Hr‡tky s čertem
V posledn’ch letech, kdykoliv mi veden’ NovŽho divadla d‡ nějakou
roli (oni jsou velmi laskav’ i když na některŽ role možn‡ moc
vhodných divadeln’ků nemaj’), tak si řeknu: ãTohle už je
určitě naposled, tak jo.Ò A oni letos přišli znovu: že
potřebuj’ obstarožn’ho čerta. Což o to, to bych byl. A pak
tu byla určit‡ sentimentalita: když tu roli vezmu, bude to
potřet’, co budu v Torontu v Drdově hře hr‡t (posledně jsem
hr‡l Školastyka – kam jsem se hrabal na toho letošn’ho, kterŽho
skvostně zahr‡l Martin Bonhard). Tak jsem řekÕ: ãJo.Ò S touto
skupinou je mimoř‡dnŽ potěšen’ si zahr‡t: oni jsou v’c než
divadeln’ skupina, oni jsou rodina; a dokonce vzorn‡, jeden pro druhŽho
uděl‡ všechno.
A pak tu byl nový zaj’mavý
režisŽr, takový univerz‡ln’ talent v divadeln’m a filmovŽm
světě: Luděk Bogner (S Novým divadlem si několikr‡t
zahr‡l – vodn’kovali jsme spolu v Noci na Karlštejně a hr‡li spolu v
předposledn’ch Hr‡tk‡ch s čertem), ale v těhle Hr‡tk‡ch
s čertem v NovŽm divadle rež’roval poprvŽ.. Po př’chodu do Toronta (do
emigrace odešel v listopadu 1966) se setkal s lidmi ze CBC, pracoval na
sportovn’ch filmech pro Channel 8, na filmech, v nichž vystupovali
hvězdy jako Tony Curtis či Christopher Plummer, pro lok‡ln’ filmov‡n’
v seri‡lu Mash si ho vybral režisŽr Charles Dubin. St‡le
ještě filmuje, ale děl‡ i jinŽ věci, zvl‡šť ho
bav’ vyřez‡vat loutky (tři loutkov‡ divadla, v’c než stovka
loutek, m‡ na výstavě u svŽho kamar‡da Raffyho v torontskŽm
Harbourfrontu TakŽ udělal všecky kulisy pro svoji inscenaci Hr‡tek
s čertem, hru, již nejen rež’roval, ale v n’ž si takŽ
skotačivě zahr‡l dvě role, Belzebuba a Omnimora; a do n’ž
naverboval nejen gener‡ln’ho konzula ČeskŽ republiky v Torontu, Vladim’ra
Rumla, k znamenitŽmu œvodu, ale slovutnŽho herce starš’ generace, Milana
Crh‡ka umluvil, aby se objevil prvn’ na jevišti. Jako kr‡l. A Milan
blahosklonně souhlasil. A byl to kr‡l k pohled‡n’, zvl‡šť v
scŽně, v n’ž dcerušku nut’, aby si vzala nějakŽho
huhňavŽho prince, kdy kr‡l a princezna se do sebe pustili
výrazně pavlačovým stylem... Luděk je prostě
mimoř‡dným mnohostranným př’nos NovŽmu divadlu a
měl neuvěřitelně obětavou pomoc v asistence
režie, D‡še Bel‡č’kovŽ, nejen v režii, ale i v
takových z‡ležitostech jako byla doprava bezautomobilových
(za tento výraz bych měl j’t do vězen’) herců, mezi
něž patř’m. Měli hlavn’ slovo v organizaci a běhu
představen’. D‡ša byla perfektn’ i na jevišti: jej’
výstup v roli Karborunda s Luďkem Bognerem v roli Omnimora v
karbanickŽ scŽně, v n’ž je mistrně obral Šm’dův Martin
Kab‡t, patřil k nejz‡bavnějš’m.
Jakmile je obral, kde se vzal, tu se vzal, st‡l
před n’m dr. Solfernus, bezcitný, všemi mastmi mazaný
vysoký pekelný hodnost‡ř. Prostě mamlas prvn’
tř’dy. Skvěle ho zahr‡l Bohdan Zatovkaňuk. Martina Kab‡ta svedl
ke hře o Martinův kab‡t. A vyhr‡l. Copak kab‡t! Ten mohÕ čert
vz’t (a taky vzal), ale v kab‡tě byly œpisy duš’ princezny
Dišperandy a K‡či, kterŽ si ž‡daly ženichy (a œpisy
podepsaly vlastn’ krv’!). Mohu-li V‡m radit, na dr. Solferna si dejte pozor!
Martin mu vmetl do tv‡ře, že je asi advok‡t! A teď se vr‡t’m k
œvodn’ větě tohoto paragrafu: hodně se starala i Jana Fabi‡nov‡
(režijně, s kostýmy i v pokladně) a několikr‡t jsem
tam zahlŽdl i Brigitu Hamvašovou.
Obrovskou roli Martina Kab‡ta
výborně zahr‡l Honza Šm’d, Školastykus Martina Bonharda byl
o několik tř’d lepš’ než můj v předposledn’
inscenaci, Petr Kohout œspěšně zvl‡dl nesnadnou roli
loupežn’ka Sarky Farky, ženy v sexy rol’ch (Zuzana Novotn‡ v roli
Lucia, Lenka Nov‡kov‡ jako princezna Dišperanda, Radka Tamchynov‡ jako
K‡ča a Zuzana Matejkovičov‡ v roli Beliala, v roli Lucia II a v roli
PekelnŽho m‡men’ – bez nejmenš’ch pochyb mnohoobročnice)
prostě z‡řily a ty dvě, jimž připadly mŽně
chytlavŽ role, D‡ša Bel‡č’kov‡ jako čertice Karborund a Zuzka
Borovjakov‡ jako anděl Teofil, dok‡zaly, že zlato se d‡
rýžovat i v mŽně bohatých štol‡ch. A pak tu byla
ta čertovsk‡ holota : str‡žce pekla (Pep’ček Čerm‡k –
jako j‡) a čerti (D‡ša Kalovsk‡, Gabriela Kupč’kov‡, Daniel
Myslivec, který na každŽ představen’, kromě toho
posledn’ho, si přinesl flašku nazl‡tlŽ tekutiny, kterou během
hry s velkým el‡nem zkonzumoval a j‡ špekuloval, nejedn‡-li se snad
o koňak, ale protože to na něj vůbec nepůsobilo a
poněvadž Danielovi bych h‡dal 12-13 let usoudil jsem, že mus’
j’t o limon‡du. Spolu s n’m vystupovala i
jeho velmi sympatick‡ maminka, Leona Rališov‡.
Nemohu se nezm’nit o scŽně v pekle
(už proto ne, že jsem tam dělal vr‡tnŽho). V tŽ scŽně takŽ
vystoupili: už zm’něný Daniel Myslivec, jeho maminka Leona
Rališov‡, mladičk‡ (a pěkn‡) Gabriela Kupč’kov‡ a D‡ša
Kalovsk‡. Ty dvě posledn’ mi zachr‡nily možn‡ i život při
pochodov‡n’ herců k rampě při děkovačce: kdykoliv
c’tily, že se polož’m a padnu pod nohy nel’tostně
maš’ruj’c’ch tvůrč’ch z‡stupů, pevně mě uchopily
za vetchŽ paže a držely v kolmŽ pozici a prakticky dot‡hly k
rampě. Sl‡va jim! A teď v‡m něco prozrad’m: poř‡d mi vrtalo
hlavou, proč jsem se zřejmě jako čert dost l’bil. Až
jsem se na sebe pod’val do zrcadla: moje nal’čen’, paruka, rohy a pekelnŽ
hadry do kterých jsem byl zabalen! A kdo mne tak př’mo geni‡lně
nal’čil a vybavil? Podle programu D‡ša Kalovsk‡, ta co takŽ se mnou
hr‡la v pekle. Ale ta, co se mnou hr‡la v pekle vypadala jinak, než ta, co
mne l’čila. A takŽ œplně jinak, než ta D‡ša K‡lovsk‡, co
tak elegantně sv‡divě hr‡la PekelnŽ m‡men’. Gratuluji NovŽmu divadlu
k tŽto akvizici. Ta ho musela st‡t pěknou hrom‡dku eur!
DobrŽ divadlo vyžaduje nejen dobrŽ herce
na jevišti, ale stejně dobrŽ pracanty za scŽnou. NovŽ divadle je m‡ a
několik z nich se vyž’v‡ na scŽně i za scŽnou. Už jsem se
zm’nil o D‡še KalovskŽ. TotŽž plat’ – a ještě ve
větš’ m’ře -o Luďku Bognerovi, který divadlo vybral,
rež’roval, vytvořil scŽnu, vyrobil kulisy, hr‡l ve dvou rol’ch a
vyrobil video z‡znam.
Plat’ to o D‡še Bel‡č’kvŽ, asistovala
v režii, brala objedn‡vky a podala kr‡sný výkon na
jevišti a jak jsem se už zm’nil starala se o dovoz
přest‡rlých herců. Kostýmy navrhla D‡ša Kalovsk‡ a
vyrobila je s Věrou Riplovou a Janou Fabi‡novou, kter‡ takŽ œřadovala v pokladně. O hudbu
se postaral strach nah‡něj’c’ dr. Solfernus Bohdana Zatovkaňuka, o
zvuk Ivo Mejzr (o ten český v Torontu m‡ mimoř‡dnŽ z‡sluhy),
n‡povědu obstarala elegantn’ Adriana Kontrov‡-Soudek, o propagaci Zuzana
Novotn‡ (na jevišti skvělý Lucius) a o foto z‡znam Věra
Kohoutov‡, kter‡ takŽ pos’lala herce na jeviště a některŽ, jako
mne, občas odvezla domů.
Nemysl’m, že bych představen’ dok‡zal
hodnotit lŽpe, než Zuzka Borovjakov‡: ÒBolo to prima, ako vždy a
nebolo toho dost, ako vždy.Ó (A ono to ve slovenštině zn’ daleko
l’bezněji).
Josef
Čerm‡k
***
Ještě mal‡ pozn‡mka k Hr‡tk‡mÉ
Josef
Čerm‡k do podrobna popsal představen’ a nutno ř’ci, že
proveden’ bylo skvělŽ. A přesto jsem nemohl s jistotou ř’ci,
že jsem byl představen’m nadšen. L’bily se mi hereckŽ
výkony, kulisyÉ Když jsem si doma prohl’žel fotografie z
představen’, uvědomoval jsem si barevnost scŽny, iluzi pekla,
skvělý elektronický datel, maskyÉ
Když jsem v osmdes‡tých letech
přišel do Kanady, prob’hala ve Vancouveru diskuse o tom, jestli hr‡t
Drdu nebo ne. Obzvl‡ště pozdějš’ redaktorka NovŽho domova
Věra Rollerov‡ byla proti, kvůli Drdově minulosti z
pades‡tých let. Nam’tal jsem tehdy, že Drda s‡m sebe zrehabilitoval
svým nekompromisn’m postojem v roce 1968, z kterŽho neslevil až do
svŽ smrti.
Pan’ Peln‡řov‡ mně o přest‡vce
představen’ upozornila na množstv’ politických nar‡žek a
že hra vznikla za okupace. Jenže hra byla velice popul‡rn’ pr‡vě
v pades‡tých letech. Nějak jsem se naučil d’vat se na obrazy,
knihy, filmy dobou, kdy vznikaly, kdy se hr‡ly. Na chv’li jsem se tedy pod’val
na tuto hru očima doby, kdy slavila největš’ œspěchy.
Je to poh‡dkaÉ Budiž! Kdo je hlavn’m hrdinou?
Český voj‡k. (Tehdy býval popul‡rn’m hrdinou
př’slušn’k ČSLA).) Kdo je představitelem pekla? Dr.
SolfernusÉ pr‡vn’k. V pades‡tých letech prob’halo velkŽ tažen’
proti pr‡vn’kům a zatýk‡n’ doktorů pr‡v. Dvě hlavn’
negativn’ postavy? Př’živn’k - loupežn’k Sarka Farka a mnich
Školastykus. Tedy tehdejš’ řeč’
nepřizpůsobivý občan (pot‡pka, p‡sek, bulačÉ dle
slovn’ku RudŽho pr‡va) a pr‡ce se št’t’c’ mnich. Pokud tehdy někdo
nepracoval dŽle než šest týdnů, šel do šatlavy,
ale to nebylo nic proti velkŽmu tažen’ proti organizovaným
př’živn’kům - c’rkevn’m ř‡dům. A jak‡ byla pro ně
převýchova? No přece manu‡ln’ prac’É V Hr‡tk‡ch oba za trest mus’ točit kolem, v
pades‡tých letech šli do uranových dolů.
Na štěst’ situaci zachr‡n’ milý
anděl, tvor v tŽ době rovněž než‡douc’É RežisŽr Robert Sedl‡ček
ř’k‡, že v’c poznal atmosfŽru pades‡tých let z filmu Dovolen‡
s Andělem než ze
všech prohl‡šen’ òV KSČ. Hr‡tky s čertem jsou podobnou reflex’, i když to dnes třeba
podobně nec’t’me.
Aleš Březina
***
Fotogalerie
Milan
Crh‡k a Lenka Nov‡kova
***
Zuzka Borovjakov‡
–Anděl
***
Luděk
Bogner
***
Josef Čerm‡k
***
Petr Kohout
***
Jan Šm’d
***
Radka Tamchynov‡
***
Zuzanka
Novotn‡
***
Bohdan Zataowkaniuk
****
V pekle
***
Datel a
houby
***
Děkovačka
