147. narozeniny kanadskŽ konfederace
V roce 1967 jsme (Naše Hlasy) vydali k stoletým narozenin‡m
Kanady zvl‡štn’ č’slo v anglickŽ řeči. Na ob‡lku jsme dali
výrok jednoho z kanadských moudrých (Leonarda W.
Brockingtona), který stoj’ za opakov‡n’ (překlad): ãJsem
hrdý, že jsem občanem Kanady, země př’liš
velikŽ pro nesn‡šenlivost nebo œzkoprsý rasismus; země, kde
převl‡daj’c’m větrem je v’tr svobody. A pro někoho jako j‡,
(BritskŽ) Společenstv’ n‡rodů znamen‡ předevš’m lidskŽ
bratrstv’. Všichni jsme občany jednoho města –
Světa.Ò
Do č’sla přispěli nebo v
něm byli citov‡ni: kardin‡l Josef Beran v projevu v britskŽ
sněmovně lordů v roce 1966, Eight hundred years of
Anglo-Czechoslovak relations cit‡t z jeho projevu (v překladu):
Již v roce 1174 opat Milevska
zaznamenal v historii kl‡štera smrt Tom‡še BecketaÉ Později
n‡š kr‡l V‡clav II z’skal Becketovy ostatky. Na jeho pam‡tku byl postaven
olt‡ř v katedr‡le Sv. V’ta a pod pražským hradem byly
vybudov‡ny slavný kl‡šter a kostel Sv. Tom‡šeÉ Ale pro mne je
zvl‡šť významný rok 1381, v kterŽm došlo k
ud‡lostem, jež mi dovoluj’ uplatňovat n‡rok, že Vaše
země a moje vstoupily v slavnostn’ smlouvu, kter‡ je historicky čin’
nejstarš’mi spojenciÉ V prosinci toho roku přist‡la v Dover
mladičk‡ princezna Anna, dcera cisaře Karla IV, českŽho kr‡le. V
lednu n‡sleduj’c’ho roku se provdala za Richarda II. Ačkoliv jej’ vl‡da
byla kr‡tk‡ – zemřela na mor (je pohřbena ve Westminster Abbey)
- stala se zn‡mou jako ãDobr‡ kr‡lovna AnnaÒ. Po jej’m př’jezdu byla
podeps‡na dohoda mezi českým kr‡lem V‡clavem IV a anglickým
(a francouzským) kr‡lem Richardem II, kterou bylo stvrzeno ÒpevnŽ,
jedinečnŽ a věčnŽ spojenectv’Ó.
Norman Hacking (kr‡sným
čl‡nkem o Marii H‡skovŽ, ženě majora Rudolfa H‡ska, Czech
heroine returns; Anton’n
Večeřa (talentovaný spisovatel, živil se jako fotograf),
jehož fejeton ho nějak přivedl do styku s kancel‡ř’
anglickŽ (i kanadskŽ) kr‡lovny.
Cit‡t z jeho fejetonu (v překladu): Vlak stŽho
výroč’, Karavana. Nov’ mořeplavci pl‡nuj’c’ opakovat severn’
trasu d‡vných objevů, EXPO a tucty dalš’ch projektůÉ Mezi
všemi těmi narozeninovými pozdravy my se c’t’me trochu
zmateni, jako běžec, který je vyzýv‡n, aby se rozběhl,
aniž by věděl, kterým směremÉ Naše minulost v
n‡s silně pulsuje, ač ji jakkoliv chceme odm’tnout, považovat za
starom—dn’, dokonce ji vidět jako přek‡žku v tomto novŽm
světě spěchu, hojnosti, praktičnosti. A tradice, v
kterých jsme v Evropě vyrůstali v bouřlivŽm čase, se
nedaj’ setř‡st přeplut’m oce‡nu. A možn‡ se uk‡ž’
cennějš’mi, než mysl’me. Na dědictv’, kterŽ jsme si
přivezli, nen’ absolutně nic z‡vadnŽho, zlatŽ pravidlo, že
poctivost je neodmysliteln‡ od druhu života, jaký chceme ž’t,
a že pr‡ce je vznešen‡.
František Třešn‡k,
čl‡nkem From a colony to a great nation; R. V. Fraštacký čl‡nkem One
hundred years of Canadian growth; J. Corn předpověd’ Country of the future; Anthony Cekota z‡znamem The work and
struggle for home - (The story of Bata in Canada) –firma Baťa byla jedn’m z
hlavn’ch sponzorů publikace; Jan Waldauf čl‡nky Physical fitness
– Sokol, a Sokol; Henry Weisbach čl‡nkem Germans
from Czechoslovakia contribute to Canada; Josef Čerm‡k: œvodn’m koment‡řem a črtami A
story of thirteen centuries, Milada Hor‡kov‡ a Cardinal Josef Beran; Karel Jeř‡bek čl‡nkem Czechoslovak
history; Helen Notzl
čl‡nky St Wenceslaus, John Hus, Comenius; Czechoslovak Music; Slovak
literature; Czechoslovak film; S. Harrison Thomsons studi’ Thomas Garrigue Masaryk – Philosopher
in action - cit‡t (v
českŽm překladu): V historii naš’ modern’ civilizace nen’
muže, který by lŽpe zosobňoval Platonův ide‡l
filosofa-kr‡le, než Tom‡š Garrigue Masaryk, prvn’ president
ČeskoslovenskŽ republiky. Tak opatrný znalec osobnost’ jako George
Bernard Shaw o něm řekl, že byl jediným
člověkem schopným zast‡vat œřad prezidenta
Spojených st‡tů evropských. Byl nazv‡n
nejmoudřejš’m a největš’m Evropanem tohoto stolet’ a je
m‡lo lid’ (pokud nějac’ jsou), kteř’ by s t’m nesouhlasili.
RenŽ Wellek studi’ Czech literature at the crossroads of
Europe - cit‡t (v
českŽm překladu): Vzpom’n‡m
si, že když jsem prvně navšt’vil SpojenŽ st‡ty, četl
jsem v New York Herald Books čl‡nek (27. ledna 1929, od E. Lengyela)É,
který předpokl‡dal, že se česk‡ literatura datuje od
vzniku nez‡vislŽho n‡roda v roce 1918É Ve skutečnosti česk‡
literatura je nejstarš’ ze slovanských literatur (s výjimkou
staroslovanštiny) a obstoj’ – pokud jde o věk) s
tŽměř se všemi velkými i malými literaturami
středověkŽ EvropyÉ Staročesk‡ literatura a Õstředn’Õ
anglick‡ literatura vznikly prakticky ve stejnŽ době, v pozdn’m 13. a
zač‡tkem 14.stolet’É Prvn’ česk‡ kniha byla vytištěna v
Plzni v roce 1468, zat’mco prvn’ anglick‡ kniha – mimochodem tat‡ž
popul‡rn’ ÒKronika TrojskŽ v‡lkyÓ – byla vytištěna v Bruges v
roce 1475Éprvn’ polsk‡ kniha v roce 1521, a prvn’ rusk‡ v roce 1564 –
skoro sto let po prvn’ českŽ knize. A vydavatelŽ Našich Hlasů, George Hlubůček a Josef
Kuřil dopisem čten‡řům. Z celŽ tŽto galerie jsme snad
zůstali jen dva: Helen Notzl a j‡. Vždycky, když se ohlŽdnu,
uvid’m tu spoušť a je mi k smrti smutno, si připomenu
Churchillův koment‡ř, který v roce 1925 napsal svŽ
ženě: Starý a ochabuj’c’ život, který odplouv‡
s odlivem, když vypršel předurčený počet let a
většina radost’ vyhasla, nen’ důvodem k l’tosti. Je to pouze
souč‡st nesm’rnŽ tragŽdie naš’ existence na tŽto zemi, proti kterŽ
naděje a v’ra rebeluj’.
Obrac’m str‡nky s jmŽny a fotografiemi
lid’, kteř’ tŽto zemi významně přispěli a zase se
setk‡v‡m většinou s mrtvými (i když někdy c’t’m,
jako by mi někdo zam‡val na znamen’, že je dosud mezi
živými): Karel Buzek (jeho jmŽno nese s’ň v Munkově
Glob‡ln’ škole na TorontskŽ univerzitě, Ladislav Koldinský,
Vladim’r Fejtek, František J. Bernard, Charles Dojack, Herbert DubŽ, Gustav
Př’stupa, Charles Elder, Fred Filo, Kornel Maeten, Jaroslav R. Forest,
V‡clav Furbacher (postavil kostel sv. V‡clava), Imrich Gora, Jan Havl’ček,
Jaroslav J. Havl’k, George Hlubuček, Josef Kuřil, Koernerovi z
Hodon’na, bratř’ Otto, Theodore, Leon a Walter, kteř’ po sobě
zanechali tak slavnŽ dědictv’ ve Vancouveru a jejichž jmŽno nese i
nejpěknějš’ koncertn’ hala v Torontu, Ernest John
Kopecký, Jan Koř’nek, Josef Kubecka, Jan Marr, Jan Matějovic
(s kterým jsme se rozloučili sotva před měs’cem, F. S. Meisel,
Richard Morawetz; Ladislav Myslivec – o němž, když
zemřel, jeho (takŽ už mrtvý) kamar‡d, slavný
slovenský novin‡ř George Gross napsal v Toronto Sun: (překlad)
Jak se rozneslo, že n‡s 79 letý bývalý atlet
opustil, oplak‡vali ho v kanadskŽm obchodn’m a sportovn’m světě
zrovna tak jako Češi a Slov‡ci na obou stran‡ch Atlantiku. I nebe
včera plakalo.
Pavel Notzl, John
Ondrey, Walter Ondrey, Henry Jelinek, George Mikan, Joseph Pallas, Sr. and Jr.,
Jerry Polivka, Charles Prochazka, Ivan Prock, Jaroslav Rand (Račinsky),
Anton’n Ronza, Stanislav Ředina, Jaroslav Rejzek, Steve Robert,
Štefan B. Roman (Ôuranový kr‡lÕ, který v jednŽ době
prakticky diktoval cenu uranu) Jaroslav Roušal, Leslie Rusza, Karel Rybka
(jeden z nejvýznamnějš’ch inženýrů svŽ
generace v Torontu), John Saksun, V. R. Šilhan, Vojtěch Škubal,
Josef Sladký, Oldřich Sladký, František Stalmach
(architekt, mezi jehož stavby patř’ kostel Sv. V‡clava v Torontu,
œstředna Ontario Credit Union League, centr‡ln’ kancel‡ř Ontario Bell
Telephone Employees Credit Union, kostel sv. Anton’čka v ChathamuÉ, Otto
Staněk, pan’ Steinerov‡, Rudolf Steinský se syny Janem a Cyrilem
– rodina s kořeny v zač‡tc’ch industrializace v Čech‡ch a
v Kanadě snad v’c zn‡m‡ svými ženami, snad v tradici Anny
LoučnŽ, kter‡ na př‡n’ svŽho manžela Jana Sehnoutky po jeho
smrti adoptovala svŽho synovce, Rudolfa, na jehož ramena převedla
podnik, který čtyři roky sama ř’dila (Rudolf se v roce
1919 oženil s dcerou Cyrila Bartoně-Doben’na a tak spojil dvě v
tŽ době nejvýznamnějš’ českŽ rodiny textiln’ho
průmyslu. V Kanadě to byla Jiřina Šteinsk‡, kter‡ vynikla
pod jmŽnem Inka Smutn‡, jako novin‡řka (Nový domov) a
b‡sn’řka, a jej’ dcera Georgina Stejnsky, jedna z kanadských
nejvýznamnějš’ch exekutivn’ch pracovnic v průmyslu, ve
vl‡dn’ch org‡nech (z‡stupkuně ministra feder‡ln’ vl‡dy), v
pojišťovnictv’ a bankovnictv’É; V‡clav Štěp‡nek, Marie a
Otakar Štyrský, Karel Velan, dosud žij’c’ – pomalu
stoletý a pravděpodobně dosud denně doch‡zej’c’ do hlavn’
kancel‡ře svŽho podniku v Montrealu, nejœspěšnějš’
firmy na výrobu turb’n, použ’vaných skoro ve všech
zem’ch světa (včetně americkŽho n‡mořnictva), v nukle‡rn’ch
reaktorech, v rafineri’ch atd. Autor mnoha studi’ v oboru astronautiky a knihy
o vzniku vesm’ru. A – se svou ženou Olgou - štědrý
podporovatel jedinců i instituc’; Stephen Vojtech (šŽfkuchař v
torontskŽm King Edward hotelu, který byl vybr‡n, aby připravil
st‡tn’ banket pro kr‡lovnu Alžbětu a prince Filipa v Ottawě v
roce 1957! Joso Weider, otec lyžařstv’ v ontarijskŽm Collingwoodu;
Miloslav Zl‡mal.
Nenašel jsem tam několik jmen,
kter‡ jsem našel v kn’žce ÒFragmenty ze života Čechů a
Slov‡ků v KanaděÓ a kter‡ tam patř’, ale v r. 1967 asi nebyla
zn‡ma: Rudolf Fraštacký v peněžnictv’; Otakar Havelka,
potomek jednŽ z nejstarš’ch českých podnikatelských
rodin (firma Perun vznikla v Praze-Karl’ně v r. 1850); Vladim’r Kavan,
zakladatel firmy Ramset Ltd., president (v devades‡tých letech) Care International, držitel kanadskŽho rekordu v lŽt‡n’
balonem a nejv’ce dekorovaný Čechoslov‡k v Kanadě; Alexander
Kerney, který v Kanadě vybudoval tov‡rnu na výrobu oceli, Courtice
Steel, kter‡
zaměstn‡vala 400 lid’ (a jehož pan’ Gizelle chodila se svým
tat’nkem několik roků na schůzku krajských hejtmanů
s presidentem Masarykem v Topolčiank‡ch a dosud si vzpom’n‡ na jeho
magnetickou osobnost; Rudolf Šušanik (dřevařstv’),
který v tŽto vzpom’nce nemůže chybět už proto,
že ještě žije a dokonce jezd’ autem.
Tak jsem se zatoulal. Chtěl jsem asi
pro sebe zachytit atmosfŽru před 47 lety a nějak z toho vyšla
oslava Kanady, kterou jsme pom‡hali tvořit, tŽ – chcete-li –
naš’ Kanady. V’m, že je to dlouhŽ, ale ještě se mus’m
zm’nit o jmŽnech alespoň několika našich krajanů,
kteř’ – nejštědřeji - obohatili n‡š život,
ale i život Kanady až po roce 1967, v hudbě, literatuře,
divadle, svobodných povol‡n’chÉ
V hudbě – hlavně klasickŽ
– to byl př’nos masivn’ - dirigenti: Walter Susskind, Karel
Ančerl, teritori‡ln’ Čech Nicholas Goldschmidt, jeden ze
zakladatelů KanadskŽ opery. SkladatelŽ: Oskar Morawetz – jednu dobu
světově nejzn‡mějš’ kanadský skladatel, Milan
Kymlička, Rudolf Komorous, Peter Breiner. Opera a film: opern’ zpěv‡k
a filmový herec Jan Rubeš, Helen Hajnik, Růžena M‡rov‡,
Helena Fineov‡, v televizi Joe Schlesinger, Hana Gartnerov‡. Klav’ristŽ,
houslistŽ atd.: Anton’n Kub‡lek, Karol Dobi‡š, Dagmar Ledlov‡-Kopeck‡,
Anthony Ginter, Zdeněk Kon’ček, flŽtnista Milan Brunner, Josef Musil,
Eda Vokurka. UčitelŽ hudby: Dagmar Rydlov‡ (takŽ učila kanadskŽ
opern’ zpěv‡ky českou výslovnost), Jaroslav Mr‡ček.
Propag‡toři hudby: dr. Miloš Krajný, Hans Gruber.
Z umělců centenni‡ln’ č’slo
Našich hlasů uv‡d’ Johna Kornera, Matthew Kousala, Anton’na
Lněničku, Anku Mayrovou, Klementa OlšanskŽho, Jaroslava
Šejnohu, Annu Marii Škvorovou, Zdenka Vykoukala, Sonju Waldstejnovou.
V literatuře (č’slo vyšlo v
roce 1967), tedy rok před epoch‡ln’ inkorporac’ vydavatelstv’ Sixty-eight
Publishers Zdeny a Josefa Škvoreckých, byla zn‡ma jmŽna Petra
Newmana, Pavla Javora, Jiřiny ŠtejnskŽ, Jiř’ho Kovtůna,
Dušana BřeskŽho.
V svobodných povol‡n’ch vid’me
jmŽna jako pr‡vn’k George Ben, struktur‡ln’ inženýr a podnikatel
Halifaxu, George Brandys, George Corn, partner œčetn’ firmy of Dunwoody
& Company, John Gellner (novin‡ř, editor, velitel peruti ve v‡lce,
veliký člověk), Gigalova rodina zubn’ch lŽkařů,
George Gross, novin‡ř, televizn’ a rozhlasov‡ osobnost, Lotta Hitchmanov‡,
nezapomenutelný far‡ř Jaroslav Janda, Karel a Zbyněk
Jeř‡bek. profesor Vladim’r Krajina, jeden z mých
největš’ch hrdinů, Oldřich Pokorný v Sarnii, kde
pracoval ve výzkumnŽ laboratoři firny Imperial Oil v oboru petrolejovŽ technologie a zanechal
za sebou mimoř‡dnŽ d’lo, Jiř’ a Blanka Rohnovi. Hans Selye,
ředitel výzkumnŽho œstavu University of Montreal. Anna a Otakar
Širekovi, profesoři na TorontskŽ univerzitě, spolupracovn’ci
nositele Nobelovy ceny Charlese Besta. B‡sn’k a profesor University of
Montreal, Jiř’ Škvor (Pavel Javor), Jan Smerek Department of
Highways, Dagmar Štafl (Ontario Government). Vratislav Štafl
(Canadian General Electric). John Stephens, advok‡t, Libor Zink,
významný novin‡ř, nositel vysokých vyznamen‡n’É
Možn‡ nezvykl‡ oslava na dvou
slavných kanadských výroč’. Ale ne docela. Před
47 roky jsem se ještě na Kanadu d’val trochu zvenč’. Dnes jsem
stejně bytostně Kanaďanem jako Čechoslov‡kem. Dnes oslavuji
kanadsk‡ výroč’ jako Kanaďan, jako jeden z jejich
občanů, kteř’ se pod’leli na jej’m denn’m životě.
Mysl’m, že mnoz’ z těch vyjmenovaných to vid’ podobně:
jsme neskonale vděčni Kanadě, že n‡m dala možnost ž’t
svobodně. M‡me ji r‡di z mnoha důvodů. Jeden z nich je, že
n‡s nenutila, abychom se vzdali svŽho dědictv’ a i proto nejen my, ale
všichni (s malými výjimkami), kdo do tŽto n‡dhernŽ země
přišli, jsme se do n’ zamilovali. Pro mne tato vzpom’nka nav’c byla
proch‡zkou obrovským hřbitovem, při n’ž jsem post‡l u
des’tek hrobů lid’, s nimiž jsem měl čest v tŽto zemi
pracovat a kterŽ jsem (většinou) měl r‡d.
Josef Čerm‡k
***
P.S.: Kniha Rozlet –
př’běhy ze života Milana Kroupy dorazila do Kanady a bude na prodej na
letošn’m festivalu letadel a historických aut v Aerodromu Milana
Kroupy V Edenvale prvn’ srpnovou neděli (jinak možno objednat
posl‡n’m šek v č‡stce $27.00 na jmŽno Josef Čerm‡k a na adresu Josef Čerm‡lk, 606
– 130 Jameson Ave., Toronto, ON, M6K 2Y2.
P.P.S.: Minulý rok Torontsk‡
univerzita vypsala novou sb’rku na Program českých a
československých studi’. Propagace sb’rky byla na čas
zastavena, aby byla d‡na možnost jiným organizac’m.
Poněvadž jsme dos‡hli určitŽ č‡stky, navrhuji, aby koncem
tohoto roku byla do Zdi cti v kancel‡ři Centra pro evropsk‡, rusk‡ a
euroasijsk‡ studie na TorontskŽ univerzitě veps‡na jmŽna lid’, kteř’
na sb’rku k dnešn’mu dni přispěli. Aby jejich jmŽna, nebo jmŽna,
kter‡ si urč’, byla do stěny veps‡na, d‡rce mus’ přispět
č‡stkou alespoň $1,000.00 (Dotazy poč’naje poč‡tkem
z‡ř’ laskavě adresujte na robert.austin@toronto.ca, telefon: 416/946-8942; šeky
laskavě zas’lejte na adresu: Nadina Jamison, Assistant Dean &
Executive Director of Advacement, Faculty of Arts and Science, University
Toronto, 100 St. George Street, Toronto, ON M5S 3G3.
***--