Zdeněk Fišera - 85
O lidech se zlatým srdcem
Setkal jsem se s n’m jen na
několika m‡lo schůz’ch ČeskoslovenskŽho - později
ČeskŽho a SlovenskŽho - sdružen’ v Kanadě (ke změně
jmŽna došlo hodně jeho z‡sluhou), naposledy před dvěma
roky, 9. ř’jna 2011 ve Sparwoodu v BritskŽ
Kolummbii, kde jsme slavili 100. výroč’ založen’ Sokola v
Kanadě. V tentýž den byla ve sparwoodskŽm
rekreačn’m středisku um’stěna deska se stručným
popisem oslavovanŽ ud‡losti a vedle n’ kopie brožurky s
čtyřjazyčným textem (česky, slovensky, anglicky a
francouzsky) o Sokolu a historii Sokola v Kanadě. Oslavu inspiroval Jan
Waltzu (zemřel 8. z‡ř’ 2011) a převelice se o ni zasloužil
ottawský sokol Pavel Vidl‡k. Sokol založila skupina
českých hav’řů v oblasti průsmyku Vran’ho hn’zda na
rozhran’ BritskŽ Kolumbie a Alberty v nyn’ již neexistuj’c’ch obc’ch
Michel a Natal nedaleko městečka Sparwoodu.
Zdeněk Fišera
zemřel 16. œnora v edmontonskŽ nemocnici. Do Kanady přišel v
roce 1953 a ve Skalistých hor‡ch v BritskŽ Kolumbii začal pracovat
jako dřevorubec. V roce 1965 nastoupil v Canadian Forestry Service a brzy na to byl jmenov‡n
Technickým koordin‡torem v Marmot Creek Research Basin, odkud odešel do penze. Ale
Zdeňkovo zaměstn‡n’, jakkoliv je miloval, bylo jen ne
nejpodstatnějš’ č‡st’ jeho života. Žil bohatým
politickým (protikomunistickým) životem: organizoval protest
proti sovětskŽ okupaci, zast‡val významnŽ funkce nejdř’ve v
calgarskŽ a později edmontonskŽ pobočce – v roce 1990, kdy
edmontonsk‡ pobočka hostila Kongres ČeskoslovenskŽho sdružen’ -
byl zvolen prezidentem pobočky (v Edmontonu takŽ dal podnět k
založen’ EdmontonskŽho zpravodaje). A takŽ během svŽho prvn’ho
roku zaznamenal vytvořen’ Fondu 17. listopadu 1989, který měl
po p‡du komunismu podporovat demokratizaci života v Československu. ObčanskŽmu
f—ru v Praze
poslal 4795 dolarů spolu s kanadským volebn’m z‡konem, který
v Praze osobně odevzdal Victor Fic.
Jeho celoživotn’ l‡skou
byla pr‡ce s dřevem a s mladými lidmi. Edmontonsk‡ pobočka
každý rok poř‡dala t‡bor pro mladŽ lidi u
t‡bořiště Poccatera
Creek.
Toto m’sto je spiritu‡ln’m d’tětem dvou vychovatelů ml‡deže,
Ernesta Thomson Setona a Čecha Miloše
Seiferta. Jejich program propaguje porozuměn’ př’rodě, orientaci
v divočině, hry, kempov‡n’. Mor‡lně je založen na znalosti
lesa, jeho moudrosti, kter‡ zdůrazňuje odvahu, skromnost,
poslušnost vlastn’mu svědom’, poctivost, œctu k z‡had‡m života a
vesm’ru, stručně principy života, který stoj’ za to
ž’t. Ještě v roce 2002 edmontonsk‡ odbočka se svým
prezidentem Zdeňkem Fišerou žila
bohatý život včetně hoštěn’ českých
a slovenských mladých lid’, kempov‡n’ a snowboarding na Fortresss Mountain. A
ještě jednu z‡sluhu Zdeněk spolu s celým výborem
pobočky m‡, jak to zaznamenal ve svŽm nekrologu v EdmontonskŽm zpravodaji
Marian Olle: když se výbor
dozvěděl, že prezident V‡clav Havel uděl’ několika
bývalým st‡tn’kům, kteř’ se zasloužili o p‡d
komunismu, st‡tn’ vyznamen‡n’ a Ronald Reagan nebyl mezi nimi, poslal
prezidentskŽ kancel‡ři petici jmŽnem svých členů,
poukazuj’c’ na toto Òpozabudnutie.Ó A Reagan –
takŽ přičiněn’m edmontonskŽ odbočky - B’lŽho
lva dostal.
Mysl’m si, že lidŽ jako
Zdeněk Fišera by neměli um’rat. Jeho život byl tak
vyplněn vš’m, co lidskŽmu životu d‡v‡ smysl, že jeho odchod
je nesmyslným plýtv‡n’m nejvz‡cnějš’ch lidských
hodnot. Ale v’m, že nem‡m ponět’ o čem to všecko je - jenom
jsem si vědom, kdykoliv se setk‡m s člověkem se srdcem tak
plným vznešených pohnutek, jakými hýřilo
srdce Zdeňkovo, že člověk nen’ nejmenš’m z‡zrakem ve
vesm’ru. Bylo mi ct’, Zdeňku... a děkuji za tvoji recenzi Ruperta, kterou jsi mi v Sparwodu odevzdal.
Josef Čerm‡k
***