45 let od 21. srpna 1969
Toho dne bylo sen‡torovi za
KDU-ČSL Jiř’mu Čunkovi bez jednoho dne deset let a šest
měs’ců. Byl dost starý, aby ch‡pal svět, ale o
čtyři roky mladš’ než Bohumil Syř’nek
z Č’žova, ž‡k osmŽ tř’dy ZDŠ KomenskŽho v P’sku. Ten
se připletl v Praze na Tylově n‡měst’ k demonstrantům, kde
zasahovali proti nepokojům při prvŽm výroč’
milicion‡ři z Nýrska. Trefila ho kulka ze samopalu. Zemřel v
rann’ch hodin‡ch 24. srpna 1969.
Bohumil Syř’nek
Už od poloviny srpna 1969 byly k
hlavn’mu městu stahov‡ny ozbrojenŽ složky. Vyčleněno bylo
kolem 20 000 voj‡ků, připraveno bylo takŽ 310 tanků a v’ce
než 200 obrněných vozidel. V ulic’ch bylo nasazeno 27 000
př’slušn’ků Lidových milic’ s ostře nabitými
zbraněmi. Poř‡dkovŽ jednotky dostaly speci‡ln’ výstroj z
Polska - št’ty, obušky i zvl‡štn’ brýle.
V den výroč’ invaze se
protestovalo na pražskŽm V‡clavskŽm n‡měst’, odkud byli demonstranti
vytlačeni kolem poledne. LidŽ se shromažďovali takŽ na
n‡měst’ M’ru a Tylově n‡měst’. Mimo hlavn’ město se
demonstrovalo např’klad v Liberci a v Brně. Podle historika
Oldřicha Tůmy nebyly LidovŽ milice ani vycvičenŽ, ani psychologicky
připravenŽ na takovŽ œkoly.
Z‡kroky proti demonstrantům byly
brut‡ln’, milicion‡ři postřelili několik des’tek lid’. ãKe střelbě do
demonstrantů se zakročuj’c’ poř‡dkovŽ s’ly uchýlily v
celŽ řadě př’padů v Praze a v Brně. V Praze 19., 20. a
21. srpna, v Brně 21. a 22. srpna. V Praze bylo střelnou zbran’ raněno
celkem 21 civilistů (z toho 3 zemřeli) a jeden voj‡k pohraničn’
str‡že, v Brně 8 civilistů (2 mrtv’) a jeden důstojn’k VB,Ò
uvedl Tůma na
konferenci o obětech ud‡lost’ let 1968 a 1969. ãTen rok je možn‡ pro mnoho lid’
traumatizuj’c’ z důvodu, že už tady nestř’leli
př’slušn’ci ciz’ch mocnost’, ale vlastn’ lidŽ do vlastn’ch lid’,Ò charakterizoval ud‡losti roku 1969 ve
vys’l‡n’ ČeskŽho rozhlasu 6 před 13 lety mluvč’ òřadu
dokumentace a vyšetřov‡n’ zločinů komunismu Jan Srb.
Počty raněných se
uv‡děly v des’tk‡ch. ãJe prokazatelnŽ, že jich byly stovky,
protože tehdy po přijet’ tzv. pendrekovŽho z‡kona lŽkaři
z‡měrně nedělali z‡pisy do knih provedených
ošetřen’, protože by t’m lidi vystavovali trestn’mu st’h‡n’,Ò podotkl v už zm’něnŽm
vys’l‡n’ Srb.
Ve dnech kolem prvn’ho
výroč’ invaze bylo zadrženo asi 2500 lid’. Pendrekový
z‡kon odhlasovaný 22. srpna 1969 je umožňoval zadržet
až na tři týdny. Ofici‡lně jde o z‡konnŽ opatřen’
předsednictva Feder‡ln’ho shrom‡žděn’ ão některých
přechodných opatřen’ch nutných k upevněn’ a k
ochraně veřejnŽho poř‡dkuÒ. Tvůrci při jeho
př’pravě využili čl‡nek tehdy platnŽ œstavy, podle kterŽho
mohli prezident (Ludv’k Svoboda), předseda vl‡dy (Oldřich
Čern’k) a předseda Feder‡ln’ho shrom‡žděn’ (Alexander
Dubček) vydat neodkladnŽ opatřen’, aniž by muselo vyj’t jako
z‡kon. Pendrekový z‡kon platil do konce roku 1969. Podle jeho
paragrafů bylo možnŽ ãnarušitele socialistickŽho
společenskŽho ř‡duÒ okamžitě propustit ze zaměstn‡n’
nebo vyloučit ze studi’. VyjmenovanŽ trestnŽ činy řešil samosoudce.
Zadržen’ lidŽ nemohli m’t obh‡jce, tomu z‡kon povoloval œčast až
při soudn’m přel’čen’ (podle ČeskŽho rozhlasu 6).
Již jen tato epizoda stačila
k mŽmu negativn’mu vztahu k tzv. ČeskoslovenskŽ lidovŽ arm‡dě, kter‡ sehr‡la významnou roli
při potlačov‡n’ lidských pr‡v v minulŽm režimu. Jak lze
doložit z historických materi‡lů použ’val jsem
výraz tzv. ČSLA i
během soudu 14. června 1977 před Obvodn’m vojenským
soudem na Pankr‡ci a toto přesvědčen’ jsem h‡jil i před
Vyšš’m vojenským soudem v Př’brami. S ot‡zkou povinnŽ
vojenskŽ služby se dostatečně nedok‡zal vypoř‡dat ani
polistopadový režim. Tato ot‡zka se potichu odehr‡la do autu,
až byla poč‡tkem 21. stolet’ zrušena. Bohužel se s touto
ot‡zkou nedok‡zaly vypoř‡dat ani c’rkve a ironi’ je, že z‡stupce tzv.
KřesťanskŽ strany dokonce požaduje zaveden’ povinnŽ vojny.
Zůst‡vaj’ pouze Svědci Jehovovi, kteř’ jsou v tomto ohledu
konsistentn’. Politici si pro jistotu nechali obezličku, že sice je
zrušena povinn‡ vojensk‡ služba, ale zůst‡v‡ brann‡ povinnost, s
kterou teď velice často argumentuj’. Vlk se nažral a koza
zůstala cel‡. St‡t m‡ st‡le n‡rok na člověka, ale
neuplatňuje ho.
I ve východn’m Německu v
tzv. NDR byla vojensk‡ služba po zkušenostech z v‡lky nepovinn‡. V
Polsku se Armia Krajowa vyt‡hla 13. prosince 1981, kdy to
uk‡zala Walesovým kump‡nům a
můžeme pokračovat a ani současn’ voj‡ci NATO nemaj’ zrovna
nejčistš’ svědom’.
Jenže můj předpoklad,
že ot‡zka povinnŽ vojny je minulost’ se uk‡zal jako mylný.
Před několika týdny mne zarazila beseda v ČeskŽm rozhlase,
o tom, jestli by se mělo zavŽst znovu trochu toho pochodov‡n’ pro mlad’ky,
kteř’ jsou změkčil’ a nevěd’, co by roupama
dělali. Inu řekl jsem si, že nemohu každý
šelest br‡t v‡žně.
Jenže pak přišel
průzkum veřejnŽho m’něn’ a výsledky jsou podle Parlamentn’ch listů šokuj’c’. Pro n‡vrat z‡kladn’ vojenskŽ
služby se vyj‡dřilo 37 procent Čechů. Podpora byla
vyšš’ hlavně u starš’ch ročn’ků, např’klad u
lid’ od 60 let výše skoro polovičn’. O něco větš’
podporu měly odvody podle Prokopa u žen než u mužů. Zachov‡n’
nynějš’ho stavu, tedy brannou povinnost jen při ohrožen’
st‡tu nebo v‡lečnŽm stavu, podpořilo 36 procent lid’, pro povinnŽ
odvody při nedostatku profesion‡ln’ch voj‡ků se vyslovilo 23 procent.
Do Parlamentu by měl na podzim
zam’řit n‡vrh, který by dal vl‡dě možnost zavŽst i v
době m’ru plošnŽ
odvody. Podle mŽdi’ se tak chce Ministerstvo obrany vyrovnat s nedostatkem
takzvaných z‡lož‡ků, kvůli čemuž by arm‡da
obt’žně zvl‡dala krizovŽ situace. Median se v průzkumu na poč‡tku
srpna dotazoval 1142 lid’ ve věku od 18 let.
Jenže netrvalo dlouho a
zviditelnil se opět sen‡tor Čunek: ãChci, aby se v programu naš’
strany objevilo, že obnov’me vojenskou povinnost v tomto st‡tě. Asi
ne na dva roky, ale třeba jen na tři měs’ce. Mlad’ muži se
tam nauč’ z‡kladn’m dovednostem, protože kouk‡n’m na akčn’ filmy
to nevytrhnou. Hlavně se pouč’, že chtěj’-li
něčeho dos‡hnout, mus’ umět poslouchat. Taky by se v nich
pos’lil vztah k vlasti,Ò řekl Parlamentn’mListům.cz sen‡tor KřesťanskŽ a
demokratickŽ unie - ČeskoslovenskŽ strany lidovŽ Jiř’ Čunek.
Nutno dodat, že Čunek nezůstal osamocený. Podpořili
ho jako jeden muž i komunistŽ (možn‡ se jim zastesklo po 21. srpnu
1969).
Ano, zcela spr‡vně, voj‡ci z
tzv. ČSLA, kteř’ zasahovali na hranici a v pražských
ulic’ch v srpnu 1969 uměli velice dobře poslouchat a dnes se jim
občas zasteskne po zlatých časech. A pro d’vky, dnes zdatnŽ
šedes‡tnice, byl spartaki‡dn’ voj‡k kr‡sně op‡lený
dohněda, natřený př’rodn’ motorovou naftou, m’sto
dnešn’ho krŽmu NIVEA, symbolem mužnosti a plodnosti.
Aleš Březina - foto internet srpen 1969
***