Květa Trianov‡ -76
Znal jsem Květu Trianovou pěknou ř‡dku roků: většinou v Sokole a občas v kostele sv. V‡clava. V‡žil jsem si jej’ho inteligentn’ho klidnŽho př’stupu k řešen’ i choulostivých ot‡zek, jej’ věrnosti sokolskŽ myšlence a svým př‡telům, ale vždycky jsem měl pocit, že je trochu jin‡, než my, že v jej’m chov‡n’ zazn’v‡ echo světa, který my jsme nepoznali. Nikdy jsem toho o jej’m osobn’m životě mnoho nevěděl, jen jsem věděl, že koncem minulŽho a zač‡tkem tohoto stolet’ jsem ji v’d‡val s mužem, s kterým si zřejmě dobře rozuměla.
Ve svŽm rozloučen’ při z‡dušn’ mši za svou matku v kostele sv. V‡clava v Torontu 16. dubna 2014 (tŽma jeho projevu bylo ÒbabaÓ) jej’ syn Tim se zm’nil (a t’m odpověděl proč se mi zd‡lo, že v chov‡n’ jeho matky slyš’m echo z jinŽho světa) že pl‡novala se svou kamar‡dkou Claire n‡vštěvu školy v Beirutu. kde spolu studovaly a kde se spř‡telily na celý život. Ale t’m jen rozdmychal moji zvědavost. Na můj dotaz mi odpověděl, že jeho maminka se narodila 22. června 1937 v Praze, ale že jeho dědeček, Alois Pl’šek, který tehdy pracoval v Syrii, svoji dceru, kter‡ byla ve věku, kdy zač’n‡ středn’ škola, Květu poslal do intern‡tn’ školy v Beirutu v Libanonu. Od dokončen’ studi’ školu nikdy nenavšt’vila. Až letos pl‡novaly n‡vštěvu s Claire...
Tim mi rovněž osvětlil vztah k muži, s kterým si jeho matka tak dobře rozuměla. Květa do Kanady přišla,když j’ bylo dvacet let. Z poč‡tku pracovala jako překladatelka, později v oboru œčetnictv’ a financ’. Vdala se a měla dvě děti, Tima a Dianu. (A když už jsem u rodičů a dět’: Tim m‡ dvě děti, Jennifer a Amandu; Dianinu dceru pojmenovali Renee). Květino manželstv’ nebylo šťastnŽ. Trvalo 25 let a 11 dn’ a Tim tu dobu vid’ jako čas oběti, kterou si jeho matka vysloužila urychlený př’stup do nebe; a takŽ jako dobu, kdy svým dětem byla matkou i otcem.
O matčině vztahu k muži, s n’mž se Květa setkala, když j’ bylo 61 let Tim ve svŽm rozloučen’ řekl (překlad): ÒV roce 1998 se setkala s Larrym... l‡skou jej’ho života, měli spolu šest n‡dherných roků než Larry zemřel v prosinci 2004. Užili spolu legraci, cestovali jsme jako rodina po Evropě a v karibskŽ oblasti, byli spolu na chatě a j‡ jsem děkoval Larrymu, že s n’ byl. C’tila se s n’m jako my s n’... celou dobu absolutně n‡dherně a za to jsem Larrymu na věky vděčný!
Projevy obou Květiných dět’ i všech tř’ vnuček byly œsměvnŽ (s pl‡čem na kraj’čku), plnŽ l‡sky a vděčnosti. Dovol’m si tento nekrolog uzavř’t překladem cit‡tu z Timova rozloučen’: ãMěla kouzelnou schopnost všt’pit do mŽ sestry a do mne v letech, kdy se naše charaktery utv‡řely sebedůvěru, že jsme schopni udělat cokoliv jsme chtěli, aniž bychom se museli b‡t neœspěchu, poněvadž ona vždycky byla nabl’zku, aby n‡s zachytila. V jej’ch oč’ch jsme byli jej’ všecko a to n‡m d‡valo s’lu usilovat o splněn’ svých snů.Ò
Josef Čerm‡k
***