil, že NATO kvůli Ukrajině do otevřenŽ v‡lky nepůjde, č’mž splnil Putinovo oček‡v‡n’, že může dělat co se mu zachce.

Vcelku Putin svým poč’n‡n’m v Gruzii před několika lŽty a teď na Ukrajině velice pop’chl št‡b NATO a vyprovokal schůzku členů NATO ve Walesu prvn’ týden z‡ř’; Britský premiŽr Cameron se otevřenŽ vyslovil, že Putinovi se nepodař’, co se podařilo Hitlerovi v 1938, pacifikovat spojence v Mnichově a vydat Sudety jako œstupek výměnou za m’r. Tento trik se Putinovi nepodař’, č’mž byla paralela Putina a Hitlera vyslovena na nejvyšš’ œrovni evropskŽ politiky.

V pobaltských republik‡ch, na kterŽ m‡ Putin viditelný z‡lusk k zahrnut’ do novŽ RuskŽ ř’še, se t’mto časem posiluje bojov‡ připravenost včetně st’haček kanadských a tlak na vl‡dy členů NATO zvýšit výdaje na zbrojen’ je přesně v kontextu staroř’mskŽ věty: Chceš-li m’r - připravuj se na v‡lku. Ale nebuďme bl‡zniv’, protože demokratickŽ země nikdy v historii nechtěly v‡lku, či ještě lŽpe řečeno, voliči nechtěj’ v‡lku jako řešen’ region‡ln’ch neshod a konfliktu z‡jmu a chtěj’ udržovat rovnov‡hu a uspoř‡d‡n’ sil jakŽ dneska je. A NATO v‡lku nezačne, to je jistŽ.

Je tedy v tŽto nebezpečnŽ situaci jakŽkoliv m’rovŽ řešen’?

Ano je, i když je to řešen’ budoucnosti, že se vzepne ruský n‡rod a podlom’ Putinův imperi‡ln’ a militantn’ carismus zevnitř Ruska. Podle Gallupova průzkumu veřejnŽho m’něn’ ruskŽ populace klesaj’ Putinovy akcie; po slavnŽ Olympi‡dě v Soči a okupaci Krymu byl souhlas s Putinovým poč’n‡n’m až 65% a v srpnu poklesl pod 40% a RusovŽ věd’, anebo tuš’, že nesvoboda Ukrajiny bude zaplacena jejich vlastn’ nesvobodou.

Nav’c sankce proti Putinově oligarchii berou zbož’ z ruských kr‡mků a to ruský spotřebitel okamžitě pociťuje, že Rusko je izolov‡no od glob‡ln’ho obchodu a ty kapky konzumn’ prosperity z importu přest‡vaj’ kapat. Oživen’ ruskŽho průmyslu, hlavně těžba a zpracov‡n’ surovin na export výrazně pokleslo z důvodů přem’stěn’ stovky miliard z‡padn’ho kapit‡lu do m’st, kde nehroz’ imperi‡ln’ manýry cara Putina.

Na ot‡zku jak pozn‡ ruský pracuj’c’ ekonomický propad, odpov’d‡ ekonomický ukazatel inflace a rusk‡ centr‡ln’ banka ohl‡sila tohoročn’ vzrůst inflace ze 6% na 7,5%, což ukazuje jak kles‡ kupn’ s’la rublu a tohle poc’t’ každý Rus jako n‡sledek nepokojů na ukrajinskŽ hranici.

Věř’ ještě někdo, že se po celŽ stolet’ těžce zkoušený ruský n‡rod může probudit z apatie, vyj’t do ulic a srazit Putina a jeho vl‡du z carskŽho trůnu? A pak rozv’jet opravdu velkŽ Rusko nam’sto sekýrov‡n’ svých sousedů?

Kdybych tomu nevěřil, tak bych to ani nenapsal.

Rosťa Firla – Sudbury

***

N‡vrat na hlavn’ stranu