V‡clav Havel: Vyrozuměn’
Ptydepe v Torontu
Naši dva posledn’ češt’
prezidenti se opět vyznamenali, když rozd‡vali svŽ moudrosti. Maj’ na
to pr‡vo. Bylo jim už šedes‡t a pokud v’m, oba byli takŽ v Rusku. Miloš
Zeman, alespoň řekl to, co si mysl’ a nikoho t’m nepřekvapil.
Podle něj by se neměla kvůli lidským pr‡vům
zanedb‡vat ekonomika. Prognostik je zkr‡tka prognostik. Nutno zde citovat pouze
b‡seň Egona Bondyho, kterou napsal 25. œnora 1978: Éjiž třicet
let mě serou svým žvaněn’m o politickŽ ekonomiceÉ A b‡sn’k je b‡sn’k. Miloš Zeman
tedy pokračuje v šlŽpěj’ch svých předchůdců
a žvan’ opět o kusu žvance. Nen’ s‡m, od komunistů jako
kdyby se nakazil celý z‡padn’ svět. Jen si poslechněte předvolebn’
debaty u n‡s v Kanadě.
Ještě lŽpe se
však vybarvil jeho předchůdce V‡clav Klaus, ten podle iDnes
a dalš’ch mŽdi’ měl prohl‡sit v Brně: ãZa vyostřenou
situaci na Ukrajině mohou svou podporou protivl‡dn’ch demonstrac’ Evropsk‡
unie a SpojenŽ st‡ty. Ruský prezident Vladimir Putin teď nemůže
být šťastný z toho, co se na Ukrajině děje,
ani z toho, jak do toho bylo Rusko zavlečeno.Ò Inu i on je velkým
filosofem a ekonom se v něm nezapře. Však tento ministr financ’,
předseda vl‡dy a prezident dominoval českŽ politickŽ scŽně
dobrých dvacet let a i když je dnes mimo politiku, r‡d se nech‡v‡
slyšet a ještě radši poslouch‡ s‡m sebe. Oba prezidenti se
vloni v tuto dobu společně poklonili u hrobu prezidenta T. G.
Masaryka. Nepamatuji se, že by se
T. G. M. někdy vyznamenal podobnou moudrost’.
Michael Rinaldi,
Norman Yeung (Kunc), Joella
Crichton a Paul Rivers.
Foto: Sunny Kaura
Nechci hodnotit ani jejich předchůdce
V‡clava Havla za jeho politickŽ výroky. Ty budou zřejmě dř’ve
nebo později zapomenuty, ale co přetrv‡v‡ jsou Havlovy hry. Jedna z
prvn’ch Vyrozuměn’ (The Memo)
se m‡ od 23. dubna do 10. května 2014 hr‡t v Unit 102 Theatre (376 Dufferin St, Toronto – křižovatka
Dufferin a Queen St.). Vždy od čtvrtka do neděle od 19:30.
Režie se ujal Tyler Seguin
a uměleckou vedouc’ je Helen Juvonen.
Pamatuji se, že jsem Vyrozuměn’
viděl v druhŽ polovině šedes‡tých let v divadle Na
z‡bradl’. Jednu z hlavn’ch postav n‡městka ředitele Bal‡še
hr‡l popul‡rn’ herec Jan Lib’ček, který
ve Vyrozuměn’ imitoval mŽně popul‡rn’ho prezidenta Anton’na
NovotnŽho. Bal‡š proti vůli ředitele Grose zav‡d’ v œřadě
umělou řeč ptydepe, k tomu použ’v‡ různých
intrik, takže Gros zav‡děn’ ptydepe nemůže zabr‡nit.
ProblŽmem je, že nikdo ptydepe nerozum’ a uměl‡ řeč začne
ž’t svým vlastn’m životem. Vznikaj’ odborn‡ učiliště,
kde se ptydepe studuje. K překladu z umělŽho nebo do umělŽho
jazyka je zapotřeb’ zvl‡štn’ho povolen’, takže ani ředitel
nen’ schopný toto povolen’ sehnat. Pro zjednodušen’ situace navrhne
Bal‡š řediteli Grosovi, aby si tedy vyměnili m’sto a že on
bude ředitelem, zat’mco Gros n‡městkem. Mezit’m sed’ v rohu šed‡
eminence Kubš, kterŽho tehdy hr‡l v Divadle
na Z‡bradl’ V‡clav Sloup. Pokud je nějak‡ sporn‡ ot‡zka, obr‡t’ se
všichni vždy na Kubše, který
m‡vnut’m ruky rozhodne, že se nejedn‡ o nic důležitŽho a že
se může v zav‡děn’ ptydepe pokračovat. Po určitŽ
době se přece jen zjist’, že ptydepe nefunguje a hled‡ se
vin’k. Po dalš’ roš‡dě se vr‡t’ ředitel do svŽho původn’ho
postaven’ a vyd‡ př’kaz, kterým se pozastavuje zav‡děn’ ptydepe
a za vin’ka je označen Kubš, který
konečně promluv’ a ve svŽ
proklamaci ž‡d‡, aby zhynuly umělŽ jazyky a ãať žije řeč
přirozen‡Ò. S těmito slovy opust’ scŽnu a na jeho m’sto přijde
Šuba, což byl opět V‡clav Sloup, ale tentokr‡t byl bez čepice.
Všem je jasnŽ, že se ptydepe neujalo, ale m’sto toho, aby se přestalo
s experimentem s umělou řeč’ zav‡d’ se nov‡ uměl‡ řeč
chorukor.
Paul Rivers
ve Vyrozuměn’
Foto: Sunny Kaura
Vyrozuměn’ V‡clava Havla uvede Thought for FoodÔs Production v novŽm překladu
Paula Wilsona. Hra je č‡stečně předělan‡ na kanadskŽ
poměry. RežisŽr Tyler Sequin
tvrd’, že v mnohŽm ho inspirovala pr‡ce ontarijskŽho parlamentu. V
torontskŽm představen’ je řada změn, tak např’klad n‡městka
nehraje Bal‡š, ale Bal‡šov‡. Zvukaři si dali pr‡ci, aby se v
pozad’ ozývaly skutečnŽ psac’ stroje ze šedes‡tých let.
Hlediště v divadle bude ze dvou stran, zat’mco jeviště bude
v rohu a bude se jednat podobně jako v šedes‡tých letech o
divadlo malých forem.
Paul Wilson viděl toto představen’
v divadle na Žižkově v režii Andreje Kroba, bohužel
neviděl původn’ inscenaci ze šedes‡tých let. Jako překladatel
hodnot’ z Havlových her nejv’ce jeho jednoaktovky Audience, Vernis‡ž
a Protest, kterŽ jsou nejživějš’ a ať se hraj’
kdykoliv a kdekoliv, st‡le to m‡ určitý dopad. R‡d by někdy přeložil
Havlův Horský hotel, který je zcela abstraktn’ a
opakem je Asanace, kter‡ se odehr‡v‡ na skutečnŽm pracovišti.
Na Vyrozuměn’ je zaj’mavŽ to, že to je vlastně
nejpopul‡rnějš’ hra v zahranič’. D‡ se to vysvětlit t’m, že
je podobnost mezi bolševismem a byrokraci’ a na Z‡padě prvek
ideologie st‡le v’ce přich‡z’ do popřed’. Spojen’ ideologie s moc’ to
je pr‡vě to, co Havel označuje jako ptydepe nebo chorukor. SystŽm zůst‡v‡ stejný, ale měn’
se pouze ideologie.
Aleš Březina
***