Návrat na hlavní stranu

 

 Výsledkový posun Ċeského hokeje na mistrovství světa, ale bez medaile

Národní obrození až v Praze?

Z Minsku do našeho zpravodaje JAROSLAVA KIRCHNERA

Po vyřazení ve Ċtvrtfinále letošního zimních olympijských her a nekvalitním výkonu, který tým v SoĊi odevzdal, Ċeská sportovní veřejnost při mistrovství světa v Minsku přímo prahla po národním hokejovém obrození. A spasitelem se měl stát Vladimír RůžiĊka, který ve funkci reprezentaĊního trenéra vystřídal ostře kritizovaného Aloise Hadamczika. Jak by ne. Vždyť nelze zapomenout, že mistr světa 1985 z Prahy a kapitán Ċeskoslovenských olympijských vítězů 1998 z Nagana už jakou kouĊ přivedl své svěřence k posledních dvěma titulům Ċeských světových šampionů, ve Vídni 2005 a v Kolíně nad Rýnem 2010.

A mužstvo, které v téměř dvoumiliónové běloruské metropoli mělo tohle přání naplnit? Na první pohled kvalitu rozhodně nepostrádalo. Šest hráĊů klubů Kanadsko-americké hokejové ligy NHL a stejný poĊet borců, kteří nedávno zářili ve fantastické sedmidílné bitvě finále evropské Kontinentální hokejové ligy Metallurg Magnitogorsk - Lev Praha. Pět v barvách Pražanů a elitní magnitogorský kanonýr Jan Kovář, jehož góly hodně napomohly k tomu, že Gagarinův pohár šel do Ruska. A dirigent tohoto souboru? Nikdo jiný než nejslavnější Ċeský hokejista všech dob, momentálně útoĊník New Jersey Devils, už dvaaĊtyřicetiletý Jaromír Jágr. Mimochodem RůžiĊkův spoluhráĊ ze zlatého olympijského Nagana.

Tresty za nedisciplinovanost

Hodně se diskutuje o tom, zda se mistrovství světa má konat i v olympijském roce a jestli druhý turnaj nejvyšší kategorie reprezentaĊních celků není hokejovou devalvací. Kdo viděl minské galapředstavení, musí kritické názory tohoto charakteru jednoznaĊně popřít. Takže se pojďme podívat, jak se jeho scénář vyvíjel a to zejména v Ċeském podání.

Los skupiny A Ċeskému celku letos hned na úvod netradiĊně přiděluje tři těžké soupeře během prvních Ċtyř dnů - Slovensko, Švédsko a Kanadu. V bratrovražedném souboji Čechů se Slováky vyrovnání na 2:2 zařizuje dvě minuty před koncem Jágr a o vítězství 3:2 v prodloužení rozhoduje Klepiš. Velká škoda, že hned v tomto úvodním duelu dochází ke zranění obránce St. Louis Blues Romana Poláka a už do dalších bojů zasáhnout nemůže. Naopak se Švédy vyhrávají Češi až do závěru druhé třetiny 3:1, jenže zbyteĊným vyluĊováním nechávají Tre Kronor vyrovnat a vyhrát po samostatných nájezdech 4:3. Nedisciplinovanost, který bohužel výběr Vladimíra RůžiĊky provází celým šampionátem, zaviňuje další prohru. V tomto případě s Kanadou v normálním Ċase 3:4. Týmu hlavně škodí úplně zbyteĊný faul Jana Kováře, za který dostává pět minut plus do konce zápasu. Byť o pár dní později přichází od komise rozhodĊích omluva, že trest za Kovářovu nebezpeĊnou hru vysokou holí měl být uložen “jen” na dvě plus dvě minuty, důsledek v podobě dvou gólů z kanadských holí v rozmezí pouhých sedmnácti vteřin by býval byl stejný...

Na kobereĊek o půlnoci

Následně mužstvo České republiky ve skupině Ċeká Ċtveřice protivníků, o nichž se vždy hovořilo jako o hokejových trpaslících. V pořadí Itálie, Dánsko, Norsko, Francie a nikdo ani v nejbujnějších snech netuší, jak infarktové zápasy to pro hokejové fanoušky boudou. NeskuteĊná radost z těžce vybojované výhry nad Italy 2:0, kterou necelých pět minut před koncem peĊetí svou trefou Jágr. Na to vůbec první historická prohra s Dány výsledkem 3:4 po samostatných nájezdech, třebaže ještě pět minut před závěreĊným klaksonem je Ċeské mužstvo ve vedení 3:1! Tomu se nechce věřit. Potom úspěšný nervák 1:0 s Nory, který rozhoduje už v devětatřicáté vteřině střetnutí Sobotka. A nakonec horor s Francií. V devatenácté minutě 0:3 a kdyby ještě před první přestávkou nepřišlo Sobotkovo snížení, Čechům by zřejmě nepomohla ani svěcená voda. Dochází sice zásluhou SekáĊe, Jágra i ZaťoviĊe k famóznímu obratu na 4:3, ovšem Jágr neproměňuje trestné střílení a Galský kohout ještě zakokrhá tak hlasitě, že se dotahuje na 4:4. Teprve v prodloužení dává na 5:4 obránce Jan Kolář a může si dovolit šprýmovat: “Všichni kamarádi mně telefonovali, abych už koneĊně vstřelil gól. Tak se mně povedl ten nejdůležitější.”

Navzdory další upocené výhře, která Ċeským reprezentantům zajišťuje třetí místo ve skupině a to, že se ve Ċtvrtfinále vyhnou vysoce favorizovanému Rusku, trenér RůžiĊka krátce před půlnocí soptí: “Takhle se hrát nedá. Pořád na něco Ċekáme. Ještě než půjdeme spát, svolám v hotelu poradu a všechno si musíme vyříkat. I kdybych proti AmeriĊanům měl hrát jen s deseti hokejisty, tak tam polezou po Ċtyřech!”

Trpaslíci už nejsou malí

Nutno však zdůraznit, že ještě žádné mistrovství světa nepřineslo takový herní vzestup celků druhého výkonnostního sledu, když už je tedy nebudeme nazývat trpaslíky. Což je pro světový lední hokej skvělá zpráva. Francouzi, kteří budou spoleĊně s Němci organizovat světový šampionát za tři roky, se do Ċtvrtfinále probíjejí po předlouhých devatenácti letech. UrĊitě nejde o náhodu, neboť loni dokázali zdolat Rusy a letos hned v prvním zápase Kanadu 3:2 na samostatné nájezdy. Hlavní oporu mají v ostrostřelci Antoinu Rousselovi, který v NHL hájí barvy Dallasu Stars. Výrazně však na sebe upozorňují také další útoĊník Damien Fluery i brankář Florian Hardy.

Domácí Bělorusové freneticky povzbuzovaní svými věrnými příznivci, kteří v arénách Minsk a Čižovka překonávají návštěvnický rekord z Prahy 2004 v poĊtu diváků 640 044, sahají po postupu do semifinále. Ve Ċtvrtfinále nad Švédy ve druhé polovině utkání vedou 2:1, ve třetí třetině za stavu 2:2 Kalužnyj neproměňuje trestné střílení a nakonec odcházejí těsně poraženi 2:3. Naproti tomu do Ċtvrtfinále vůbec neprocházejí Švýcaři, loňští hrdinové ze šampionátu ve Stockholmu, kde figurovali ve finále proti domácímu Švédska. Jejich tehdy velmi populární kanadský trenér Sean Simpson tentokrát smutní: “Škoda, že se nám z toho stříbrného mužstva nyní podařilo sehnat jen deset hráĊů.” A úĊast v nejlepší osmiĊce uniká  i předloňským držitelům stříbrných medailí z Helsinek Slovákům. Ironií je, že v Minsku dokáží nejlépe zahrát v už vzpomínaném úvodním zápase proti Čechům. Pod Tatrami tolik uznávaný Ċeský trenér reprezentaĊního týmu Slovenska Vladimír Vůjtek tiše konstatuju: “Je to pro mě velké zklamání a zřejmě v této roli skoĊím...”

Tři góly v power-play?

RůžiĊka se na Ċtvrtfinále s AmeriĊany, kteří právě na olympiádě v SoĊi Čechy vyřadili, připravuje pozitivně. Byť protivník v sedmé minutě Nelsonem otevírá skóre a po Rolinkově vyrovnání při Ċeské poĊetní převaze se po hrubé chybě Hudlera řítí na Saláka Nelson s Johnsonem, ale naštěstí si nerozumějí. Stěžejní moment přináší Abdelkaberův hrubý faul na Sobotku, za nějž americký útoĊník vyfasuje pětiminutový trest, který gólově využívají Hertl s Červenkou a ještě do konce druhé třetiny Němec v další přesilovce zvyšuje na 4:1. Když takový stav na ukazateli skóre svítí ještě minutu a jedenáct vteřin před koncem zápasu, není nikoho, kdy by o Ċeském úspěchu pochyboval. LeĊ při americké hře bez brankáře přesně míří Johnson a hned za třináct vteřin si to zopakuje! To už je stav 4:3, zbývá odehrát ještě devětapadesát vteřin a běhá husí kůže po zádech. To je doba, která v hokeji pro dosažení ještě jedné branky je dostateĊně dlouhá. V hlavách pamětníků se honí vzpomínky na to, kdy se nějakému mužstvu při power-play povedlo skórovat třikrát. Přiznám se, že jsem toho zažil už mnoho, ale naštěstí se nic takového nestává a Vladimír RůžiĊka krĊí rameny: “Modlil jsem se, aby nám to tam už nepadlo. Nechápu, jak je možné, že k něĊemu takovému v závěru mohlo dojít.”

Víkend bez jediné trefy

Už semifinálovou úĊast nutno považovat za Ċeský výsledkový posun, neboť mužstvo České republiky jak na olympiádě v SoĊi, tak loni na světovém šampionátu ve Stockholmu svou pouť ukonĊilo už ve Ċtvrtfinále. Čeká nás však ještě závěreĊný víkend a kdyby někdo v tuto chvíli předpověděl, že v něm Ċeský celek ani jednou nerozvlní soupeřovu síť, asi by mu byla doporuĊena psychiatrická léĊba. Nepomáhá ani to, že trenér RůžiĊka klade maximální důraz na obranné zabezpeĊení středního pásma, na to aby v každé útoĊné řadě operoval jeden defenzivní hráĊ a naopak aby vždy někdo při střelách spoluhráĊů clonil před gólmanem protivníků.

Bohužel v semifinále se o finské vedení postarává Lehtora, když obelstí obránce Vitáska a ve druhé třetině vylouĊení Zámorského využívá Immonen. K Ċeskému zásahu má nejblíže Novotný, avšak i jeho příležitost zůstává nevyužita. A když v závěru Salák opouští branku, na koneĊných 3:0 pro Finy do prázdné Ċeské svatyně zvyšuje opět Lehtora. Tomáš Hertl pak výstižně konstatuje: “Ani jednou jsme se nedostali do pořádného tlaku.” A Ondřej Němec upozorňuje: “Neporadili jsme si s tím, jak Finové ovládli střední pásmo.” K tomu Vladimír RůžiĊka připomíná: “Opět jsme doplatili na laciná vylouĊení a z jednoho z nich jsme dostali druhou, vlastně rozhodující branku. Teď chceme aspoň bronzovou medaili.”

V cestě za ní však stojí rovněž nepřekonatelní Švédové. Nic na plat, že se v utkání o třetí místo Ċeská reprezentace představuje přece jen v lepším světle než den předtím. Už v páté minutě Zámorský nešťastně teĊuje Lindströmovu přihrávku zleva za Salákova záda... Tentokrát však Ċeský nápor přichází, hlavně v prostřední třetině, ovšem puky po ranách Sobotky a Vondrky pouze zvoní na finské tyĊi a břevně... Takže druhou prohru 0:3 za sebou se Skandinávci, když do konce zápasu chybějí necelé tři minuty, z rychlého protiútoku stvrzuje Backlund a má to tvrdé důsledky i v další podobě.

Konec Jágra v Čechách

“KonĊím s reprezentací,” zdůrazňuje okamžitě po utkání největší Ċeská legenda Jaromír Jágr, přitom se Ċtyřmi dosaženými góly a stejným poĊtem asistencí nejlepší Ċeský hokejista tabulky kanadského bodování v Minsku a objasňuje: “Hokej jsem dostal od Boha, ale dneska se hraje už jinak než před pětadvaceti lety. Podívejte, i s výstrojí mám na ledě sto deset kilo a není možné, abych lítal sem a tam. Puk musím mít na hokejce. A skoro všichni hráĊi, kteří se prosazovali stejným způsobem, už skonĊili. V NHL však ještě pokraĊovat budu. To je soutěž, která má mimo jiné i kvalitní rozhodĊí. Co tady na mistrovství předvedli muži v pruhovaném, bylo otřesné a nikdy jsem to nezažil. Ti klauni by měli odevzdat své dresy a na světový šampionát se už nevracet stejně jako já!” A k Ċeskému mužstvu podotýká: “Bylo hodně mladé, zejména v obraně. To se projevilo nejvíce v zápasech proti nejlepším týmům, protože ti kluci logicky neměli sebevědomí, aby mohli více podporovat útok.”

Z trenéra Vladimíra RůžiĊky vyzařuje zklamání: “Vím, že mně fanoušci věřili a vracíme se bez medaile. Bohužel z nejlepších celků jsme porazili jen USA, prohráli jsme s Kanadou, Finskem a dvakrát se Švédskem. Obranné řady jsou zatím nezkušené a v útoku jsme si hru moc komplikovali a zbyteĊně něco vymýšleli. Také bych řekl, že mužstvu v závěru turnaje už ubývaly síly...” Česká hokejová obroda se tedy nekonala, alespoň zatím. Tento úkol Ċeká mužstvo České republiky příští rok při mistrovství světa, které se uskuteĊní v Praze, zatímco druhá skupina se odehraje v Ostravě a RůžiĊka upozorňuje: “Máme dostatek Ċasu se na to připravit, ale rovněž musíme poĊítat s tím, že tlak domácí veřejnosti na nás bude mnohem silnější, než tomu bylo teď.”

Chtěl podříznout kolegu?

Komu se však odveta za SoĊi daří brilantně, jsou Rusové. Tam byli ve Ċtvrtfinále senzaĊně vyřazeni Finskem, které ovšem v minském finále válcují 5:2 a kromě toho jasně dominují ve všech deseti zápasech na šampionátu. V Ċele se svými největšími hvězdami Alexandrem OveĊkinem i Jevgenijem Malkinem, mezi nimiž prý v SoĊi došlo k velké roztržce a experti tvrdili, že v jednom týmu spoleĊně už nikdy nenastoupí. Největším tahounem sborné však v Minsku je Viktor Tichonov, který ovládá kanadské bodování s osmi dosaženými góly a stejným poĊtem asistencí. Ano, šestadvacetiletý vnuk trenérské hokejové legendy také Viktora Tichonova, od nějž nakonec se zlatou medailí na krku dostává vřelý polibek uznání. Pro famózního útoĊníka po nedávném tragické smrti jeho otce, který při opravě televizní antény nešťastně vypadl z okna, je tento triumf o to emotivnější.

Aférou, jaká v dějinách světových šampionátů nemá obdoby, se však natrvalo zapisuje ruský trenér Oleg Znarok, který po zimních olympijských hrách v roli reprezentaĊního kouĊe nahradil Zinatulju Biljaletdinova. V závěru skvělého semifinále, v němž Rusko zdolává Švédsko 3:1, se dostává do ostré slovní potyĊky s asistentem švédského trenéra Rikardem Grönborgem a nápadným gestem mu hrozí, že by mu chtěl podříznout krk! Následně jsou za to oba potrestáni, takže v posledních zápasech nemohou být na střídaĊkách svých mužstev. Proto Znarok musí finále, v jehož sedmadvacáté minutě se Finové dokonce dostávají do vedení 2:1, sledovat jen z tribuny...     

***

 V posledním finálovém utkání zvítězil v Ċeské lize Zlín nad Brnem 5:3 a vyhrál celou sérii 4:1 na zápasy.

Výsledky finále KHL: Magnitogorsk-Lev Praha 0:3, 4:1, 2:3, 5:3, 2:1 pp, 4:5 pp a 7:4. Magnitogorsk zvítězil 4:3 na zápasy.

***

                                                                                                      Návrat na hlavní stranu