Výsledkový posun Ċeského hokeje na mistrovství světa, ale
bez medaile
Národní
obrození až v Praze?
Z
Minsku do našeho zpravodaje JAROSLAVA KIRCHNERA
Po
vyřazení ve Ċtvrtfinále letošního zimních olympijských her a nekvalitním
výkonu, který tým v SoĊi odevzdal, Ċeská sportovní veřejnost při mistrovství
světa v Minsku přímo prahla po národním hokejovém obrození. A spasitelem se měl
stát Vladimír RůžiĊka, který ve funkci reprezentaĊního trenéra vystřídal ostře
kritizovaného Aloise Hadamczika. Jak by ne. Vždyť nelze zapomenout, že mistr
světa 1985 z Prahy a kapitán Ċeskoslovenských olympijských vítězů 1998 z Nagana
už jakou kouĊ přivedl své svěřence k posledních dvěma titulům Ċeských světových
šampionů, ve Vídni 2005 a v Kolíně nad Rýnem 2010.
A
mužstvo, které v téměř dvoumiliónové běloruské metropoli mělo tohle přání
naplnit? Na první pohled kvalitu rozhodně nepostrádalo. Šest hráĊů klubů
Kanadsko-americké hokejové ligy NHL a stejný poĊet borců, kteří nedávno zářili
ve fantastické sedmidílné bitvě finále evropské Kontinentální hokejové ligy
Metallurg Magnitogorsk - Lev Praha. Pět v barvách Pražanů a elitní
magnitogorský kanonýr Jan Kovář, jehož góly hodně napomohly k tomu, že
Gagarinův pohár šel do Ruska. A dirigent tohoto souboru? Nikdo jiný než
nejslavnější Ċeský hokejista všech dob, momentálně útoĊník New Jersey Devils,
už dvaaĊtyřicetiletý Jaromír Jágr. Mimochodem RůžiĊkův spoluhráĊ ze zlatého
olympijského Nagana.
Tresty
za nedisciplinovanost
Hodně
se diskutuje o tom, zda se mistrovství světa má konat i v olympijském roce a jestli
druhý turnaj nejvyšší kategorie reprezentaĊních celků není hokejovou devalvací.
Kdo viděl minské galapředstavení, musí kritické názory tohoto charakteru
jednoznaĊně popřít. Takže se pojďme podívat, jak se jeho scénář vyvíjel a to
zejména v Ċeském podání.
Los
skupiny A Ċeskému celku letos hned na úvod netradiĊně přiděluje tři těžké
soupeře během prvních Ċtyř dnů - Slovensko, Švédsko a Kanadu. V bratrovražedném
souboji Čechů se Slováky vyrovnání na 2:2 zařizuje dvě minuty před koncem Jágr
a o vítězství 3:2 v prodloužení rozhoduje Klepiš. Velká škoda, že hned v tomto
úvodním duelu dochází ke zranění obránce St. Louis Blues Romana Poláka a už do
dalších bojů zasáhnout nemůže. Naopak se Švédy vyhrávají Češi až do závěru
druhé třetiny 3:1, jenže zbyteĊným vyluĊováním nechávají Tre Kronor vyrovnat a
vyhrát po samostatných nájezdech 4:3. Nedisciplinovanost, který bohužel výběr
Vladimíra RůžiĊky provází celým šampionátem, zaviňuje další prohru. V tomto
případě s Kanadou v normálním Ċase 3:4. Týmu hlavně škodí úplně zbyteĊný faul
Jana Kováře, za který dostává pět minut plus do konce zápasu. Byť o pár dní
později přichází od komise rozhodĊích omluva, že trest za Kovářovu nebezpeĊnou
hru vysokou holí měl být uložen “jen” na dvě plus dvě minuty, důsledek v podobě
dvou gólů z kanadských holí v rozmezí pouhých sedmnácti vteřin by býval byl
stejný...
Na
kobereĊek o půlnoci
Následně
mužstvo České republiky ve skupině Ċeká Ċtveřice protivníků, o nichž se vždy
hovořilo jako o hokejových trpaslících. V pořadí Itálie, Dánsko, Norsko,
Francie a nikdo ani v nejbujnějších snech netuší, jak infarktové zápasy to pro
hokejové fanoušky boudou. NeskuteĊná radost z těžce vybojované výhry nad Italy
2:0, kterou necelých pět minut před koncem peĊetí svou trefou Jágr. Na to vůbec
první historická prohra s Dány výsledkem 3:4 po samostatných nájezdech, třebaže
ještě pět minut před závěreĊným klaksonem je Ċeské mužstvo ve vedení 3:1! Tomu
se nechce věřit. Potom úspěšný nervák 1:0 s Nory, který rozhoduje už v
devětatřicáté vteřině střetnutí Sobotka. A nakonec horor s Francií. V
devatenácté minutě 0:3 a kdyby ještě před první přestávkou nepřišlo Sobotkovo
snížení, Čechům by zřejmě nepomohla ani svěcená voda. Dochází sice zásluhou
SekáĊe, Jágra i ZaťoviĊe k famóznímu obratu na 4:3, ovšem Jágr neproměňuje
trestné střílení a Galský kohout ještě zakokrhá tak hlasitě, že se dotahuje na
4:4. Teprve v prodloužení dává na 5:4 obránce Jan Kolář a může si dovolit
šprýmovat: “Všichni kamarádi mně telefonovali, abych už koneĊně vstřelil gól.
Tak se mně povedl ten nejdůležitější.”
Navzdory
další upocené výhře, která Ċeským reprezentantům zajišťuje třetí místo ve
skupině a to, že se ve Ċtvrtfinále vyhnou vysoce favorizovanému Rusku, trenér
RůžiĊka krátce před půlnocí soptí: “Takhle se hrát nedá. Pořád na něco Ċekáme.
Ještě než půjdeme spát, svolám v hotelu poradu a všechno si musíme vyříkat. I
kdybych proti AmeriĊanům měl hrát jen s deseti hokejisty, tak tam polezou po
Ċtyřech!”
Trpaslíci
už nejsou malí
Nutno
však zdůraznit, že ještě žádné mistrovství světa nepřineslo takový herní
vzestup celků druhého výkonnostního sledu, když už je tedy nebudeme nazývat
trpaslíky. Což je pro světový lední hokej skvělá zpráva. Francouzi, kteří budou
spoleĊně s Němci organizovat světový šampionát za tři roky, se do Ċtvrtfinále probíjejí
po předlouhých devatenácti letech. UrĊitě nejde o náhodu, neboť loni dokázali
zdolat Rusy a letos hned v prvním zápase Kanadu 3:2 na samostatné nájezdy.
Hlavní oporu mají v ostrostřelci Antoinu Rousselovi, který v NHL hájí barvy
Dallasu Stars. Výrazně však na sebe upozorňují také další útoĊník Damien Fluery
i brankář Florian Hardy.
Domácí
Bělorusové freneticky povzbuzovaní svými věrnými příznivci, kteří v arénách
Minsk a Čižovka překonávají návštěvnický rekord z Prahy 2004 v poĊtu diváků 640
044, sahají po postupu do semifinále. Ve Ċtvrtfinále nad Švédy ve druhé
polovině utkání vedou 2:1, ve třetí třetině za stavu 2:2 Kalužnyj neproměňuje
trestné střílení a nakonec odcházejí těsně poraženi 2:3. Naproti tomu do
Ċtvrtfinále vůbec neprocházejí Švýcaři, loňští hrdinové ze šampionátu ve
Stockholmu, kde figurovali ve finále proti domácímu Švédska. Jejich tehdy velmi
populární kanadský trenér Sean Simpson tentokrát smutní: “Škoda, že se nám z
toho stříbrného mužstva nyní podařilo sehnat jen deset hráĊů.” A úĊast v
nejlepší osmiĊce uniká i
předloňským držitelům stříbrných medailí z Helsinek Slovákům. Ironií je, že v
Minsku dokáží nejlépe zahrát v už vzpomínaném úvodním zápase proti Čechům. Pod
Tatrami tolik uznávaný Ċeský trenér reprezentaĊního týmu Slovenska Vladimír
Vůjtek tiše konstatuju: “Je to pro mě velké zklamání a zřejmě v této roli
skoĊím...”
Tři
góly v power-play?
RůžiĊka
se na Ċtvrtfinále s AmeriĊany, kteří právě na olympiádě v SoĊi Čechy vyřadili,
připravuje pozitivně. Byť protivník v sedmé minutě Nelsonem otevírá skóre a po
Rolinkově vyrovnání při Ċeské poĊetní převaze se po hrubé chybě Hudlera řítí na
Saláka Nelson s Johnsonem, ale naštěstí si nerozumějí. Stěžejní moment přináší
Abdelkaberův hrubý faul na Sobotku, za nějž americký útoĊník vyfasuje
pětiminutový trest, který gólově využívají Hertl s Červenkou a ještě do konce
druhé třetiny Němec v další přesilovce zvyšuje na 4:1. Když takový stav na
ukazateli skóre svítí ještě minutu a jedenáct vteřin před koncem zápasu, není
nikoho, kdy by o Ċeském úspěchu pochyboval. LeĊ při americké hře bez brankáře
přesně míří Johnson a hned za třináct vteřin si to zopakuje! To už je stav 4:3,
zbývá odehrát ještě devětapadesát vteřin a běhá husí kůže po zádech. To je
doba, která v hokeji pro dosažení ještě jedné branky je dostateĊně dlouhá. V
hlavách pamětníků se honí vzpomínky na to, kdy se nějakému mužstvu při
power-play povedlo skórovat třikrát. Přiznám se, že jsem toho zažil už mnoho,
ale naštěstí se nic takového nestává a Vladimír RůžiĊka krĊí rameny: “Modlil
jsem se, aby nám to tam už nepadlo. Nechápu, jak je možné, že k něĊemu takovému
v závěru mohlo dojít.”
Víkend
bez jediné trefy
Už
semifinálovou úĊast nutno považovat za Ċeský výsledkový posun, neboť mužstvo
České republiky jak na olympiádě v SoĊi, tak loni na světovém šampionátu ve
Stockholmu svou pouť ukonĊilo už ve Ċtvrtfinále. Čeká nás však ještě závěreĊný
víkend a kdyby někdo v tuto chvíli předpověděl, že v něm Ċeský celek ani jednou
nerozvlní soupeřovu síť, asi by mu byla doporuĊena psychiatrická léĊba.
Nepomáhá ani to, že trenér RůžiĊka klade maximální důraz na obranné zabezpeĊení
středního pásma, na to aby v každé útoĊné řadě operoval jeden defenzivní hráĊ a
naopak aby vždy někdo při střelách spoluhráĊů clonil před gólmanem protivníků.
Bohužel
v semifinále se o finské vedení postarává Lehtora, když obelstí obránce Vitáska
a ve druhé třetině vylouĊení Zámorského využívá Immonen. K Ċeskému zásahu má
nejblíže Novotný, avšak i jeho příležitost zůstává nevyužita. A když v závěru
Salák opouští branku, na koneĊných 3:0 pro Finy do prázdné Ċeské svatyně
zvyšuje opět Lehtora. Tomáš Hertl pak výstižně konstatuje: “Ani jednou jsme se
nedostali do pořádného tlaku.” A Ondřej Němec upozorňuje: “Neporadili jsme si s
tím, jak Finové ovládli střední pásmo.” K tomu Vladimír RůžiĊka připomíná:
“Opět jsme doplatili na laciná vylouĊení a z jednoho z nich jsme dostali
druhou, vlastně rozhodující branku. Teď chceme aspoň bronzovou medaili.”
V
cestě za ní však stojí rovněž nepřekonatelní Švédové. Nic na plat, že se v
utkání o třetí místo Ċeská reprezentace představuje přece jen v lepším světle
než den předtím. Už v páté minutě Zámorský nešťastně teĊuje Lindströmovu
přihrávku zleva za Salákova záda... Tentokrát však Ċeský nápor přichází, hlavně
v prostřední třetině, ovšem puky po ranách Sobotky a Vondrky pouze zvoní na
finské tyĊi a břevně... Takže druhou prohru 0:3 za sebou se Skandinávci, když
do konce zápasu chybějí necelé tři minuty, z rychlého protiútoku stvrzuje
Backlund a má to tvrdé důsledky i v další podobě.
Konec
Jágra v Čechách
“KonĊím
s reprezentací,” zdůrazňuje okamžitě po utkání největší Ċeská legenda Jaromír
Jágr, přitom se Ċtyřmi dosaženými góly a stejným poĊtem asistencí nejlepší
Ċeský hokejista tabulky kanadského bodování v Minsku a objasňuje: “Hokej jsem
dostal od Boha, ale dneska se hraje už jinak než před pětadvaceti lety.
Podívejte, i s výstrojí mám na ledě sto deset kilo a není možné, abych lítal
sem a tam. Puk musím mít na hokejce. A skoro všichni hráĊi, kteří se
prosazovali stejným způsobem, už skonĊili. V NHL však ještě pokraĊovat budu. To
je soutěž, která má mimo jiné i kvalitní rozhodĊí. Co tady na mistrovství
předvedli muži v pruhovaném, bylo otřesné a nikdy jsem to nezažil. Ti klauni by
měli odevzdat své dresy a na světový šampionát se už nevracet stejně jako já!”
A k Ċeskému mužstvu podotýká: “Bylo hodně mladé, zejména v obraně. To se
projevilo nejvíce v zápasech proti nejlepším týmům, protože ti kluci logicky
neměli sebevědomí, aby mohli více podporovat útok.”
Z
trenéra Vladimíra RůžiĊky vyzařuje zklamání: “Vím, že mně fanoušci věřili a
vracíme se bez medaile. Bohužel z nejlepších celků jsme porazili jen USA,
prohráli jsme s Kanadou, Finskem a dvakrát se Švédskem. Obranné řady jsou zatím
nezkušené a v útoku jsme si hru moc komplikovali a zbyteĊně něco vymýšleli.
Také bych řekl, že mužstvu v závěru turnaje už ubývaly síly...” Česká hokejová
obroda se tedy nekonala, alespoň zatím. Tento úkol Ċeká mužstvo České republiky
příští rok při mistrovství světa, které se uskuteĊní v Praze, zatímco druhá
skupina se odehraje v Ostravě a RůžiĊka upozorňuje: “Máme dostatek Ċasu se na
to připravit, ale rovněž musíme poĊítat s tím, že tlak domácí veřejnosti na nás
bude mnohem silnější, než tomu bylo teď.”
Chtěl
podříznout kolegu?
Komu
se však odveta za SoĊi daří brilantně, jsou Rusové. Tam byli ve Ċtvrtfinále
senzaĊně vyřazeni Finskem, které ovšem v minském finále válcují 5:2 a kromě
toho jasně dominují ve všech deseti zápasech na šampionátu. V Ċele se svými
největšími hvězdami Alexandrem OveĊkinem i Jevgenijem Malkinem, mezi nimiž prý
v SoĊi došlo k velké roztržce a experti tvrdili, že v jednom týmu spoleĊně už
nikdy nenastoupí. Největším tahounem sborné však v Minsku je Viktor Tichonov,
který ovládá kanadské bodování s osmi dosaženými góly a stejným poĊtem
asistencí. Ano, šestadvacetiletý vnuk trenérské hokejové legendy také Viktora
Tichonova, od nějž nakonec se zlatou medailí na krku dostává vřelý polibek
uznání. Pro famózního útoĊníka po nedávném tragické smrti jeho otce, který při
opravě televizní antény nešťastně vypadl z okna, je tento triumf o to
emotivnější.
Aférou,
jaká v dějinách světových šampionátů nemá obdoby, se však natrvalo zapisuje
ruský trenér Oleg Znarok, který po zimních olympijských hrách v roli
reprezentaĊního kouĊe nahradil Zinatulju Biljaletdinova. V závěru skvělého
semifinále, v němž Rusko zdolává Švédsko 3:1, se dostává do ostré slovní
potyĊky s asistentem švédského trenéra Rikardem Grönborgem a nápadným gestem mu
hrozí, že by mu chtěl podříznout krk! Následně jsou za to oba potrestáni, takže
v posledních zápasech nemohou být na střídaĊkách svých mužstev. Proto Znarok
musí finále, v jehož sedmadvacáté minutě se Finové dokonce dostávají do vedení
2:1, sledovat jen z tribuny...
***
V posledním finálovém utkání zvítězil v Ċeské lize Zlín nad
Brnem 5:3 a vyhrál celou sérii 4:1 na zápasy.
Výsledky finále KHL: Magnitogorsk-Lev Praha
0:3, 4:1, 2:3, 5:3, 2:1 pp, 4:5 pp a 7:4. Magnitogorsk zvítězil 4:3 na zápasy.
***