Smutný omyl v hodnocen’
òvodem nutno sdělit: nejsem recenzent,
nejsem tzv. odborně vzdělaný a t’m předurčený
k hodnocen’, profesion‡lně lŽpe řečeno, recenzi,
liter‡rn’ho d’la. Jsem ale milovn’kem knih a pilným jejich
čten‡řem, postižený bohužel nepř’jemnost’
s časem sl‡bnouc’ pamět’, což se tedy projevuje ke škodě
přečtených knih.
Leč - každ‡
mince m‡ dvě strany a tak to do jistŽ m’ry může platit i
v n‡sleduj’c’ situaci. NejmŽně jednou už jsem se zm’nil (na
str‡nk‡ch tohoto periodika) o redukci svých knihoven, o kterou se
v posledn’ době snaž’m v důsledku věku a př’padnŽho
zbaven’ se starost’ ponechaných pro pozůstalŽ.
Ale na radostnějš’
notu: výlet do jižnějš’ch krajin, cesta letadlem několik
hodin, lenošen’ na pl‡ži či u bazŽnu, v’ce času... a tak výběr
čten’ pro takovou př’ležitost je, alespoň pro mne, nezbytný.
A současně, s ohledem na plnŽ dosud knihovny, je to menš’
œkol, dilema.
Je to ale œkol mnohem radostnějš’
než nespočet jiných! A tak jsem se pustil do œzkŽho výběru
několika m‡la kn’žek a z mnoha, kterŽ by připadaly pro tento, byť
jen týdenn’ výlet, v œvahu. Do ruky jsem vzal, kromě
dalš’ch asi tř’ nebo čtyř kn’žek, několik z bohatŽ
z‡soby děl autora, kterŽho na vzdor mnoha nejsotisfikovanějš’ch
hodnotitelů, považuj’ za jednoho z nejorigin‡lnějš’ch
a nejpilnějš’ch. H. Millera. O tŽ pilnosti jsem se vlastně přesvědčil
v tuto chv’li, kdy jsem uvažoval o výběřu
některŽho z jeho knih, co m‡m. Je jich dvacet osm a jen snad tři
nebo čtyři z celkovŽho kompletn’ho počtu vydaných
chyb’. Žasnu tad t’m, jak se mi v průběhu
času podařilo všechny ty knihy z’skat. Dnes, zd‡ se, by to byla
věc zcela nemožn‡, ledaže bych cestoval podobně jako v minulosti,
tedy do Spojených st‡tu amerických. (Paradoxem je, že pr‡vě
zde měly knihy H.Millera dlouhou cestu přes
konečnŽ cenzurn’ uvolněn’.)
Kromě asi dvou tenkých spisků
jiných autorů, rozhodl jsem se vz’t si s sebou alespoň
jednu nebo dvě knihy Millerovy. K rozhodnut’ přispěla skutečnost,
že jak jsem p‡r jeho knih bral do ruky, v některýcjh
jsem sice našel svŽ tužkou psanŽ pozn‡mky, ale když jsem se do
textu začetl, měl jsem chuť pr‡vě tu či onu knižku přibalit jako novou. Některý čten‡ř
asi pochop’ co vedlo k takovŽmu pozn‡n’. Napov’m: Ochabuj’c’ paměť! To ale nen’
vůbec podstatnŽ.
V’ce to, že tento autor je nejen čten‡řskou
veřejnost’, ale i těmi, až na výjimky, recenzenty,
nepochopen, neboť o autorovi bylo v roce 1980, kdy v 89 letech
zemřel, naps‡no kupř. v ozn‡men’ autorova œmrt’: Novelist broke ground
in literature, obscenity views.
To mohl všem
napsat jen absolutn’ liter‡rn’ diletant, nemaj’c’ zřejmě ani nejmenš’
ponět’ o těch dalš’ch knih‡ch H. Millera (kromě onŽ slavnŽ Tropic of Cancer), kupř. těch, kterŽ j‡ s‡m m‡m
v knihovně.
Tropic of Cancer (Obratn’k Raka) samozřejmě
Millera proslavil a otevřel mu cestu do světa literatury. Je to
kniha, v n’ž se vyskytuj’ nemravn‡ slova a choulostivŽ situace. Je to
ale kniha, kter‡ popisuje život jaký je a může být,
popravdě a bez obezliček a skrupul’. A zcela popr‡vu
z’skala autoru důstojnŽ m’sto mezi světovými spisovateli, ač
nen’ uv‡děn mezi autory notoricky uzn‡vanými ... z‡lež’ ale na
tom, kdo je toho hodnotitel.
Při tomto zm’něnŽm výběru
knih na cestu do Mexika, rozhodnut, že mezi nimi nebude chybět kniha
Millerova, věnoval jsem se kratš’ četbě některých,
kterŽ by do výběru připadaly. Bylo jich věru několik!
A ž‡dn‡ z nich, kde by se vyskytovala ona neslušn‡ slova, kter‡,
do jistŽ m’ry, proslavila jeho prvn’ knihu (ve skutečnosti tou prvn’
napsanou nen’ Tropic of Cancer, ale Moloch). Naopak, je to čten’, kterŽ vyžaduje nemalŽho
soustředěn’ a zamyšlen’ čten‡ře. Jeho knihy, nem‡lo
kritickŽ, o Americe (The Air-conditioned Nightmare a Remember to Remember, kupř.) nebo jin‡ d’la, Cosmological Eye, Wisdom of the
Heart a mnohŽ dalš’... ta jsou on’m zhora
zm’něným pisatelem (žurnalistou) zcela opominuta. Absence
neslušných slov je dokonal‡, n‡zorů k zamyšlen’
mnoho.
Rozhodl jsem se, že si s sebou
vezmu knihu H. M. The Books in My Life.
Nikdy jsem dosud nečetl tak zasvěcenou
knihu věnovanou knih‡m a jejich četbě, d’lům věhlasných
i mŽně věhlasných spisovatelů, pocitům čten‡ře
a vlivu knih na něj. Stejně jako n‡zorům člověka, který
s‡m knihy p’še, vlivu přečtených knih na jeho tvorbu. Věru
pozoruhodnŽ čten’! Plyne z tŽ knihy obdiv nad t’m, jak tento autor
byl nejen plodným spisovatelem (ač se dožil věku
osmdes‡ti dev’ti let), ale i v‡šnivým čten‡řem. A
z jeho curricula se čten‡ř dozv’d‡, že byl i čilým
cestovatelem po zaj’mavých m’stech naš’ zeměkoule, i když
ne doslova světoběžn’kem.
Pravda, někter‡ jeho sdělen’ si
v průběhu času malinko odporuj’ (proměnlivý
vztah k městům, jmenovitě k New Yorku), ale to zde uv‡d’m
jen jako připomenut’ onŽ slavnŽ věty sdělen’ postavou slavnŽho
filmu Někdo to r‡d horkŽ: Nikdo nen’ dokonalý!
Vladim’r C’cha - Vancouver
***