Pozn‡mka
k Z‡piskům od Pacifiku (2014-5)
(Ps‡no pro Aleše Březinu
i čten‡ře)
Na jejich konci je
pozn‡mka (Kr‡ceno), ač v definici n‡plně Satellitu
na jeho druhŽ straně nen’ nic o redakc’ možných œprav‡ch
došlých textů. Ch‡pu, že někdy to je nezbytnŽ,
kupř. přesahuj’-li dŽlkou možnosti novin. Jenže, při
našem setk‡n’ ned‡vno ve Vancouveru bylo mi sděleno, že dvě
pas‡že byly vyjmuty a klasifikov‡ny jako bulv‡r. V prvn’ byla
zm’nka o radik‡ln’m Isl‡mu a ve druhŽ vcelku nepř’mo o G. W. Bushovi.
Obě č‡sti byly takto označeny, k mŽmu nemalŽmu œžasu po
přečten’ definice toho výrazu. SvŽ texty p’šu a pos’l‡m v
souladu se zm’něnou definic’ posl‡n’ Satellitu a
tak mne tento druh kr‡cen’, kterŽ nebylo z důvodů nedostatku m’sta,
značně a ne pr‡vě př’jemně překvapil.
Věř’m, že šlo o praktiku zcela ojedinělou; v minulosti jsem byl občas kritizov‡n
za politický obsah některých př’spěvků a
přece v Satellitu vyšly beze
změny. Vždy jsem oceňoval a st‡le oceňuji pr‡ci
redaktorů krajanskŽho tisku a v př’padě Satellitu
i jeho majitele, který Satellite vyd‡v‡
bez jakýchkoli dotac’, odk‡z‡n je na placenŽ předplatnŽ a reklamy.
Na svŽm n‡zoru nic neměn’m, zato je mi l’to, že z finančn’ch
důvodů doch‡z’ k omezen’ počtu č’sel těchto novin.
Vladim’r C’cha
***
Proč nejsem cenzorem z RudŽho pr‡va
Jelikož Vladim’r C’cha je
přesvědčen, že ho v posledn’ době cenzuruji,
snažil jsem se mu během našeho setk‡n’ ve Vancouveru
vysvětlit, že se nejedn‡ o cenzuru, ale o editov‡n’ a že nejsem
povinen otisknout vše, co nap’še. Obzvl‡ště, když mne
bombarduje dlouhými čl‡nky několikr‡t za měs’c.
Sdělil mi, že tak čin’ proto, abych si měl z čeho
vybrat. Několikr‡t jsem mu řekl, aby pos’lal pouze jednu věc
n‡ležitě zpracovanou. Jeho Z‡pisky od Pacifiku (2014-5) měly
v origin‡le 1679 slov a byla jim věnov‡na (po zkr‡cen’) v’c než
polovina strany, čili nedostatek m’sta byl takŽ určitým
důvodem kr‡cen’. Nav’c vych‡z’me teď pouze jednou za tři
týdny a za tu dobu se nakup’ větš’ množstv’ materi‡lu i
upout‡vek na různŽ akce.
D‡le jsem se mu
snažil vysvětlit, že žijeme v době, kdy n‡s v‡lcuje
bulv‡r a že teprve na festivalu v Plzni při filmu Děln’ci
bulv‡ru od V’ta Klus‡ka, jsem si uvědomil, jak bulv‡r pod z‡minkou
svobody slova œtoč’ na nejnižš’ pudy člověka:
Zneuž’v‡ lidskŽho strachu, neověřuje si fakta, využ’v‡
slabosti člověka jako je z‡vislost na alkoholu či drog‡ch,
snaž’ se vytvořit pocit ohrožen’ před ciz’m
člověkem, pod z‡minkou nezbytnŽ obrany propaguje n‡sil’, bez ohledu
na jakŽkoliv statistiky se pokouš’ dok‡zat, že kriminalita neust‡le
roste, ačkoliv opak je pravdou. Jedinec m‡ pak pocit ohrožen’ na
každŽm kroku, boj’ se lid’ jinŽ n‡rodnosti, jinŽho n‡boženstv’.
Vzpomeňme jen, jak s podobnými problŽmy a předsudky bojoval na
konci 19. stolet’ Tom‡š Garrigue Masaryk při hilsneri‡dě. Proces
byl prov‡zen medi‡ln’ protižidovskou kampan’. Dnešn’ bulv‡r si vzal
na pašk‡l jinŽ n‡rodnosti a jin‡ n‡boženstv’. Dnes koluj’ po
internetu stovky fotografi’ ukazuj’c’ radik‡ln’ muslimy v Londýně,
ve V’dni, po celŽ Evropě, ale nikdo si neověřuje, jestli jsou to
fotografie pravŽ nebo ãtrochuÒ retušovanŽ. (Možn‡ se něco
takovŽho i stalo). Zrovna tak po isl‡mskŽm světě koluj’ fotografie ojedinělŽho
křesťanskŽho fanatika, který p‡l’ kor‡n. (Určitě se
to stalo.)
Je obyčejnou
lidskou slušnost’, když přistoup’ člověk jinŽho
n‡boženstv’ nebo jinŽ barvy pleti do autobusu, že ho neprofackujeme nebo nevyhod’me z dopravn’ho
prostředku, jak se stalo ned‡vno v Quebeku. Je
lidskou slušnost’, že protestant neœtoč’ proti katol’kovi,
mohamed‡n proti židovi, křesťan proti mohamed‡novi a pokud se
vede dialog je slušnost’, že neœtoč’me na to, kde je protivn’k
slabý, ale vypoř‡d‡v‡me se s t’m, kde je silný.
Bulv‡r dŽmonizuje
člověka, který se nemůže br‡nit, podobně jako
to činilo RudŽ pr‡vo. V pades‡tých letech to byl tř’dn’
nepř’tel, v šedes‡tých letech m‡ničky, v
sedmdes‡tých Charta 77 a disidenti. Cenzor z RudŽho pr‡va
d‡val velice dobře pozor, aby do tisku nepronikla solidarita s lidmi na
okraji společnosti, s lidmi diskvalifikovanými. Dušan Han‡k
natočil film o starých lidech Obrazy starŽho světa a
den’k Pr‡ce napsal o filmu pochvalnou recenzi. Vzalo se to jako spiknut’
filmařů s novin‡ři. Film byl zak‡z‡n a den’k dostal velkou
pokutu, takže si již po druhŽ nedovolil něco podobnŽho. Posl‡n’m
Satellitu je naopak zast‡vat se lid’ na okraji
společnosti, odstrčených. Jako přistěhovalec se
zast‡v‡m imigrantů ať jsou odkudkoliv na světě. Nutno
ř’ci, že ne vždy se mi to dař’.
Jednou s tŽz’ bulv‡ru
je, že kanadský pokus s multikulturalismem se nepovedl. Copak
nejsou korejskŽ obchody otevřenŽ od r‡na do noci důkazem pravŽho
opaku. Nen’ důkazem opaku, že zde žij’ SrbovŽ a Chorvati
pohromadě a velice často udržuj’ mezi sebou př‡telstv’ na
rozd’l od jejich krajanů v bývalŽ Jugosl‡vii. Vždyť i
naše noviny, kterŽ se tisknou v korejskŽ tisk‡rně a Nový
domov v maďarskŽ svědč’ o tom, že Kanada děl‡ nebo
sp’še dělala v minulosti něco dobře. Proč nakonec ti,
kterým lež’ multikulturalismus v žaludku p’š’ pr‡vě
do etnických novin? Proč ne do některých
anglických – pravicových?
Jestliže jako
odpovědný redaktor odm’t‡m ze Satellitu
udělat bulv‡r, pak to nem‡ nic společnŽho s cenzurou. Jestliže
m‡ Vladim’r C’cha n‡zor opačný a jestli mu připad‡m jako
cenzor, pak jsou to v‡žnŽ rozpory a bude dobrŽ, když se na
nějaký čas rozejdeme.
Propagovat n‡sil’
nebo š’řit propagandu proti jinŽmu n‡boženstv’ je proti mŽmu
svědom’. Chtěl bych Vladim’ru C’chovi poděkovat za dlouholetou
spolupr‡ci i za rozhovor s Jiř’m Suchým v tomto č’sle. Nikde
nen’ řečeno, že je to definitivn’ rozchod, ale delš’
přest‡vka pomůže oběma stran‡m.
Aleš
Březina
P. S.: Chtěl
bych upřesnit, že Satellite,
podobně jako dalš’ etnickŽ organizace dost‡v‡ dotaci 1327 dolarů
od Minister of Canadian Heritage and Official Languges a 15000
Kč, což odpov’d‡ asi 785 kanadským dolarů od českŽho
ministerstva zahraničn’ch věc’.
***