N‡vrat na hlavn’ stranu

V‡clav Havel: Vyrozuměn’

 

Ptydepe v Torontu

Naši dva posledn’ češt’ prezidenti se opět vyznamenali, když rozd‡vali svŽ moudrosti. Maj’ na to pr‡vo. Bylo jim už šedes‡t a pokud v’m, oba byli takŽ v Rusku. Miloš Zeman, alespoň řekl to, co si mysl’ a nikoho t’m nepřekvapil. Podle něj by se neměla kvůli lidským pr‡vům zanedb‡vat ekonomika. Prognostik je zkr‡tka prognostik. Nutno zde citovat pouze b‡seň Egona Bondyho, kterou napsal 25. œnora 1978: Éjiž třicet let mě serou svým žvaněn’m o politickŽ ekonomiceÉ  A b‡sn’k je b‡sn’k. Miloš Zeman tedy pokračuje v šlŽpěj’ch svých předchůdců a žvan’ opět o kusu žvance. Nen’ s‡m, od komunistů jako kdyby se nakazil celý z‡padn’ svět. Jen si poslechněte předvolebn’ debaty u n‡s v Kanadě.

Ještě lŽpe se však vybarvil jeho předchůdce V‡clav Klaus, ten podle iDnes a dalš’ch mŽdi’ měl prohl‡sit v Brně: ãZa vyostřenou situaci na Ukrajině mohou svou podporou protivl‡dn’ch demonstrac’ Evropsk‡ unie a SpojenŽ st‡ty. Ruský prezident Vladimir Putin teď nemůže být šťastný z toho, co se na Ukrajině děje, ani z toho, jak do toho bylo Rusko zavlečeno.Ò Inu i on je velkým filosofem a ekonom se v něm nezapře. Však tento ministr financ’, předseda vl‡dy a prezident dominoval českŽ politickŽ scŽně dobrých dvacet let a i když je dnes mimo politiku, r‡d se nech‡v‡ slyšet a ještě radši poslouch‡ s‡m sebe. Oba prezidenti se vloni v tuto dobu společně poklonili u hrobu prezidenta T. G. Masaryka. Nepamatuji se, že by se  T. G. M. někdy vyznamenal podobnou moudrost’.

Michael Rinaldi, Norman Yeung (Kunc), Joella Crichton a Paul Rivers.

Foto: Sunny Kaura

 

 

Nechci hodnotit ani jejich předchůdce V‡clava Havla za jeho politickŽ výroky. Ty budou zřejmě dř’ve nebo později zapomenuty, ale co přetrv‡v‡ jsou Havlovy hry. Jedna z prvn’ch Vyrozuměn’ (The Memo) se m‡ od 23. dubna do 10. května 2014 hr‡t v Unit 102 Theatre (376 Dufferin St, Toronto – křižovatka Dufferin a Queen St.). Vždy od čtvrtka do neděle od 19:30. Režie se ujal Tyler Seguin a uměleckou vedouc’ je Helen Juvonen.

Pamatuji se, že jsem Vyrozuměn’ viděl v druhŽ polovině šedes‡tých let v divadle Na z‡bradl’. Jednu z hlavn’ch postav n‡městka ředitele Bal‡še hr‡l popul‡rn’ herec Jan Lib’ček, který ve Vyrozuměn’ imitoval mŽně popul‡rn’ho prezidenta Anton’na NovotnŽho. Bal‡š proti vůli ředitele Grose zav‡d’ v œřadě umělou řeč ptydepe, k tomu použ’v‡ různých intrik, takže Gros zav‡děn’ ptydepe nemůže zabr‡nit. ProblŽmem je, že nikdo ptydepe nerozum’ a uměl‡ řeč začne ž’t svým vlastn’m životem. Vznikaj’ odborn‡ učiliště, kde se ptydepe studuje. K překladu z umělŽho nebo do umělŽho jazyka je zapotřeb’ zvl‡štn’ho povolen’, takže ani ředitel nen’ schopný toto povolen’ sehnat. Pro zjednodušen’ situace navrhne Bal‡š řediteli Grosovi, aby si tedy vyměnili m’sto a že on bude ředitelem, zat’mco Gros n‡městkem. Mezit’m sed’ v rohu šed‡ eminence Kubš, kterŽho tehdy hr‡l v Divadle na Z‡bradl’ V‡clav Sloup. Pokud je nějak‡ sporn‡ ot‡zka, obr‡t’ se všichni vždy na Kubše, který m‡vnut’m ruky rozhodne, že se nejedn‡ o nic důležitŽho a že se může v zav‡děn’ ptydepe pokračovat. Po určitŽ době se přece jen zjist’, že ptydepe nefunguje a hled‡ se vin’k. Po dalš’ roš‡dě se vr‡t’ ředitel do svŽho původn’ho postaven’ a vyd‡ př’kaz, kterým se pozastavuje zav‡děn’ ptydepe a za vin’ka je označen Kubš, který konečně promluv’  a ve svŽ proklamaci ž‡d‡, aby zhynuly umělŽ jazyky a ãať žije řeč přirozen‡Ò. S těmito slovy opust’ scŽnu a na jeho m’sto přijde Šuba, což byl opět V‡clav Sloup, ale tentokr‡t byl bez čepice. Všem je jasnŽ, že se ptydepe neujalo, ale m’sto toho, aby se přestalo s experimentem s umělou řeč’ zav‡d’ se nov‡ uměl‡ řeč chorukor.

Paul Rivers ve Vyrozuměn’

Foto: Sunny Kaura

 

Vyrozuměn’ V‡clava Havla uvede Thought for FoodÔs Production v novŽm překladu Paula Wilsona. Hra je č‡stečně předělan‡ na kanadskŽ poměry. RežisŽr Tyler Sequin tvrd’, že v mnohŽm ho inspirovala pr‡ce ontarijskŽho parlamentu. V torontskŽm představen’ je řada změn, tak např’klad n‡městka nehraje Bal‡š, ale Bal‡šov‡. Zvukaři si dali pr‡ci, aby se v pozad’ ozývaly skutečnŽ psac’ stroje ze šedes‡tých let. Hlediště v divadle bude ze dvou stran, zat’mco jeviště bude v rohu a bude se jednat podobně jako v šedes‡tých letech o divadlo malých forem.

Paul Wilson viděl toto představen’ v divadle na Žižkově v režii Andreje Kroba, bohužel neviděl původn’ inscenaci ze šedes‡tých let. Jako překladatel hodnot’ z Havlových her nejv’ce jeho jednoaktovky Audience, Vernis‡ž a Protest, kterŽ jsou nejživějš’ a ať se hraj’ kdykoliv a kdekoliv, st‡le to m‡ určitý dopad. R‡d by někdy přeložil Havlův Horský hotel, který je zcela abstraktn’ a opakem je Asanace, kter‡ se odehr‡v‡ na skutečnŽm pracovišti. Na Vyrozuměn’ je zaj’mavŽ to, že to je vlastně nejpopul‡rnějš’ hra v zahranič’. D‡ se to vysvětlit t’m, že je podobnost mezi bolševismem a byrokraci’ a na Z‡padě prvek ideologie st‡le v’ce přich‡z’ do popřed’. Spojen’ ideologie s moc’ to je pr‡vě to, co Havel označuje jako ptydepe nebo chorukor. SystŽm zůst‡v‡ stejný, ale měn’ se pouze ideologie.

Aleš Březina

***

 

N‡vrat na hlavn’ stranu