S lahv‡čem po Evropě
Modern’ho člověka lze stručně definovat jako nev‡zanŽho konzumenta, který ulehčuje svŽmu spotřebitelskŽmu svědom’ svou snahou přisp’vat ke zdravějš’mu životn’mu prostřed’. Jednou z oblast’, kde tento svůj kladný př’stup může každý z n‡s osvědčit, je sfŽra nakl‡d‡n’ s odpady v dom‡cnosti, jako je třeba vracen’ a tř’děn’ obalů od n‡pojů. K tomu však našinec potřebuje jistŽ podm’nky. Podm’nky, kterŽ nemůže zajistit nikdo jiný, než veřejn‡ spr‡va. Tedy politici a œředn’ci od œrovně komun‡ln’ až po st‡tn’, ba př’mo evropskou.
Výkup vratných n‡pojových obalů m‡ v Čech‡ch tradici. VratnŽ l‡hve je pojem, který dokonce zdob’ i n‡zev slavnŽho Svěr‡kova filmu. A od vratnŽ l‡hve to už je jen kousek k jedinečnŽmu českŽmu fenomŽnu, jenž si zahr‡l v bezpočtu slavných filmech – k lahv‡či. Ano, ale co funguje u lahv‡čů a lahv‡čových konzumentů, nemus’ fungovat u abstinentů a jejich limon‡d, sirupů, mlŽka a podobně. Uk‡zalo se to už p‡r roků po sametovŽ revoluci v rod’c’m se tržn’m prostřed’, kdy systŽm vratných z‡lohovaných l‡hv’ se postupně pot‡pěl ke dnu. Z‡chrannŽ lano mu hodil až nový z‡kon o obalech z roku 2001. Převedl požadavky evropskŽ směrnice o obalech a obalových odpadech do tuzemskŽ legislativy. Z‡kon stanovil povinnosti pro obchodn’ky vykupovat z‡lohovanŽ l‡hve a n‡sledn‡ vyhl‡ška určila i jednotnou výši z‡lohy na l‡hev v celŽ republice. Moudr‡ vl‡da dospěla k sumě tři Kč, č‡stce inspirativn’ nejen pro rostouc’ arm‡du bezdomovců, ale i pro běžnŽ uživatele disponuj’c’ střechou nad hlavou. Zd‡ se, že lahv‡če a jejich skleněnŽ př’buzenstvo bylo zachr‡něno. Ale É
Do hry vstupuje obal zvaný PET. Lehký, nerozbitný, trvalý a hygienický. A praktický: po vypr‡zdněn’ stač’ zahodit, v tom nejlepš’m př’padě sešl‡pnout a vhodit do př’slušnŽho kontejneru pro danŽ plasty. A v tř’děn’ odpadů jsme klasa. Evropa n‡m může z‡vidět, nicmŽně trendem je předch‡zen’ vzniku odpadů, a tedy opakovanŽ použ’v‡n’ obalů, kterŽ šetř’ suroviny a energii pro jejich výrobu. Týk‡ se to, jak skleněných, tak i pr‡vě zm’něných PET l‡hv’, ovšem za jistých podm’nek, jako je např. rozumn‡ vzd‡lenost pro jejich distribuci.
S n‡vrhem zaveden’ z‡loh na tyto umělohmotnŽ l‡hve, jakož i na plechovky od n‡pojů, přišel bývalý ministr pro životn’ prostřed’ Martin Burs’k. SystŽm měl zač’t fungovat od roku 2010. Konstelace na politickŽ scŽně však neumožnila osv’cenŽmu ministrovi prosadit svůj ambici—zn’ pl‡n. A tak st‡le desetitis’ce tun oněch PETek konč’ z cca 30 procent ve vytř’děnŽm odpadu, zbytek pak na skl‡dk‡ch, ve spalovn‡ch, ale m‡me tu čest se s nimi setk‡vat daleko za humny, v lese na houb‡ch, na břez’ch řek a na pl‡ž’ch jezer a přehrad. Jsou zkr‡tka všude. TakovŽ umělŽ kobylky. Nav’c opravdu nezničitelnŽ. Jako by tu měly zůstat navěky.
Mezi vratně-obalovŽ vyspělŽ evropskŽ st‡ty patř’ předevš’m Německo a severskŽ země. Zaveden je tu netržn’ systŽm z‡loh na opakovaně použ’vanŽ i jednocestnŽ n‡pojovŽ obaly. Těmi jednocestnými jsou třeba hlin’kovŽ plechovky od piva. Ve ŠvŽdsku se běžně odeb’raj’ oproti z‡loze. V Německu je v obchodech zase nenajdete. N‡vštěvn’k z ciz’ země si tak velmi rychle uvědom’, a je to jedno z jeho prvn’ch zjištěn’, že co země, to jiný systŽm pro n‡pojovŽ obaly. Důsledkem je pak skutečnost, že nejen pivn’ plechovky ze ŠvŽdska, ale i plastovŽ l‡hve, nelze vr‡tit v Německu a obr‡ceně. A jak je to s l‡hv’ od piva? – Plat’, že český lahv‡č nen’ to, co německý a německý zase nen’ to, co švŽdský. A to přesto, že jsou si jinak podobnŽ jako vejce vejci. Zkr‡tka sjednocen‡ Evropa zde neplat’. Každý si hraje na svŽm p’sečku.
A tak turistŽ a pendleři d‡l vesele přev‡žej’ zbož’ v obalech, kterŽ jsou v c’lovŽm st‡tě nevratnŽ, ba co v’ce, jejich z‡jem je kupovat pr‡vě ono zbož’, jež nen’ zat’ženo z‡lohou. Doch‡z’ tu až k takovŽmu extrŽmn’mu chov‡n’ evropských z‡kazn’ků jako je nakupov‡n’ zbož’ v nez‡lohovaných obalech ve vzd‡lenŽm Lucembursku, kterŽžto pak řadov’ cestovatelŽ přev‡žej’ přes celŽ Německo do odlehlŽ Skandin‡vie. Pro neznalŽ nutno podotknout, že pivo z takovŽhoto dovozu se u švŽdskŽho stolu vysoce cen’, neb v m’stn’ch supermarketech nakoup’te jen pivo ãdětskŽÒ s obsahem alkoholu do 3.5%. Ale zůstaňme u obalů. Ty totiž pr‡vě konč’ v zemi, kter‡ si jinak na šetrnŽm př’stupu k životn’mu prostřed’ tolik zakl‡d‡.
Pro Evropskou unii tedy palec dolů. Dok‡zala sice sjednotit nejrůznějš’ předpisy, dopravn’ pravidla, ba i cla a měnu, ale v př’padě vratných n‡pojových obalů zůst‡v‡ ostudně zakop‡na v době kamennŽ. NicmŽně co nen’, st‡v‡ se výzvou. Výzvou pro Evropu, výzvou pro evropskŽ poslance. Těm bychom pak mohli doporučit spanilou okružn’ j’zdu sjednocenou osmadvac’tkou. A schv‡lně, můžeme tipovat, kolik cinkaj’c’ch suvenýrů v podobě nevratných lahv‡čů by si dovezli zpět do svých domovů. A tahle sb’rka skleněných l‡hv’, ale i PETek a plechových piksl’ by je mohla v tom jejich reprezentačn’m štrasburskŽm křesle docela dobře inspirovat.
M. Petr - Hradec Kr‡lovŽ
***