12.
června 2014 byl v NovŽm domově pod n‡zvem Dinner with PM Stephen Harper
uveřejněn čl‡nek o večeři s ministerským
předsedou Stephenem Harperem, akci organizace Tribute to Liberty
(TTL)
na podporu postaven’ pam‡tn’ku obětem komunismu v Ottawě. Čl‡nek
v prvn’m paragrafu informuje, že TTL inkorporovan‡ v roce 2008, v
z‡ř’ 2009 obdržela od National Capital Commission (NCC)
povolen’ postavit pam‡tn’k a v roce 2012 byl k tomu œčelu
přidělen v Ottawě pozemek mezi knihovnou a archivem a
Nejvyšš’m soudem. (Povolen’ postavit pam‡tn’k bylo ve
skutečnosti uděleno Tribute to Liberty with Founding Partner, Open Book Group).
Ministerský
předseda Harper ve svŽm projevu uvedl, že v roce 2008 se TTL
na jeho vl‡du obr‡tila s myšlenkou postaven’ pam‡tn’ku a s ot‡zkou,
jest-li by vl‡da by byla ochotna s TTL na projektu spolupracovat.
Ministerský předseda zřejmě považuje akci TTL
v roce 2008 za datum zrozen’ (i prvn’ho kroku k jej’mu uskutečněn’)
myšlenky postavit v Ottawě pam‡tn’k obětem druhŽho ideologickŽho
š’len’, kterŽ Evropu zachv‡tilo v minulŽm stolet’. Je-li tomu tak, pan
ministerský předseda se mýl’.
Myšlenka
uctěn’ pam‡tky obět’ komunismu v Ottawě se nezrodila v roce
2008. Před řadou roků česk‡ a slovensk‡ komunita v Torontu
um’stila v parku vlastněnŽm Masaryk Memorial Institut Inc. (MMI)
v Scarborough pam‡tn’k obětem komunismu: muže přibitŽho na
kř’ž a nazvala ho Znovu Ukřižovaný (Crucified Again).
V parku se každý rok, mimo jinŽ akce, poř‡d‡ Český
a Slovenský den. V červnu 2007 se ho zœčastnili dva
čestn’ hostŽ: Hon. Jason Kenney, který tehdy ve vl‡dě Stephena
Harpera zast‡val œřad Secretary of State for Mulriculturalismus
a H.E. Pavel Vošal’k, velvyslanec ČeskŽ republiky v Kanadě.
St‡li v bl’zkosti pam‡tn’ku. Byl jsem svědkem (st‡l jsem vedle nich)
když Jason Kenney poznamenal, že je škoda, že pam‡tn’k nen’
umistněn v m’stě, kde by ho vidělo v’ce lid’. Tato pozn‡mka se
stala inspirac’ pro torontskou grafičku, Zuzanu Hahnovou, aby
vytvořila pracovn’ skupinu složenou z jej’ charitativn’ organizace Hearts Open Toronto,
Sokol Canada a Dare Theatre pod jmŽnem Open Book Group
(OBG), v tŽ době takŽ podporovanou Českým a
Slovenským sdružen’m v Kanadě a MMI.
31. ledna 2008 (tedy zač‡tkem roku, v kterŽm TTL
předložila vl‡dě svoji myšlenku), OBG
uspoř‡dala prvn’, velmi œspěšnou schůzku, j’ž se
œčastnili představitelŽ 13 etnických skupin v Torontě. Na
tŽto schůzce Zuzana předložila svůj pl‡n pro vybudov‡n’
pam‡tn’ku. Dalš’ schůzka se konala o necelý měs’c
později, 22. œnora 2008, v Polish Congress Hall, na kterŽ byl
předveden model pam‡tn’ku. TŽto schůzky se zœčastnil jako
čestný host, Jason Kenney. Podporu projektu vyslovila řada
veřejných osobnost’: V‡clav Havel, Stephen Harper, Jason Kenney,
Peter MacKay, Lindsay Blackell...
Několik
měs’ců později — bez jakŽhokoliv
předběžnŽho ozn‡men’ Zuzaně HahnovŽ nebo komukoliv z jej’
skupiny, Alide Fortsmanis, kter‡ se aktivně zœčastnila obou
zm’něných schůzek, se svými zn‡mými
vytvořila organizaci — o n’ž hovořil Stephen Harper - Tribute To Liberty,
s posl‡n’m vybudovat v Ottawě pam‡tn’k obětem komunizmu. Zat’mco
Zuzana Hahnov‡ přestala pro TTL a kancel‡ř ministerskŽho
předsedy existoval, j‡ — ačkoliv jsem byl členem spr‡vn’
rady OBG
- jsem byl pozv‡n, abych se stal členem spr‡vn’ rady TTL.
Samozřejmě jsem odm’tl. Ale všichni v OBG jsme
souhlasili, aby n‡š čestný předseda, Charley Coffey,
O.C., přijal funkci čestnŽho předsedy ottawskŽho projektu ve
spr‡vn’ radě TTL.
Charley Coffey funkci přijal a naše dvě organizace se po
nějakou dobu form‡lně tolerovaly.
Obě
— i když separ‡tně — podaly NCC ž‡dost o povolen’
postavit v Ottawě pam‡tn’k obětem komunismu. Obě byly pozv‡ny do
Ottawy k jedn‡n’ a obě pozv‡n’ přijaly (OBG byla
reprezentov‡na Zuzanou Hahnovou a Tim Egan zastupoval TTL) a
předložily svŽ n‡vrhy. NCC schv‡lila koncept pam‡tn’ku, ale
odm’tla použit’ — ve jmŽnu projektu — slovakomunismus.
Toto rozhodnut’ vyvolalo živou diskuzi v kanadskŽm tisku. JmŽno pam‡tn’ku
bylo tŽmatem dvou telefonn’ch konferenc’ (17. a 19. z‡ř’ 2009) mezi
mluvč’mi NCC,
Alidou Fortsmanis a Tim Eganem (zastupuj’c’miTTL), a Josefem Čerm‡kem za OBG.
22. z‡ř’ 2009 NCC
udělila TRIBUTE TO LIBERTY WITH FOUNDING PARTNER, OPEN BOOK GROUP,
povolen’ postavit na feder‡ln’m pozemku pam‡tn’k pod n‡zvemMEMORIAL TO VICTIMS
OF TOTALITARIAN COMMUNISM — CANADA, LAND OF REFUGE.
JmŽno organizac’ zřizuj’c’ pam‡tn’k bylo později změněno
(œdajně Jasonem Kenney) a vypuštěna jak‡koliv zm’nka o Open Book Group.
Open Book Group 26. listopadu 2009
uspoř‡dal večer, při kterŽm herci zastupuj’c’ oběti
komunismu z různých zem’ v programu nazvanŽm Voices in the Wall
(Hlasy ve stěně) hovořili o svých
osudech. Video tohoto programu, poř’zenŽ Zuzanou Hahnovou, bylo
později prom’t‡no i na Karlově univerzitě. (Zuzana — se
svým synem Brandonem — rovněž natočila video o
Edě OttovŽ, jej’ž bratr byl komunisty popraven a kter‡ se svoj’
matkou str‡vila 10 let v komunistických vězen’ch). Pen’ze z’skanŽ
t’mto projektem a dary členů skupiny byly — poněvadž
o finančn’ situaci TTL nebylo nic zn‡mo —
uloženy na zvl‡štn’ œčet. Ani o jeden ani o druhý program
TTL neprojevila nejmenš’ z‡jem. Chov‡n’ veden’ TTL vůči
Zuzaně a jej’ skupině bylo tak nepěknŽ, že Charles Coffey
udal jeho nepěknost jako důvod svŽ rezignace na funkci čestnŽho
předsedy projektu.
Po
zvolen’ Ludwika Klimkovskiho předsedou TTL jsem oček‡val, že
nový předseda přinese do veden’ TTL filosofii
spolupr‡ce. Poslal jsem mu gratulaci a šek na 1000 dolarů pro TTL
na pam‡tn’k. Současně jsem se zm’nil o nepěknŽm jedn‡n’ s OBG.
Dostal jsem standardn’ poděkov‡n’, s výčtem œspěchů TTL
(včetně povolen’ NCC postavit pam‡tn’k, ofici‡ln’
podporu kanadskŽ vl‡dy a dar pozemku). Ani zm’nka o OBG. Informace
na Google mluv’ o TTL,
panu KlimkovskŽm, a cituje vyj‡dřen’ vděčnosti TTL
panu Harprovi a Kenneyovi.
Domn’v‡m
se, že každý, komu lež’ na srdci postaven’ pam‡tn’ku by
měl přispět (Zuzana Hahnov‡ a všichni členovŽ jej’
skupiny souhlasili se zasl‡n’m TTL č‡stky na zvl‡štn’m
œčtu). Oceňuji dlouholetou podporu Harperovy vl‡dy tomuto projektu.
Ale nemohu mlčky přej’t způsob, jakým projekt je
uskutečňov‡n. Projekt byl započat Zuzanou Hahnovou a jej’
skupinou — pokud v’m (nikoho jsem se neptal) nikdo nen’ členem
konzervativn’ strany, a pravděpodobně — snad s výjimkou
pana Coffeyho - ani jinŽ strany. To plat’ i o mně, i když jsem od
okamžiku, kdy jsem k tomu byl opr‡vněn, volil ve všech obecn’ch,
provinčn’ch i feder‡ln’ch volb‡ch. Na druhŽ straně stoj’ Alide
Fortsmanis, všeobecně zn‡m‡ jako agiln’ stoupenkyně
konzervativn’ strany a čast‡ n‡vštěvnice politickŽ Ottawy.
Pan’
Fortsmanis se zœčastnila obou schůzek, organizovaných Zuzanou
Hahnovou a ministr Kenney druhŽ schůzky, na n’ž byl uveden model
pam‡tn’ku. Domn’val bych se, že feder‡ln’ vl‡da byla o akci dobře
informov‡na. Jedině, jak si dovedu celý nepěkný
př’běh, který n‡sledoval vysvětlit, je vidět ho jako
kalkulovaný předvolebn’ tah: Ministerský předseda
Harper i ministr Kenney jsou si vědomi, že v Kanadě žij’
miliony voličů, kteř’ (nebo jejichž rodiče) byli
narozeni v zem’ch ovl‡daných Sovětským svazem.
Př’št’ feder‡ln’ volby v Kanadě jsou za dveřmi.
Ottawský pam‡tn’k obětem komunizmu nen’ maličkost’ a vl‡da a
strana, kter‡ ho může nab’dnout jako svůj dar, půjde do
voleb s určitou výhodou. Tak nějak se zrodil pl‡n
zneviditelnit Zuzanu Hahnovou a OBG, inkorporovat TTL,
zviditelňovat sebe při propagačn’ch akc’ch, a někdy
před volbami předat pam‡tn’k jako dar konzervativn’ vl‡dy a strany
n‡rodu. Kdyby to nebylo — zvl‡šť vzhledem k mravn’
podstatě projektu — tak nemor‡ln’ a smutnŽ, četlo by se to jako
zaj’mav‡ str‡nka z Orwellova satirickŽho rom‡nu 1984.
Josef Čerm‡k
***