Zápisky od Pacifiku (2014-4)
Napsal T. Heyerdahl: Pokrok je schopnost člověka komplikovat jednoduché.
Bohužel, až příliš často si uvědomuji moudrost tohoto sdělení. Napadá mne jeden malý příklad: Sděleno telefonním magnátem Telus, že od jistého data bude za účet posílaný poštou, tak jak už se to dělo od prvopočátku, požadován poplatek 2 dolary ... bez důkladnějšího odůvodnění. A že zákazník se tomu může vyhnout placením počítačem on-line. Zákazník si připomene, (a nebo by si alespoň měl připomenout), že časy se v samé podstatě horší, a požadavek takového poplatku podobá se zlodějně a menšímu diktátu, nicméně rozhodne se, coby majitel počítače a uživatel Internetu, ony dva dolary ušetřit (neboť inflace trvá, ač její zdůvodnění je dost pofiderní). Usedne tedy, uživatel služeb telefonní společnosti a naklape požadované. Pokud se mu snadno a rychle podaří napojit se na systém, na monitoru spatří data svého účtu, požadovanou sumu a možnost dozvědět se více dalším dotekem klávesnice. Aby se tak nakonec dozvěděl podrobnosti o jednotlivých poplatcích za long distance telefonáty, musí použít ještě třikrát klávesnice. Teď už mu jen zbývá vybrat si možnost platebního způsobu. Než tak učiní, připomene si, zcela logicky, dosavadní způsob finančního vyrovnání s telefonní společností: po vyjmutí došlého účtu z obálky, prohlédne si ve zlomečku času tři stránky účtu a rozhodne se ke způsobu placení. Může to vše vykonat v pohodlném křesílku, popíjet přitom dobrou kávu, nebo zajít do své banky a tam se vyrovnat. Laskavý čtenář, možná stejně jako autor, bude se pídit po výhodnosti této počítačové záměny. Nehledě na onu pokutu dvou dolarů za tvrdošíjnost zákazníka trvat na dosavadních praktikách poštovních zásilek účtu.
Pokud by snad chtěl hledat zdůvodnění v úspoře papíru, v tom případě zřejmě přehlédnul hojnost reklamních plátků dodávaných mu do domu spolu s místním tiskem. A za frankované poštovné od zásilek Telusu platí lehce formou občasného zvýšení poplatků
Kde je tedy onen pokrok?
***
Pokud mne paměť nemýlí, už jsem se na toto téma vyjádřil dříve. Ale udělám to klidně znovu.
Možná, že náš život by byl snazší a bohatší, kdybychom věnovali větší pozornost encyklopediím, lidovým moudrostem a pranostikám a jimi se řídili. Škodit by nám to rozhodně nemohlo. Stačí jen některé ty pranostiky a lidová přísloví si připomenout, zamyslet se nad nimi.... a porovnat je se svými životními zkušenostmi, zážitky a nesnázemi, kterým se možná dalo, při respektování toho či onoho mudrosloví, předejít.
***
Nejednou už mne napadlo, zda onen rozkvět investičních možností pro snaživé střádaly a ty, kteří si cení každého dolaru, ten investiční život takovému občanovi více nekomplikuje, než usnadňuje. Jaké to byly přehledné časy už jen v době našeho příchodu do Kanady! Do banky uložil našinec sumu, dostal na to smluvený úrok bez jakýchkoli obezliček s tím spojených. Ovšem, mohl dát peníze i na Mutual Funds nebo na burzu. Ale za jak s dnešním časem jednodušších a přehlednějších podmínek!
Nejsem nijak zkušený investor, ale vím dost na to, abych bezmála zaplakal nad posunem od relativní jednoduchosti k dnešní značné složitosti. Neboť veliké množství investičních nabídek, ještě neznamená skvělou službu klientovi, spíš jeho nejistotu, zda si z toho až neskutečné velikého množství nabídek vybral tu správnou. K tomu je funkce finančního poradce, ale najděte mezi nimi skutečného borce! Těm z vážených čtenářů, kteří mají štěstí a s takovým odborníkem jsou ve styku, se omlouvám a gratuluji.
***
Sděleno v tisku, že v poslední době roste počet těch občanů, kteří, ač dosáhli penzijního věku a tedy snad v minulosti se těšící na tento klidný čas, nadále docházejí do zaměstnání. A to v překvapující a dříve nepoznané míře. Odborníci si nejsou zcela a jednoznačně jistí, proč tomu tak je, ale jedním z důvodů je uváděna nezbytnost trvajícího příjmu, neboť v současnosti penzijní zaopatření nestačí. Ale jak se zdá, to neplatí jen o těch, kteří nepamatovali tzv. na zadní kolečka, ale i na mnoho ostatních. Že by se tedy časy, navzdory všemu pokroku, horšily?
***
Jak dlouho asi ještě potrvají problémy v Egyptě, Iráku, Sýrii? Už mi to někdy připadá jako nejapný žert, když se dočítám o tom jak OSN se snaží a dva dny na to jak všechno to snažení není k ničemu. A v Iráku nadále dochází k mordování a v Egyptě neskončily nepokoje, a Sýrie, to je snad největší výsměch vší západní evropské diplomacii a snaze dát tam věci do pořádku.
A tohle všechno snažení není samozřejmě zadarmo a tak si říkám, proč to všechno nenechat na pokoji, nikomu nepomáhat, ať se tam pobíjí, když to jinak nejde, tiskárny dolarů či eur přece nemohou běžet den co den, množství peněz těmto problémům věnovaných mi připomíná čísla, která vás napadají, když se malinko chcete dozvědět víc o tom našem slavném vesmíru. A tak přijdou chvíle, kdy si vzpomenu na pana učitele češtiny citujícího filosofovo sdělení že Všechno je marnost nad marnost!
***
Je to jako když se píchne do vosího hnízda! Není to dávno, kdy kdosi přišel s požadavkem podepsat petici na to či ono uživatelem internetu. Pravda, občas jsem takovou aktivitu podpořil. Ale teď jen žasnu, jak se tento způsob šíří jako chřipka. Není den, aby ten či onen reprezentant té či oné skupiny, nežádal o podpis na té či oné petici, samozřejmě nejednou jde i o požadavek o finanční podpory. Mám ten názor, že všeho moc škodí a to možná platí i na tento trend poslední doby.
***
Je B. Obama dobrým prezidentem? Taková otázka může leckoho napadnout. Neboť Spojené státy americké jsou stále světovou velmocí. Jak si ale v této ne právě záviděníhodné roli, vedou? Neztrácejí v poslední době prestiž? Sledováním světového dění se pozorovatel může dozvědět, že odpověď na takovou otázku poněkud je kolísavá. Možná je to tím, že dnes, ač zatím nehrozí další světová válka, faktorů nezbytných k zodpovězení takové otázky je více, než kdykoli v minulosti.
A jak asi dopadne zatím dost neurčitě vyhlížející situace na Ukrajině? Já o tom nemám věru rozhodující představu. Přiznávám to. Ale proč bych taky měl mít, nejsem politik!
Vladimír Cícha – Vancouver
***