Kdo se neuč’ st‡rnout, bude v samotě vadnout
TŽma filmovŽho st‡rnut’ začalo na pohřbu
Tonyho, kterŽho srazil infarkt ve věku 56 let. Př’buzn’ st‡li u rakve
v pohřebn’ s’ni a v křesle seděla stařenka, Tonyho matka, a
hlasitě nař’kala a bědovala. ãCo může být v
životě horš’ho než pohřb’vat vlastn’ho potomka?Ò
zašeptal mi Zdeněk do ucha, když jsme st‡li v z‡stupu
kondoluj’c’ch. Osobně pociťuji na pohřbech alarmuj’c’
œtěchu, že nelež’m v rakv’ j‡, což v bl’zkosti svŽ
sedmdes‡tky nepovažuji za pocit hanebný. Kv’len’ zdrceně matky
nesl‡blo a Zdeněk i Eva přijali s povděkem n‡vrh zaj’t na kafe
do bufetu v are‡lu pohřebn’ budovy.
Srkali jsme k‡vu z Zdeněk hartusil, že nikdo
nen’ na st‡rnut’ vyškolený a Eva, aby obr‡tila v’tr v placht‡ch
naš’ skl’čenosti, řekla: ãZn‡te vy kinaři nějakŽ dobrŽ
filmy o st‡rnut’?Ò
Pohřeb byl v půlce května a prvn’
týden potom jsme debatovali, co film o st‡rnut’ obn‡š’ až jsme
se shodli, že naše trojka slavných českých
filmů na tŽma st‡rnut’, kde jde na prvn’m m’stě o st‡rnut’, jsou
tyto: klasický C’sařův pekař, kde st‡rnouc’ c’sař Rudolf
baž’ po lektvaru ml‡d’ a Werich v dvojroli pekaře b‡ječně
ukazuje, že život je daleko v’c než pečov‡n’ o vzhled a
mladický šmrnc. Druhý n‡š favorit je Bab’ lŽto z poč‡tku 21. stolet’,
přesně 50 let po Werichově C’saři, ve kterŽm senioři filmu
Brodský a Z‡zvorkov‡ odlišným způsobem vn’maj’ podzim
života: zat’mco Z‡zvorkov‡ se chyst‡ na smrt, Brodský chce
už’t co se d‡ s povzdechem, že být starý a
chudý, je peklo. A třet’ veled’lo jsou VratnŽ l‡hve, ve kterŽm penzionovaný
učitel nechce dělat důchodce a hled‡ vyžit’ pracovn’ i
erotickŽ, což jsou dvě aktivity, kter‡ d‡vaj’ životu smysl, ne?
V dalš’m týdnu jsme přizvali houf
př‡tel - kinařů, aby přispěli svými
obl’benými filmy o st‡rnut’, a je zaj’mavŽ, jak tŽma zaujalo.
Protože tuto zpr‡vu zapisuji česky, jsou
uvedeny jen pětihvezdičkovŽ filmy v českŽm výtečnŽm
dabingu, což Eva prověřila, i když jsou všechny z
hollywoodskŽ produkce, a nad‡le ček‡me na dalš’ n‡pady. Veter‡ni
filmu Henry Fonda s Kathrine Hepburnovou zhotovili skvostný pohled do
poč‡tku Henryho demence ve filmu Na zlatem jezeře v roce 1981 a jejich
př’běh na letn’m pobytu je dodnes kouzelný. Dva proslul’
srandisti Lemmon a Matthau ve filmu Dej si pohov, k‡moši z roku 1993 ukazuj’
svŽ st‡rnut’ jako sŽrii srandovn’ch situac’ a berou st‡rnut’, jak to nejlip
jde, v př‡telstv’ prošpikovanŽm zlomyslnostmi. St‡rnouc’ Jack
Nicholson natočil film zvaný O Schmidtovi, př’běh penzionovanŽho
pojišťov‡ka, který bere svou manželku jako souč‡st
dom‡cnosti, až se ona n‡hle sval’ d’ky mrtvici a zcela bezradný
Nicholson se snaž’ naj’t, proč by d‡le žil. Vyzr‡lý
kinematgraf Woody Allen si pohr‡l v roce 2009 s tŽmatem st‡rnut’ ve filmovŽ
legraci Už’vej si dokud to jde, kde prob’r‡ svŽ hlavn’ tŽma, že cokoliv je
povoleno, pokud to neubližuje jiným lidem.
Kontrastem je film Tahle země nen’ pro
starý z
roku 2007, kde omšelý šerif Tommy Lee Jones rozj’m‡, že
brut‡ln’ zločinnost roste a on už nem‡ s’lu, aby svůj posledn’
př’pad vyřešil a odch‡z’ do penze, ve kterŽ trp’
nečinnosti, když nem‡ do čeho p’chnout. Zachoval‡
šedes‡tnice Meryl Streep hraje hloubavou roli ve filmu Druh‡ šance z roku 2012, ve kterŽm usiluje
pozvednout svŽ třicetiletŽ manželstv’ a manžel Tommy Lee Jones
urputně vzdoruje, že by osvěžen’ manželstv’ bylo
možnŽ a vnějš’ pomoc v manželskŽ poradně měla
jakŽkoliv výsledky.
L‡ska v seniorskŽm čase je obl’bený œhel
pohledu na st‡rnut’ a tak jsme se dobabrali k romantickým filmům,
kterŽ oslazuj’ stranuti: film Lepš’ pozdě než později, 2003, o celoživotn’m
sběrateli d’vek Jack Nicholson se zakouk‡ do zaj’čkovy matky, Diane
Keaton a postupně přes několik infarktu vid’, že
potřebuje v’ce pŽče a z‡jmu, a ne blbnut’ na parketu a div‡k je r‡d, že
film konč’ happy endem dvou seniorů. A podzimn’ l‡sku zkoum‡ Meryl
Streep ve filmu Nějak se to komplikuje, 2009, kdy v‡h‡ mezi
z‡letným ex-manželem a milým architektem a zkoum‡, co
vlastně v podzimu života žena si ž‡d‡ a potřebuje.
Připom’n‡m svŽ kinařskŽ PoPoPo, tedy že cilem mus’ pobavit a
poučit a pozitivně skončit, na čemž zakl‡d‡m svŽ
filmovŽ hodnocen’ a furt to opakuju, že už nev’m, kdo to prvn’
řekl.
Než jsem to dopsal, přišel mi z Moravy
starš’ film Romeo, Julie na konci listopadu 1971, ve kterŽm senior Hšger
najde zal’ben’ v MedřickŽ, kdy oba už od života nic
nečekaj’ a objevuj’ společnou budoucnost. Moc kr‡snŽ kouk‡n’ a
původn’ českou trojku jsme se souhlasem Zdeňka
rozš’řili na kvarteto a poř‡d se těš’m na dalš’
n‡vrhy.
Ross Firla – Sudbury
***----