‘
VelkopáteĊní koncert Karla Kryla
Bylo to na Velký Pátek
v roce 1988. Nějak to vyšlo a koncert Karla Kryla měl být na Masaryktownu.
Karel Kryl nevěděl, co s tím má dělat.
Byl z toho trochu
nesvůj, sám datum koncertu neplánoval a další den už měl hrát někde jinde.
Nakonec se rozhodl, že koncert bude, ale bylo to tak trochu jiné odpoledne Ċi
veĊer.
V
první polovině připomněl, že je Velký Pátek, den kdy byl ukřižován Ježíš
Kristus a hrál své religiózní písně, které hrál na vystoupeních velice zřídka
jako Zapření Petrovo: „
Kříže se tyĊí k měsíci a trny zdraví Mesiáše,
v zahradě pějí slavíci, je noc, jež Ċeká na Jidáše,
měsíc se třpytí perletí, a třeba věrnost přísaháme,
teď podruhé i potřetí Krista i sebe zapíráme.
Zapřeme poprvé - ruce se dosud chvějí,
zapřeme podruhé, chválíce beznaději,
potřetí zapíráme už jen tak, ze zvyku,
a slzy polykáme, pláĊ místo výkřiku…
Do
této skupiny Karlových písní je možné zařadit i jeho Žalm 71:
…Dozněla Devátá a konĊí
komedie,
namísto Piláta svět si dnes ruce myje,
sám kříž si zhotoví a sám si hřeby ková
a král je křížový, hraje se Osudová.
Druhou
Ċást pak Karel Kryl uvedl, že Velikonoce nejsou pouze Velký Pátek a ukřižování,
ale že jsou to svátky radostné, protože došlo k zázraku vzkříšení.
Tragédií
dneška je, že bychom chtěli pouze tu radost pouze to vzkříšení, ale bez
ukřižování. Jenže, kdyby to byl tehdy v roce 1988 jen koncert plný legrace, asi
bych si ho už dnes nepamatoval. Jak říká evangelický teolog Paul Tillich. „Bůh je hlubina.“ A tento koncert rozhodně nebyl
mělký.
Karel
Kryl se narodil před sedmdesáti léty 12. dubna 1944 v Kroměříži.
Zemřel
před dvaceti léty 3. března 1994 v Mnichově.
Aleš Březina
portrét Karla Kryla Maria Gabánková
***